20 - 21.07.2007

V. a VI. etapa

31
32
33
34
35
36
Text k fotům z etapy č.5 :
31 - příjezd do Černé 34 - dojezd do cíle předávky
32 - předávka 35 + 36 - benzínová pumpa Chlum u Třeboně
33 - cesta do Chlumu u Třeboně

 trasa 5. etapy - klikni zde - 

5. etapa : z Horní Plané do Chlumu u Třebně  plán - 05:10 až 06:55  skutečnost  05:1006:55 / 112km

etapový jezdci : Jaki; Špion; McFly; Chrami

   Na tuto jízdu jsem se opravdu moc těšil, protože při absenci Lahváče jsem se stal vedoucím jezdcem 5. etapy z Horní Plané do Chlumu u Třeboně. Asi každý, komu se toto poštěstilo, ví, o čem mluvím.

   S nadšením jsem sledoval nejen počasí, ale každý příspěvek na fóru. Po krátkém spánku - asi 2hodiny před odjezdem - mne probudil rachot v podobě silného krupobití a větru, kdy létalo vše včetně větví vzduchem. V tu chvíli jsem byl úplně zdrcen, ale zároveň odhodlán, že čest vedoucího jezdce nemohu jen tak hodit za hlavu a musím vyrazit, ať se děje, co se děje.

   Další rána přišla v podobě SMS od Špiona, s kterým jsem vyrážel z Č. Budějovic, že není blázen vyrazit v tomto počasí.

   Toto jeho vzplanutí vydrželo pouze jednu SMS a ihned poté byl odjezd domluven. Asi za půl hoďky byl u nás i s ledvinkou Olinkou.

   Stále jsem koukal na fórum a odjezd jezdců ze 4 etapy nikde. Pokoušel jsem se dovolat na některé, ale také marně. Ani SMS o odjezdu se ke mně nedostala, asi vlivem počasí. Usoudili jsme se Špionem, že se i přesto pro jistotu vydáme na cestu. Asi 15km od místa předávky volal Bobek, že jsou již s předstihem na místě.

   Následovala rychlá domluva o předávce v Černé v Pošumaví a ještě rychlejší tempo po mokré silnici. Pak už jen bleskové předání, pár fotek a rychle zase do sedla.

   Dále mne a Špiona doprovázeli jezdci s předešlé etapy (etap) McFly a Chrami.

   Cesta byla většinou mokrá a mlha nás doprovázela skoro až na místo předávky.

   Místy byla tak velká, že víc než na 3m před motorku vidět nebylo. Plexi a zrcátka nebyla k použití a tak se jelo na ostro a místy i naslepo.

   Z Nových Hradů jsme „za odměnu“ ještě absolvovali objížďku a po ujetí celkového počtu 128km oproti plánovaným 112km jsme dojeli na předávku přesně dle plánovaného času.

   Zde již čekali nedočkavci další etapy a tak po předání, vyřízení všech náležitostí, dotankování a příjezdu Vladimíra zahlásil Mirek odjezd.

   Děkuji moc Generálovi, jezdcům z naší etapy a všem ostatním za krásný zážitek i v takovém počasí a už se těším na další ročník.

 

Jaki

6. etapa : z Chlumu u Třeboně do Hrušek plán - 07:05 až 10:35  skutečnost  07:0509:50 / 217km

etapový jezdci : Generál; Vladimír; Pavel; Luban; Kytara (Markeťák)

   Bylo již několikrát a v následujícím vyprávění ještě bude řečeno mnohými - čtyřiadvacítka má skutečně neopakovatelnou atmosféru která člověka "pohltí" mnohem dříve nežli se postaví na start "té své" etapy. Přestože jsem jel všechny ročníky můžu říci, že je to pocit který nezevšední a vtírá se hluboko pod kůži.
   Poučen z loňska, vydal jsem se na start letošního ročníku s dostatečnou časovou rezervou a přestože můj přesun (Bechyně - Chlum u Třeboně) na "startovní rošt" 6. etapy měřil okolo 70km patřil k nejkratším neboť Kytara (Markeťák) jel z Prahy a Vladimír dokonce z Brna
Bechyně v 05:10hoď.
   Po noci v níž jsem si stejně jako většina zúčastněných spánku mnoho nedopřál přicházelo ráno které mnoho optimismu do žil nenalilo (mraky na fotu vpravo které se jeví jako modré byli ve skutečnosti černější nežli černé) . Nu což - kdo je připraven není napaden a vzhledem
k tomu že realita odpovídala ostře sledované předpovědi a také zprávám které se ke mně nesly již od startu dalo se předpokládat, že přinejmenším přesun na start bude vlivem přívalových dešťů dost velká klouzačka což se také opravdu potvrdilo a na mnohých místech k naplavenému štěrku přibyli také silným větrem ulámané části stromů, listí a kdoví co ještě......
   Etapa z Chlumu patří k těm v níž je nezbytné tankovat a proto se může zdát naplánovaný etapový čas 3hodiny a 30minut na vzdálenost této 217km dlouhé etapy poměrně snadno splnitelný ovšem tankování v etapě je věc která může časový limit pořádně zkomplikovat a proto jsem přebírání insignií do naší etapy maximálně zkrátil a v 07:05 se s buldočím stiskem zakusujeme do prvních sychravý kilometrů.
   Úvodní část naší etapy vedoucích sic krásnou Třeboňskou krajinou je skutečně dost velká klouzačka které značnou měrou přispívají průjezdy lesními úseky mnohdy po hrázích rybníků vedoucích.
   Vše se jako mávnutím kouzelného proutku změnilo když jsem na krátko (cca 6km) najeli na éčkový pro nás však pouze spojovací úsek. Ještě nyní se musím "pod vousy" usmívat když si představím jak asi bylo jezdcům jedoucím za mými zády když v Lásenici uviděli značku zakazující odbočení do směru naší trasy s vyznačeným 49km!!! dlouhým úsekem objížďky přes Jindřichuv Hradec. Jenže jak jsem psal v úvodu : kdo je připraven - není napaden (den před startem jsem si celou trasu projel) a tak pouze ve zpětných zrcátkách sleduji zda všichni odbočili za mnou a nenechali se zviklat úředně osazenou značkou. Po již zvolna vysychajícím asfaltu se blížíme k Nové Bystřici před níž je již naprosto "natvrdo" dopravní značkou řešeno že dál - tedy na Slavonice je silnice zcela neprůjezdná a opět je vyznačena objížďka na Jindřichuv Hrade. Neprůjezdná, no jak pro koho - že. Hodit si takto dlouhou objížďku v časově nadupaném itineráři je nereálné a tak se vydáváme den předem projetou trasou k zimnímu stadionu, mezi zahrádky a kolem jakési staré opuštěné fabriky vjíždíme touto "myší dírou" do Albeře (tyto cca 3km vedli po vcelku solidním asfaltu). V dědině Albeř již vyjíždíme na původně naplánovanou trasu Nová Bystřice / Slavonice a trasa s již suchým asfaltem začíná nabírat na tempu, které sice ještě není mílové, ale se začátkem etapy po hrázích CHKO Třeboňského regionu se srovnat nedá.
   Těsně před Znojmem je Vladimírův parník na suchu neboť nestačil v Chlumu (kam přijel na poslední chvíli z důvodů padlého stromu přes cestu) natankovat. Ovšem to co by bylo pro mnohé těžko řešitelné - řeší Vladimír s grácií sobě vlastní a tak se od nás odpojuje a znova nás po natankování dojíždí ještě před obcí Hrušovany nad Jevišovkou kde jsme měli na AGIPu naplánovanou zastávkou pro napojení koní.
   Dost možná si někdo řekne - proč jste tedy nenatankovali všichni s Vladimírem? Nemusel vás dojíždět a vy jste stejně za nějakých 40 km tankovali. Odpověď je zcela logická - nebylo tam dostatečné množství stojanů a tak by se naše zastávka nežádoucně protáhla.
   Na Agipu proběhlo tankování skoro tak rychle jako doplňování paliva při závodech F1 . Přestože jsem tankoval (hlavně platil neb stojanů bylo na AGIPu dost) jako první stačil jsem pouze poslat SMS Yoskynovy a zapálenou Malrboruku dokouřit ani de do poloviny a již jsem viděl posledního z naší party od kasy vycházet. Rozmařile jsem tedy zašlápl nedopalek Malrborky (který byl tak královský, že by nejednomu houmesákovy zvlhlo oko lítostí) a zavelet jsem : do sedel....
   Od Mikulova začíná být již asfalt hodně kvalitní (na rozdíl od některých příhraničních úseků) a také jeho směr  se do značné míry napřimuje takže v tomto úseku udržet mílové tempo není již takový problém. Jóóó - ták, někteří nevíte co to je mílové tempo? Pokud to budete chtít mermo mocí vědět nezbude vám nic jiného nežli si o tom přečíst v jedné starší reportáži z této akce (alespoň tu část článku kde je popsána první etapa) - klikni zde -
   Při vzpomínce na počasí které panovalo ve večerních etapách a dá se říci i při naší přepravě na start se nechce modrému nad hlavou věřit - ale je to tak. Finále kilometry naší etapy již zcela zalévá slunko a rodící se skvělé počasí umocňuje naší euforii při průjezdu cíle v Hruškách kde na nás již čeká Yoskyn kterého na start velmi obětavě (přestože sama nejela a bylo jí po zdravotní stránce více nežli mizerně) doprovodila Želva.
   Po předání insignie K 1400, zaplnění buly a ujištění se že Yoskyn nepojede do sedmé etapy sám - díky Františku, nastalo poslední tentokrát již velmi nepodstatné rozhodnutí a tím bylo kudy povede naše zpáteční cesta. Kytara (Markeťák) to vzal s Vladimírem na Brno a mi Jihočeši kterým zbylo v genech cosi po Švejkovy jsme to sice nevzali přes Putim ale zvolili jsme - věru pohádkovou - trasu přes naše jižní sousedy viz. foto vpravo

   Hodnocení celé akce nechávám na každém jednom z vás - to mi nepřísluší v každém případě však musím poděkovat nejen všem jimž jsem měl tu čest stát v čele šesté etapy a to nejen za naprostou ukázněnost a  projevené nesporně velké kvality jezdeckého umu
   No a za rok? Jak jinak - AHOJ v sedlech
   
37
38
39
40
41
42
Text k fotům z etapy č.6 :
37 - krátce po příjezdu do Chlumu 40 - a již je zde poslední parťák
38 - předávka 41 - nepromoky již nebudou potřeba
39 - v bule je z předchozích etap značný "nepořádek" příště je potřeba věnovat jejímu zaplňování větší pozornost !!!! 42 - a tak poslední foto a frčíme....

trasa 6. etapy - klikni zde -

Klikni pro další fotky

Původní pozvánka

na tuto akci

 Etapa 1 + 2  
  Etapa 3 + 4
  Etapa 5 + 6  

A jak akci viděli další účastníci ?

Etapa 7 + 8  

Micah

Dixie

 
 

Zpět do sekce : naše akce

 
 
 
   

zpět na úplný začátek WEBu

   
    Chopper a cruiser