|
Nejen výměna simerinků v předních tlumičích |
II. část |
|
|
|
|
|
Máme
rozebráno
a další řádky si můžete přečíst a řídit se jimi nebo udělat vše po svém.
Záleží na každém jednom a po pravdě musím říci, že když jsem v pionýrských
létech mého motorkaření slyšel to co zde uvedu od zkušených - poklepal jsem
si na čelo a také jsem neposlechl. Tedy - vezměte kluzáky a v
soustruhu je kompletně (hlavně pracovní část) přeleštěte. Důvod je
jednoduchý. Tlumiče jsou opracovávány strojně a pokud by jste si jejich
povrch dali pod mikroskop, zjistili by jste, že je na nich vlastně hóóódně
hrubý "závit" Také z tohoto důvodu (tedy že kluzáky nejsou ručně
doleštěny) první simerinky na stroji nikdy dlouho nevydrží (druhé již
většinou drží déle, neboť se o první simerinky - kluzáky sami částečně
doleštily). Při leštění se nemusíte nikterak žinýrovat a pořádně
přitlačte. Tato námaha se vám bohatě vrátí nejen v |
|
|
životnosti simerinků. Doufám, že nemusím zdůrazňovat to -
že když již máte kluzáky v soustruhu, měli by jste zkontrolovat jejich
házivost (přestože stroj nebyl nabourán). Podrobněji se k tomuto
vrátím v další část článku. |
Jestliže máte "naleštěno" je čas na zpětnou
montáž, ale před tímto zkontrolujte čistotu nejen vlastních tlumičů (zda
někde není usazen otěr - "hliníková kašička"). Pokud tlumiče a díly
vykazují usazeniny otěru (nejlépe to poznáte otřením černým hadrem - ale
pokud jsou tlumiče jeté delší dobu ten otěr tam bude zcela jistě) je
nutné vše omýt a propláchnout. Vlastní tlumiče nikdy - opakuji nikdy
- neproplachujte agresivními čistidly ani benzínem. Mytí dílů a jejich
oplach dělejte petrolejem a po jeho uschnutí (můžete si pomoci stlačeným
vzduchem ale hlavně zbytky petroleje neutírejte "chlupatým hadrem") tedy
přistoupíme k |
|
zpětné montáži. V první části článku jsem uvedl že na
tuto činnost nebudete potřebovat |
foto č.7 |
žádné speciální nářadí - přesto pokud již budete u
soustružníka nechte si od něho na soustruhu vytočit přípravek na montáž
simerinku. Je to super věc a zamezíte poškození simerinků při jejich montáži
do tlumičů. Není to nic složitého.
|
|
Z plného kusu oceli nebo ze
silnostěnné trubky si nechte udělat přípravek, který bude mít otvor o
0,1 mm větší nežli je průměr kluzáků a o 0,5 mm menší nežli
je vnější průměr simerinků. Délka tohoto přípravku (nebo
|
|
chcete li silnostěnné trubky) by měla být alespoň
60 - 80 mm (delší nevadí ale již se špatně soustruží otvor). Pokud je
totiž tato silnostěnná trubka alespoň v uvedené délce - pak stačí její
setrvačná síla k naražení simerinků. Ale to jsem předběhl. |
S montáží nespěchejte - popíši pár
věcí které vás mohou potkat a jak se nepříjemnosti vyhnout. Velice často se
stane, že se zapomene do spodků tlumičů dříve nežli kluzáky zasunout
hliníkový dutý váleček (na fotu č. 7 červená šipka) Pokud se
to již stalo a přišli jste na to až když se marně snažíte utáhnout imbus
šroub M8 (zdá se vám najednou krátký - nechytil závit) na spodku
tlumičů (ten o němž jsem psal v úvodu - aby jste si z něho neztratili
měděnou podložku - na fotu č. 7 modrá šipka) bude již pozdě
a musíte demontáž - včetně vytrhnutí kluzáků opakovat. Proto radím - složit
tlumiče (samozřejmě že kluzáky před zasunutím lehce potřete olejem)
utáhnout imbus M8 (na fotu č. 7 modrá šipka) a teprve
poté postupovat s montáží dál. Může se vám stát - a zřejmě i stane, že jste
všechno složili dobře, ale tento imbus šroub - pod který jste si dali
čerstvě !!! vyžíhanou měděnou podložku |
(-
klikni - a čti jak vyžíhat podložku v části článku :
Utažení průtokového šroubu) jste sice
zatáhly ovšem nejde utáhnout "natvrdo" neboť se protáčí. V takovémto případě
pomůže vzduchová utahovačka a pokud jí nemáte můžete s úspěchem použít
příklepovou vrtačku (s nástavcem do goli a přechodem na imbus). Jako
další s čím se můžete setkat je to, že horní kluzné pouzdro (na fotu č.
7 žlutá šipka) zůstane nezasunuté do původní polohy
(hloubky). V žádném případě !!! na něj neklepejte, ale přes podložku
(na fotu č. 7 zelená šipka) jej pomocí přípravku (který jste
si nechali zhotovit pro montáž simerinků) ustavte do správné pozice
(většinou stačí využít setrvačné hmotnosti po kluzáku volně padajícího
přípravku). |
|
Pokud již
máte absolutní jistotu, že je vše správně složeno a spodní imbus M8 je
utažený můžeme přistoupit k montáži vlastních simerinků. Jak jsem v
úvodu uvedl kupujte pouze kvalitní - několik desítek až stovek korun
navíc za to stojí. Pokud je tedy nepůjdete koupit do Řempa (kde je
prodávají kusově jako housky v pekárně) tak ve značkových prodejnách
se prodávají již zabalené pro příslušný model stroje v páru (viz foto
č. 8). Navíc bývá u každého balení příbal který obsahuje (nechce
se mi napsat vazenínu ani kolomaz
i když si pod tímto slovem jistě každý představí to co tento příbal
skutečně obsahuje) speciální mazací tuk. Je to |
|
foto č.8 |
|
skutečně speciál a ti starší z vás kteří jste z JZD
případně ze Svazarmovských dílen znali pouze tři druhy A) červenou
klasickou B) žlutou na vodní čerpadla a C) zelenou dvounulku -
takzvané smrky, budou zřejmě překvapeni nejen barvou, ale i její jemností
která si s tou jež se používá na zcela jiné účely příliš nezadá
.
|
|
Ještě dříve
nežli začnete se simerinky cokoli dělat radím vám - dobře si je
prohlédněte!!! Tyto simerinky bývají dvoubřité s tím, že každý z břitů
je osazen pérkem. Ale pozor - pouze jeden břit je těsnící a druhý
stěrací - nelze tedy simerink osadit obráceně. Lépe řečeno lze, ale
tlumiče vám potečou. Prohlédněte si pozorně snímek č. 9. Rubem montujte
dovnitř a lícem ven. Pro dobrou orientaci při polohování vám poslouží
nápisy, které jsou vždy pouze na líci. Jestliže tedy již máte jasno
jakou stranou je budete montovat - roztrhněte příbal a vyplňte jím
drážky mezi břity simerinků (viz fotu č. 9 - mezi modrou a
zelenou šipkou). Pokud vám trochu zbude - nejspíš ne mnoho - pak
tímto zbytkem potřete pérko na stěracím (lícním) břitu.
|
foto č.9 |
|
Poslouží to - coby vcelku účinná ochranu proti jeho
korozi. Jestliže máme tedy simerinky takto připravené přistoupíme k jejich
vlastní montáži která - pokud máte zmíněný přípravek bude naprosto
jednoduchá a na profi úrovni. Vlastní postup je stejný jako při ustavování
horního kluzného pouzdra - tedy : využijte setrvačné hmotnosti po kluzáku
volně padajícího přípravku. Simerinky ustavte do správné polohy - což
znamená že jeho horní hrana musí končit u spodní hrany zápichu který je
určen pro pojistný kroužek. Osaďte pojistný kroužek, pryžovou prachovku
(tuto můžete z vnitřní strany rovněž lehce potřít mazacím tukem).
Naposledy osadíte chromové krytky horních prachovek. |
Další postup je myslím jasný a tak pouze
připomenu aby jste si nezapomněli po protažení tlumičů spodními brýlemi
osadit objímky blinkrů
.
Jestliže tedy máme již tlumiče osazené v brýlích - nastává ten správný čas
pro alchymi. |
Každý z vás jistě nejlépe ví jak se jeho
stroj choval a zda byli tlumiče tvrdé nebo měkké, zda tlumili hodně případně
málo ..... Pokud jste tedy nabyli dojmu že to nebylo ono nemusíte se bát
trochu experimentovat. Do měkkých tlumičů můžete přidat podložku pod pružiny
do těch které tlumili málo můžete zkusit hustší olej atd... atd. Univerzální
rada skutečně není a to hned z několika důvodů. Budíš vám však útěchou že
tímto postupem, kterému se s oblibou říká : pokus / omyl skutečně nic
zkazit nemůžete. Pokud bude podložka pod pružinou příliš - pak jí prostě
vyndáte. Pokud bude olej příliš hustý nestojí zase tolik aby jste s jeho
výměnou museli otálet. POZOR : používejte pouze olej určený do
tlumičů respektive hydromotorů. Jakou značku zvolíte není až tak důležité -
podstatnější je sledovat jeho viskozitu. Tuto by jste mněli zjistit
přinejmenším na www stránkách konkrétního výrobce. |
Máte li i v této věci jasno mžete přistoupit
k nalití oleje. Kolik jej nalít? Pro každý motocykl toto uvádí výrobce v
manuálu, ale po pravdě řečeno někdy je tento údaj naprosto nelogický.
Napříklat VS 1400 má v manuálu uveden obsah tlumiče 354ml. Absolutně
nechápu jak bych tento objem naměřil a pokud již ano jak bych jej bezezbytku
dokázal nalít do tlumiče. Dle mého názoru je úplně jedno zda bude v tlumiči
340 nebo 360ml avšak zcela zásadní a nejdůležitější je to, aby byly naplněny
stejnoměrně a tomuto se již skutečně vyplatí věnovat maximální
pozornost. Jak to uděláte je v podstatě jedno a řekl bych, že je poměrně
zbytečné běžet kupovat přesný (vcelku drahý) skleněný odměrný válec
(já jej sice mám - ale docela blbě se po použití myje). Bohatě vám
stačí mít cejchovanou skleničku se kterou si zhruba odměříte celý obsah
(pro oba tlumiče) a tento poté přesně rozdělíte na půl. Jak? Třeba pomocí
kuchyňské váhy atd.... těch možností je spousta, ale zásadu - do obou
stejně - by jste mněli striktně dodržet. |
Jestliže je olej nalit - osadíte pružiny.
Cože? že jste zapomněli jak tam byli? No tak pokud máte progresivní pružiny
což znamená, že na jednom konci má pružina stoupání řídké a na druhém husté
- pak si zapamatujte že husté stoupání (to kde jsou "závity" pružiny
blíže u sebe) patří vždy nahoru. |
Další postup je již jasný a tak pouze
připomenu : aby jste si vzpomněli (při utahování aretace pružin) jak
bylo těžké jí povolit a utahujte s citem. Tato nemá skutečně kam "utéct"
neboť aretaci jistí matky v horních brýlích. Naproti tomu, brýle, osu .....
utahujte "s chutí" nikoli bezmyšlenkovitě - mohli by jste si totiž velice
snadno některý ze závitu strhnout. |
|
V závěru
dnešního článku se ještě na chvilku alespoň okrajově vrátím k
slíbenému a to je kontrola a případné rovnání kluzáků tlumičů. Skutečně
se vám může velice snadno stát, že budou vaše kluzáky ohnuté aniž by
jste havarovali. Těch příčin může být mnoho - transportem z výrobního
závodu k zákazníku počínaje a "vymetením" hlubokého výmolu konče. Pro VS
1400 je v manuálu uvedena tolerance 0,2mm a ostatní stroje našeho
stylu na tom budou podobně. Větší prohnutí kluzáků má za příčinu zcela
zbytečné opotřebování vnitřků tlumičů a pokud výrazněji přesáhne
povolenou toleranci pak dochází i ke zhoršení jejich funkce a samo sebou
jízdních vlastností. Běžné srovnání kluzáků ba i rovnání po větší
havárii se nechá ve |
foto č.10 |
|
většině případu provést poměrně velice úspěšně - ovšem je
zde ovšem. Chce to za prvé vcelku výkonný - přesný nejlépe hydraulický lis,
soustavu přípravků a hlavně velkou opravdu velkou zkušenost. Aniž
bych si zde chtěl dělat reklamu (pro jistotu tedy raději hned uvedu že na
"kšeft" to nedělám a dělat nebudu) tak můžu říct, že mi rukou prošlo již
několik desítek kluzáků a doslova ke každému se musí zvolit individuální
přístup nejen dle zakřivení, ale |
také dle místa jeho prohnití a hlavně - dle použitého
materiálu (výrobce). Ten výrobce hraje skutečně velkou roli neboť
každý používá jinak zpracovaný materiál a například
Marzocchi je nutné prohnout o cca 25mm !!!
nežli se hnou. Ale jak jsem již několikrát na našich stránkách uvedl -
všechno jde jenom malé děti se nosí a hadi lezou
....
a tak se i kluzáky po havárii (na fotu č.10) nakonec povedli
srovnat pod 0,1mm !!! Pokud již budete rovnat kluzáky po havárii je
rovněž nesmírně důležité zkontrolovat souosost brýlí která se při těžkém
pádu jisto jistě více či méně "rozhodí". Pokud se jedná o "pouhé" vyosení
(prohnutí) brýlí v oblasti |
|
uchycení kluzáků pak jejich srovnání není rovněž složité,
ale je to opět spíše o zkušenostech. |
foto č.11 |
Ovšem pokud se brýle prohnou a navíc "přetočí"
(viz. foto č.11) - pak je to docel oříšek a bez speciálních
přípravků - prakticky nemožné. Pokud již rovnáte nebo necháváte rovnat
přední část po havárii, určitě nechte rovněž zkontrolovat přední osu která
bude zcela jistě také prohnutá. U přední osy je uváděna tolerance 0,25mm a
musím říci že tento údaj mi přijde hodně ale opravdu hodně drsný. Dvě a půl
desetiny na ose vám na obvodu kola udělá již pořádný kus a tak bych jej bral
spíše jako absolutně krajní přípustnou mez (já osobně bych s takovouto
osou stroj z dílny nepustil). |
To - že je osa předního kola prohnutá
poznáte velice snadno i bez měření. Jak? Pokud budete točit osou předního
kola a vlastní kolo (lehce se dotýkající podlahy) vám bude v
blatníku "cestovat" z leva doprava - pak je jasné, že máte osu ohnutou a je
nutné jí srovnat v specializované dílně - nebo koupit novou. |
Doufám, že jsem vás fotografiemi umístěnými
v závěrem článku příliš nevyděsil - pokud ano nebyl to záměr. Chtěl jsem v
závěru poukázat nejen na to, že jsou za několik tisícovek řešitelné věci -
které by jinak stáli desetitisíce, ale také na to, že tyto opravy (na
rozdíl od výměny simerinků) by měla řešit již jen odborná dílna -
vybavená nejen speciálním nářadím, ale hlavně |