|
|
|
|
|
|
Netůruj
aneb teorie
ověřená v praxi ... |
|
 |
|
|
| |
Pod titulkem dnešního článku si lze
představit docela dost věcí, abychom tedy předešli různým milným výkladům
tohoto článku hned na úvod uvedu, že řeč bude o standardních
čtyřtaktních motorech (všeobecně - je jedno zda má jeden, dva,
tři, čtyři ......... válce) jejichž plnění má na starost karburátor
opatřený mechanickým sytičem. Ale to bych již předbíhal. Pojďme se nejprve
podívat na jeden v našich končinách velice zakořeněný zvyk, který měl své
opodstatnění u dvojtaktů tedy nám vesměs velice dobře známých JAW, ČZ, MZ
........... |
| |
Oč se jedná - jde o
to, že se velice často setkávám s tím, že po ukončení jízdy nebo i při
zastavení (na pumpě, u restaurace .... ) udělá motorkář tu věc, že před
vypnutím klíčku protočí motor "protůruje". Drtivá většina jistě ví o čem
mluvím. Aniž bych chtěl komukoli sahat do svědomí myslím si, že však již
daleko méně lidí ví jak tento zvyk vznikl a jen zanedbatelná část bude
vědět proč je toto u čtyřtaktních motorů nejen zbytečné, ale že tím
dochází ke zcela zbytečnému opotřebování. |
|
|
|
|
Jak jsem řekl - "protůrování" mělo jakýsi
do značné míry diskutabilní význam u dvoutaktních motorů. Zvýšením
otáček před vypnutím zapalování mělo ten význam, že v palivovém systému a
válci zůstalo větší množství směsi které později umožnilo jeho snadnější
nastartování. Ovšem i u dvoudobých motorů bylo nutné chování stroje na
toto "protůrování" vypozorovat a to zcela individuálně - každý stroj. U
čtyřtaktních motorů je tento zvyk nejen naprosto zbytečný, ale takovýmto
častým
"protůrováním" si zcela zbytečně a do značné míry opotřebíte pracovní
část válce. |
|
K čemu při této akci dochází
- pokud před vypnutím motor "protůrujete" - do
jeho pracovní části se dostane pohonná směs, která není zapálena a to
navíc v poměrně velkém množství a na dost dlouhou dobu. Z tohoto důvodu
dojed ke "smytí" olejového filmu ze stěn válce a píst (při
tomto doběhu) "chodí" ve válci do značné míry "nasucho". Co to pro
jeho opotřebení a potažmo životnost znamená jistě nemusím dalekosáhle
vysvětlovat. Možná si někdo řekne, že pokud se motor točí pak funguje i
mazání. To je do značné míry pravda, ovšem musíte si uvědomit, že velké
množství nespálené směsi se chová zcela jinak nežli v |
 |
|
optimálním množství nadávkovaná a v pravý okamžik
zapálená směs. |
2x Ilustrační
foto |
|
Při použití sytiče
- je situace obdobná. Tím, že zapnete sytič dostává se
do pracovní části motoru velice bohatá směs (hodně benzínu - málo
vzduchu) a rovněž dochází ke "smývání" olejového filmu. Proto je nutné
sytič správně používat - bohužel - velice často tomu tak není.
Hodně vžitá je to praktika : nastartuji - - - obléknu se - - - mezitím se
motor ohřeje a pak jedu. |
 |
|
Jak tedy správně sytič používat a potažmo
motor ohřívat? Popsat správné používání sytiče a ohřátí motoru na provozní
teplotu není nikterak složité přesto asi nejvýstižnější je věta : nejlépe
a nejšetrněji je motor ohřán na provozní teplotu volnou a plynulou jízdou. |
|
Nejen motor trpí -
je pravda že zdaleka nejvíce při těchto zcela zbytečných akcí trpí motor, ovšem
ne nadarmo se říká : co oči nevidí - to srdce nebolí.
Většinou se proto začneme touto problematikou zabývat v moment až když jsou
patrné změny na našem stroji. Jednou z takových velice viditelných
změn je zbarvení kolen výfukového potrubí viz. foto č.1.
Zkuste si položit otázku proč tomu tak je - přestože je motor správně
seřízen v odborném servisu. Odpověď bude jednoznačná. Dochází - A)
k dohořívání směsi ve výfukovém potrubí z důvodu nesprávně používaného
sytiče. B) při ohřívání motoru na místě se kolena nechladí
(náporem vzduchu). Jak tedy správně postupovat? |
|
Sytič -
otevřeme pouze pro nastartování a rozjezd. Po zařazení druhého rychlostního stupně
jej stáhneme na minimum (tak aby při přeřazení nedocházelo k cukání a
rázům v motoru). V případě, že se po rozjezdu blížíte k místu kde bude
nutné zastavit a motor ještě není ohřátý sytič při příjezdu do tohoto
místa opětovně zapneme, ale již |
|
ne naplno. Po projetí tohoto místa sytič opět stáhneme. |
foto č.1 |
|
Ohřátí motoru
- jak již bylo řečeno : nejšetrněji motor ohřejeme
volnou a plynulou jízdou. Co to znamená. Bez zbytečného
otálení - se po nastartování
rozjet. Jízda by měla být plynulá, tedy nepřerušovaná zbytečnými
zastávkami. Řadit ve středních otáčkách neboli, po dobu zahřívání nežeňte ručičku otáčkoměru do třetí části jejího spektra. Doba
ohřátí motoru na provozní teplotu je velice specifická nejen pro každý
jeden model stroje, ale bude též velmi odvislá od povětrnostních podmínek.
Všeobecně však platí, že kapalinou chlazené motory se jízdou na provozní teplotu
ohřejí dříve nežli vzduchem nebo vzduchem a kapalinou chlazené. |
 |
|
Dodržování těchto pravidel vás nejen nic
nestojí - naopak - pokud se jimi budete řídit pak pro vás bude
přinejmenším odměnou stále skvělé výfukové potrubí viz. foto č. 2 + 3
a vědomí, že si zbytečně nevydíráte válec. Stroj na snímku viz.
foto č. 2 + 3 má za sebou 5 sezon (bohatě přes 60.000 km) a
kolena jsou samozřejmě původní. |
|
Pokud jste již
nesprávným používáním sytiče, nesprávným ohřevem studeného motoru či
jízdou se špatně seřízenou synchronizací a bohatostí směsi svému stroji
"přivodili" ne příliš vábně vyhlížející zahnědlá výfuková kolena, není
nutné hned jít a koupit nové. To co je nutné - je - nechat odborníkům
seřídit synchronizaci karburátorů, bohatost směsi a nadále se řídit svrchu
popsaným. Samozřejmostí při této akci by měla být výměna svíček. |
Zahnědlá kolena viz. foto č.1.
(někdo optimisticky říká nazlátlá - ale ta barva spíš vypadá jako by
kolena někdo pos...
 ) se nechají vcelku
úspěšně vyčistit. Na trhu existuje celá řada přípravků z nich jen namátkou
mohu jmenovat : |
BLUE - JOB
 |
foto č.2 + 3 |
|
Co říci závěrem
- docela určitě vaše image neutrpí pokud při zhasínání motoru vynecháte
obligátní "protůrování". Ono to totiž může dopadnout i tak (byl jsem
několikrát svědkem), že při zmiňované akci a při zařazené rychlosti
pustíte spojku dříve nežli se motor dotočil. Je pak docela komické když
(v lepším případě) na benzínce "nahání" motorkář svůj stroj
. |
 |
|
A ještě poslední rada
- neříkám však, že by se jí na rozdíl od svrchu popsaného měl každý řídit.
Je to spíše taková praktická rada ze života která pro vás bude - pokud si
ji |
|
navyknete používat, přínosem. Oč se jedná? Jde o
vlastní zastavení, zhasnutí a odstavení stroje. Mnoho lidí při zastavení
stroje udělá tu věc, že při (nebo ještě před) úplným zastavení
stroje zařadí neutrál a pak motor zhasne buď klíčkem nebo tlačítkem na
řidítkách. Při rozjezdu je pak nutné tento přepínač opět přepnout do
správné polohy, nastartovat, zařadit rychlost a poté se teprve rozjet.
Tato akce (obzvláště pak řazení jedničky) je většinou doprovázena
kovovým zvukem, který mnohdy připomíná úder kladiva o kovadlinu a nezřídka dojde i k
"poskočení" celého stroje z důvodu "přilepených" lamel. O tom, že
je takovýto rozjezd pro |
 |
|
nezasvěceného náhodného pozorovatele
oku a sluchu více nežli nelahodící - nemůže být pochyb. Daleko
praktičtější je pokud při příjezdu zastavíte stroj se zařazenou jedničkou
a motor vypnete sklopením pohotovostního stojánku (policajta).
Při opětovném rozjezdu pak pouze sklopíte pohotovostní stojánek
(policajta) nastartujete a prakticky v ten samý moment se rozjíždíte.
Takovéto odstavení a rozjezd stroje je nejen velmi efektní a rychlý, ale i
velice praktický neboť pokud je u zaparkovaného stroje zařazena jednička
eliminuje se možnost jeho samovolného popojetí, potažmo pádu z
"policajta". A při rozjezdu se zcela vyhnete trapnému balancování při
"hledání" jedničky. Rozjezd je okamžitý bez nepříjemných kovových zvuků a
velmi efektní. Tento zvyk rovněž velmi oceníte pokud máte nemotorného
tandemistu neboť pro balancování na místě máte neustále k dispozici obě
nohy.
|
|
O lamely nemusíte mít vůbec strach,
naopak. Pokud spojka správně a plně funguje - pak se při této akci olej
dostane mezi lamely daleko lépe nežli pokud jsou "slepené" a teprve po
nastartování spojku aktivujete.
|
|
A to je pro dnešek vše.
|
