Začínám - VII. aneb v rytmu valčíku...

list č.07

   

 

     Pokud jste tedy již první fázi osedlání stroje zvládli je nyní nutné do tohoto úkonu přidat další prvky které jste v předešlé části článku při pozorném shlédnutí videa č. 3 (potažmo také videa č.4) mohli zpozorovat.
  2 fáze - levou rukou (současně s již dříve popsaným nasedáním na stroj) sáhněte po páčce spojky (viz. úvodní foto). Při dosedání do sedla je spojka již zcela vymáčknutá a při tomto dosedání do sedla již zcela rovně stojícího stroje využijte setrvačné hmoty svého těla a "utrhněte" stroj z místa. Je to velice nepatrný pohyb celého stroje směrem dozadu a má to ten význam, že se uvolní ("odlepí") lamely a dostane se mezi ně olej což má velice dobrý vliv na snadné roztočení motoru (nestane se vám, že při startu se zařazenou rychlostí stroj vlivem navzájem "slepených"
spojkových lamel "škubne"). Po dosednutí kdy je již i pravá noha na zemi přeneste váhu těla (lehce !) na tuto pravou nohu a tím pádem uvolněnou levou nohou sklopte "policajta" (pohotovostní stojánek). Takřka současně se sklopením

zpomaleně

"policajta" zmáčkněte startér a neprodleně po nastartování se již rozjíždíte

reálně

   Je dost možné, že mnou popsaný postup osedlání stroje se vám při čtení bude zdát těžko srozumitelný ovšem jenom do té chvíle nežli si pustíte video č. 5 (potažmo také video č.6).

   Důležité pro sledování ilustračního videa. Při sledování zařazeného videa se soustřeďte pouze na zde popsané úkony - tedy souběžné : 1) vymáčknutí spojky 2) využití setrvačné hmoty těla ke srovnání stroje do mrtvého bodu

video_5 WMV 2,82MB

3) a "utržení" stroje ...... tedy raz, dva, tři...... 1) přenesení váhy stroje na pravou nohu 2) sklopení "policajta při současném

video_6 WMV 2,70MB

zmačknutí startéru 3) rozjezd ........ raz, dva, tři........

(u všech zde zařazených vidí si zesilte zvuk )

   Proč píši aby jste se při pouštění ilustračního videa soustředili skutečně pouze na zde popsané úkony?  Pokud se totiž při sledování videa nebudete soustředit pouze na tyto úkony a vaší pozornost odpoutá zapínání klíčku, zašvihnutí nohy .... pak vám zde popsané bude unikat neboť kompletní úkon osedlání stroje vaše oči nebudou stíhat.
   Oči nebudou stíhat - ono je to ve skutečnosti jinak. Vše co oči vidí musí mozek "zpracovat"  a vzhledem k tomu, že je v zorném poli informací tolik, že je jejich zpracování do obrazového vjemu pro mozek nereálné zobrazit, "zpracuje" pouze prioritní věci tedy ty na které jste se soustředili a ostatní i když je oči vidí mozek "vypustí". Nevěříte? vyzkoušejte si to na zařazeném videu a dáte mi za pravdu.
   Možná ale nebude od věci si po prvním přečtení zde popsaného a shlédnutí zmíněná videa znovu přečíst text a poté opět již soustředěně shlédnout video - uvidíte, že na praktickém
a vcelku efektním osedlání stroje skutečně není nic složitého a pokud vám takovéto (případně

ilustrační foto - I

pro vaše osobní potřeby uzpůsobené) osedlání stroje již od počátku vašich jízd "vejde do krve" (budete jej dělat zcela podvědomě) pak váš odjezd bude nejen pro vás, ale i pro náhodné přihlížející velice sebejistý.
   K řečenému (v předešlém odstavci) musím ještě uvést na pravou míru jedno slovní spojení : "vejde do krve". Není to správně řečeno - samo vám do krve nevejde nic (snad kromě alkoholu ). Vše co jsme si doposavad řekli musíte poctivě natrénovat. Je mi zcela jasné, že opakovat xxx_krát osedlání stroje a další úkony není nic záživného ovšem věřte mi, že pouhým přečtením teorie si správné návyky nevybudujete. 
   Návyky, zlozvyky a plky :
   již při tomto úkonu - osedlání / odstavení stroje a následný rozjezd - si můžete "vypěstovat" některé zlozvyky kterých se budete později velice obtížně zbavovat.  Tyto zlozvyky budou do značné míry ovlivněny celou řadou vesměs ničím nepodložených plků, desinformací a přežitých návyků z dob minulých, kdy se jezdilo na zcela jiné technice (strojích) nežli jaké nám k dispozici nyní. Na ty podstatné zlozvyky a nepodložené plky se koukneme v následujících řádkách.

 Odstavení stroje - řekli jsme si, že stroj je v drtivé většině případů vhodné odstavit se zařazenou jedničkou. Jak to udělat je popsáno v předešlé šesté části našeho povídání. Řekněme si tedy proč. Důvodů je hned několik. Jednak je třeba si uvědomit, že motocykl nemá parkovací brzdu a tak je jeho samovolné popojetí a potažmo pád z pohotovostního stojánku více nežli reálný a to nejen na svažitém profilu viz video č. 7
   Důležitá informace k zařazenému videu č.7. Vlastní zaparkování stroje bylo provedeno naprosto špatně. Toto ilustrační video zde tedy zařazuji pouze ve vztahu : odstavením stroje se zařazeným rychlostním stupněm!!!! Správnému zaparkování

video_7 WMV 5,16MB

se bude věnovat v samostatném odstavci neboť se jedná o velmi důležitý úkon.
   Dalším důvodem proč stroj odstavit se zařazenou jedničkou je snazší a pohotovější rozjezd. Pokud máte zařazený první rychlostní stupeň pak se při rozjezdu vyhnete mnohdy "komickému" balancování na jedné noze při "hledání" jedničky. Máte neustále k dispozici obě nohy což oceníte nejen pokud sedí na sedle spolujezdce "nemotorný" tandemista, ale například také při rozjezdu do kopce nebo v členitém a svažitém "terénu". Startem se zařazeným prvním rychlostním stupněm zcela eliminujete kovový velmi neefektní zvuk, který mnohdy připomíná úder kladiva o kovadlinu přičemž nezřídka dojde k "poskočení" celého stroje z důvodu "slepených" lamel.
   Okolo startům se zařazenou jedničkou vznikla celá řada ničím nepodložených plků jako je mapříklad : zbytečně se namáhá spojka, startér... je to hloupost. V drtivé většině případů spojku při startování tak jako tak stejně zmáčknout musíte (jinak nenastartujete) a pokud je spojka plně vystavená (správně funkční) pak dojde k úplnému vyřazení celé převodovky - tedy i kulisy (která by se jinak při startu otáčela v olejové náplni) a tím pádem hovořit o nějakém namáhání startéru a dalších fantazií vydedukovaných komplikací je naprosto scestné neboť opak je pravdou.
   Zhasnutí motoru pohotovostním stojánkem přikládají nejrůznější plky rovněž velmi škodlivý vliv - nad čímž nezbývá nežli se pousmát a opět si říci jaký přínos pro nás má v reálné praxi vypnutí motoru "policajtem". Předně a to je velice důležité - pokud po zastavení sklopíme policajta a motor nám zhasne - pak máme jistotu, že je zařazený rychlostní stupeň a stroj se nám po zaparkování samovolně nerozjede. Další již méně podstatná výhoda je ta, že při startu děláte méně úkonů a tím pádem nezapomenete přepnout červené tlačítko do správné polohy což není zase až tak neobvyklé. Jak perná chvilka nad "hluchým" strojem potom nastane by vám mohli mnozí povyprávět.
   Velice rozšířeným nešvarem (hlavně u začínajících motorkářů) je jízda s "vytaženým podvozkem" neboli mnohdy ještě desítky metrů po rozjetí se vlečení nohou po zemi, těsně nad zemí a nebo dokonce "za strojem". Velice snadno se vám totiž stane, že již velice krátce po rozjetí se - budete z nejrůznějších důvodů přinuceni se strojem "manévrovat". Je tedy nesmírně důležité uvědomit si, že nohy složí k ovládání stroje a jak chcete svůj motocykl ovládat když táhnete nohy za sebou (tedy mimo ovládacích pedál)? Nejen z tohoto důvodu (ale z mnoha dalších) tedy patří nohy neprodleně po rozjetí se na stupačky (pedály) - viz video č. 6.
   Přežitkem z dob minulých je "protůrování" stroje před vypnutím motoru. Oč se jedná - jde o to, že se velice často setkávám s tím, že po ukončení jízdy nebo i při zastavení (na pumpě, u restaurace ...... ) udělá motorkář tu věc, že před vlastním vypnutím motor - tento "protůruje". Drtivá většina jistě ví o čem mluvím. Aniž bych chtěl komukoli sahat do svědomí myslím si, že však již daleko méně lidí ví jak tento zvyk vznikl a jen zanedbatelná část bude vědět proč je toto u čtyřtaktních motorů nejen zbytečné, ale že tím dochází k jeho zcela zbytečnému opotřebování.
   Vysvětlím : pokud před vypnutím motor "protůrujete" - do jeho pracovní části se dostane pohonná směs, která není zapálena a to navíc v poměrně velkém množství a na dost dlouhou dobu. Z tohoto důvodu dojed ke "smytí" olejového filmu ze stěn válce a píst (při tomto doběhu) "chodí" ve válci do značné míry "nasucho". Co to pro opotřebení a potažmo životnost pracovní plochy pístů a válců znamená jistě nemusím dalekosáhle vysvětlovat. Pokud budou  někoho zajímat další podrobnosti pak si může přečíst celý článek který se zabývá touto tématikou  - klikni zde -
a mi ostatní uzavřeme tento odstavec konstatováním : netůruj
   Odstavení (parkování) stroje :
   v šesté části série našich článků jsem slíbil, že se k tomuto nesmírně důležitému úkonu vrátím v samostatné stati neboť právě tento manévr bývá zdrojem velice častých problémů nejrůznějšího charakteru. Vzhledem k tomu, že hovoříme o začátcích v jedné stopě pominu parkování strojů při nejrůznějších akcí, které má své zcela jiná specifika.
   Zdánlivě velice jednoduchý úkon - zastavení stroje a jeho zaparkování nám může přivodit nejednu nepříjemnou mnohdy hodně horkou chvilku a tak si nyní povězme něco málo o zásadních věcech.
   Předpokládám že většina z vás řídí auto a tak si hned v úvodu řekněme co vám bude při parkování (které je pro vás s autem úplnou banalitou)  zcela chybět a co budete postrádat.

   Předně - motocykl nemá zpátečku, zcela postrádá parkovací brzdu, jeho odstavení vyžaduje zpevněný podklad alespoň v místě pohotovostního stojánku, jeho hmotnost se většinou pohybuje v oblasti 300 kg a více, jeho zabezpečení proti nejrůznějším nenechavcům je prachbídné a váš stroj na parkovišti velice snadno ostatní parkující plechovkáři přehlédnou. Veškeré tyto aspekty je tedy bezpodmínečně nutné brát v úvahu pokud chceme
bezproblémově nejen zaparkovat, ale poté také se strojem odjet.

Ilustrační foto : CI 5 přehlédla stojící VT 750

   Velice častá chyba při parkování je ta, že si motorkář usnadní parkování tím, že absolutně
nepřemýšlí o tom jak odjede. Jeden z mnoha příkladů : motorkář zajíždí na parkoviště před obchodním domem. Toto parkoviště se svažuje směrem k obchodu a je od něho odděleno chodníkem. Mezi parkovištěm a chodníkem je

obrubník. Co se stane. Motorkář zajede z kopce předním kolem k obrubníku a jde si nakoupit. Poté co se vrátí zjistí, že má po obou svých stranách zaparkované plechovky, před sebou 15cm vysoký obrubník a za sebou kopec do kterého stroj nevytlačí.... a je o zábavu postaráno. Jak tedy parkovat? například jako nám ukazuje ilustrační video č. 8
   Další velkou chybou je zaparkovat mezi řadu stojících vozidel (plechovek) tak, že náš motocykl přijíždějící (parkování chtiví) plechovkáři nevidí. Když již není zbytí a musíte stroj zaparkovat mezi dvě plechovky zaparkujte jej na úrovni se zadní částí plechovek (ve stejné rovině) tedy tak aby bylo na první pohled zřejmé, že je místo obsazené. 

video_8 WMV 4,19MB

   Dřív nežli stroj zplna postavíte na pohotovostní stojánek přesvědčte se zda je jeho podklad dostatečně pevný. V letních měsících může být i jinak pevná asfaltová plocha
silně nestabilní a proto je dobré vozit sebou v brašně kousek překližky (prkýnka). Povětšinou bohatě stačí 10 x 10 cm.

   Při parkování dbejte aby jste měli svůj odstavený stroj alespoň pod vizuální kontrolou a nespoléhejte se na nejrůznější zabezpečení. Pokud máte možnost tak v letních parnech při delším parkování vyhledejte pro svůj stroj místo bez přímého slunečního svitu (ve stínu).
   Směr a místo parkování volte také s ohledem na předpokládaný odjezd viz. video č. 9
   V závěru dnešního povídání si neodpustím několik dobře míněných všeobecných rad. Informace které jste se zde dočetli nemusí zcela 100% odpovídat všem okolnostem před
něž vás život na dvou kolech postaví, ale čím více si z řečeného osvojíte tak, aby jste tyto úkony dělali zcela podvědomě tím více budete moci věnovat své pozornosti na dění a

video_9 WMV 5,68MB

prostředí okolo vás. Zpočátku se se strojem budete spíše "prát" nežli si jej užívat, ale času který věnujete přípravě na již skutečný život v jedné stopě a tím pádem osvojení si nejen zde řečených návyků skutečně neželte neb se vám vše
stonásobně vrátí a to nejen v podobě větší sebejistoty.
   Na druhou stranu mi nedá neupozornit na fakt že v dnešní době skutečně není těžké získat informaci - bohužel solidní informace se velice často prolínají s plky které jsou mnohdy podávány tak, že je těžké rozpoznat čemu se vlastně má věřit.
   Je mi vcelku jasné, že i zde jste se dočetli celou řadu informací které budete muset po určitou dobu "vstřebávat",
ilustrační foto II : kolik času dělí tyto dva snímky? ale věřte mi, že pokud budete s touto informací cílevědomě
"pracovat" hned od svých prvních "krůčků" v jedné stopě a vyvarujete se zlozvykům pak se za velice krátkou dobu nechá ujít opravdu hodně velký kus cesty viz. ilustrační foto II.

   V úplném závěru dnešního povídání bych vám měl prozradit nač se můžete těšit v dalším pokračování. Bude toho opět poměrně dost a dá se říci, že mimo jiné (brzdění, brzdění v krizových situacích, ovládání brzdové páčky pouze několika prsty, úhybné manévry.....) si povíme mnohé o tom nač se asi těšíte nejvíce - tedy o vlastní jízdě. Zatím (abych vám ukrátil čekání na zařazení pokračování) zde nechávám ilustrační video č10 které - jak doufám pozorně shlédnete - neboť v dalším pokračování tento videoklip
rozfázujeme do několika ilustračních záběrů se kterými budeme dále "pracovat".

video_10 WMV 66,7MB

   Videa zde zařazené natočil Čistič a to které je vloženo v posledním klipu (záběry z Alp) pochází od
Martinovy polovičky - DÍKES kamarádi

zpět o jeden list :

 

klikni pro pokračování článku :

přejít přímo na list číslo :

 
01. 02. 03. 04. 05. 06. 07. 08. 09. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20.
 
 
   

zpět na úplný začátek WEBu

   
    Chopper a cruiser