|
 |
Můj úžasný zážitek s partou
K1400 během čtyřiadvacetihodinovky začal ve chvíli, kdy jsem se na webu
závazně přihlásil do účastníků jižní větve této působivé akce. Pečlivě
jsem si přečetl v historických záznamech co mne vlastně čeká a pak už jsem
jen připravoval mašinu a sledoval předpověď počasí. Ačkoli pražák, rozhodl
jsem se, že doplním stav štafety v úseku, který vede Šumavou, kde mám
příbuzenstvo a tudíž zázemí pro přípravu před jízdou. |
|
Inkriminovaný pátek jsem se přesunul na svém Introši na statek nedaleko
Kašperských hor, kde prázdniny trávila moje rodina i další příbuzenstvo.
Celé odpoledne jsem s napětím sledoval vývoj jízdy, která začínala na
severu, složení jednotlivých etap jezdci a hlavně počasí, které začalo být
doslova bouřlivé. Nevěřícně jsem četl na netu |
|
zmínky o řádění živlů v druhé etapě.
Telefonicky jsem se spojil s Pupim, který vyrážel ze Zdíkova a smluvili se
na setkání v Sušici v 1 hod po půlnoci.
Ale to poněkud předbíhám, neb kolem 21
hodiny se letní nebe zatáhlo a přišla šumavská bouřka doprovázená deštěm.
Raději jsem si šel lehnout, bláznivě doufajíc, že usnu a že déšť brzy
přestane. A tak jsem se téměř 3 hodiny převaloval na kanapi a nechtěně
počítal vzdálenost mezi bleskem a hromem. Provazy vody a silný vítr
lomcoval okolními stromy a o pohodě na silnici jsem si mohl jen zdát.
Vlastně ani to, neb jsem nezahmouřil oči. O půlnoci jsem nenápadně vstal,
oblékl se a šel na pavlač shlédnout tu spoušť. Blýskalo se, pršelo jen
mírně. Všude bahno, listí a i pár větví na dvoře. Postava v noční košili
mne nabádá, abych nikam nejezdil, jsem přece myslící bytost a ne
hazardující blázen. To manželka se pokusila mne odradit od nočního
šílenství. Ano, i já jsem si uvědomoval, že za normálních okolností bych
do těchto sra..k nevytahoval nablýskanou mašinu a neriskoval život noční
jízdou v dešti a bouřce. Ale dané slovo se dodržuje a tak zavazuji boty a
vyrážím ze stodoly na silnici. Jako připodělaný téměř krokem dojíždím 20
km do Sušice, kde se potkávám před nočním klubem s Pupim. Společně míříme
do Klatov, kam přijíždíme na čas. U benzínky se zdravíme s ostatními
(pro mě většinou nové tváře), přebíráme Bulu v dřevěném futrále a pod
vedením Bobka vyrážíme směr Lipno. Zařadil jsem se do krátké kolony, která
s burácením projíždí nočněmrtvými vesnicemi a jen psí štěkot má snahu
přehlušit zvuky našich strojů. Naštěstí již neprší, přesto zvolené tempo
mne udivuje a nutí tahat za heft víc než jsem zvyklý. Vyhýbám se mokrým
přechodům v Sušici, na kterých to pěkně klouže a snažím se neztratit
koncové světlo mašiny Vendyse při cestě lemující řeku Vydru. Prostě noční
střelba. Podrobnosti naší etapy jistě barvitě popíše Bobek, kterému moc
děkuji za profesionální vedení kolony v těchto podmínkách a všem
účastníkům celé akce, neboť ten pocit sounáležitosti opravdu stojí za to.
Díky K1400 za velmi nevšední zážitek a těším se na další ročník štafetové
jízdy kolem republiky. |
