02 - 03.07.2010

III. a IV. etapa

3. etapa z Chlumu u Třeboně do Hrušek plán - 22:00 - 01:40  skutečnost  21:40 01:00 / 217km

etapový jezdci - klikni zde - Generál, Kytara, Turýs a Boža

    Pokud bych srovnal loňský a letošní ročník naší etapy z Chlumu do Hrušek pak vězte, že příliš rozdílů nebylo což podsouvá myšlenku kéž by také do třetice vyšlo tak nádherné počasí jako v těchto dvou sezonách také příští rok neboť v roce 2011 bude naše etapa naposledy noční a není přes to pokud se povede nádherná červencová noc. Ovšem to jsem již docela předběhl děj a tak se pojďme podívat jak to tedy vlastně bylo.
   Několik drobných změn se odehrálo již na "startovní čáře" naší etapy neboť  Boža přezbrojil z loňské VS 800 na Magnu 750. Další startovní změnou byla oproti létům
minulým pozměněná sestava což tak trochu zamrzelo neb ne nadarmo se říká nikdy neměň vítězný tým, ale nedalo se nic dělat neboť část osvědčené sestavy bylo nutné II. etapa je v cíli
přesunout (nasadit) do jiných málo obsazených etap - ale třeba již v sezoně 2011 pojedeme opět ...........
   Vzhledem k nádhernému počasí se dalo předpokládat, že již po dvou etapách bude něco najeto a tak se také stalo takže má dedukce dostavit se na start raději o dost dříve byla naprosto správná.
   Na startovním roštu naší etapy (foto č.1) se ještě objevil jeden Wild Star s kýmsi. Ten kdosi však konstatoval, že je pouze na čumendu a tak jsem to dál neřešil.
   Příjezd jezdců druhé etapy byl pro mne svým způsobem velké překvapení neboť jsem čekal zcela jinou sestavu nežli tu která dorazila. Bylo to dáno především tím (jak již Mlaďas v předchozí části uvedl), že měl Špion velké technické potíže ale na druhou stranu zase nádherné počasí vylákalo i neavizované jezdce takže proto tolik změn v sestavě nám předávajících (viz foto č. 2 až 4). No nic - žádné velké plkání - poslat SMS Lišákovy  (foto č. 5) udělat foto do kroniky (viz. č. 6) a hybaj do sedel.......
Foto č.1 Foto č.2 Foto č.3 Foto č.4 Foto č.5 Foto č.6
   Hned na výjezdu z Chlumu se pouštíme po vcelku dlouhé a špatně značené objížďce která pokud bych si jí dva dny předem neprojel (ostatně stejně tak jako celou naší etapu) nám mohla docela zamotat hlavu. Ale kdo je připraven ...... znáte to
   Krom silňičářů nám naší spanilou noční střelbu narušilo již jen pár příhod s lesní zvěří což je bohužel daň za tento nevšední prožitek. Myslím, že by bylo nošením dříví do lesa pokud bych popisoval nádheru prožitku z jízdy zvolna usínající červencovou krajinou kdy je noc ještě mladá a den má již odslouženo neboť každý kdo alespoň jednou zažil jistě ví o čem bych psal a ten kdo nezažil - tak ten by jen stěží pochopil ...........
   Přestože píši o naprosto ojedinělém romantickém zážitku - nenechte se mýlit. Kochačka naše etapa rozhodně nebyla. Vždyť posuďte samy cca 220 km (s tou objížďkou možná i víc) za 3hodiny 20 minut včetně jednoho tankování ve Znojmě. Jízdní průměr tedy opravdu hodně přes sedmdesát což je na noční jízdu po příhraničních cestách dost velká střelba.
   Vraťme se však alespoň jednou příhodou k zmíněnému tankování ve Znojmě. Ono to vlastně není ve Znojmě ale na objízdné trase kde jsme již loni tankovali stojí Shellka která je v noci samoobslužná. Vzhledem k tomu, že jsem nechtěl riskovat to, že nás nějaký horlivý poliš bude ve Znojmě kontrolovat (neskonale zdržovat) jeli jsme i letos na tuto samošku viz. foto č. 7 + 8 a zrovna když jsme byli v nejlepším (našeho řetězového tankování - všichni z jedné pistole) začala dunět zem a uchu lahodící zvuk se blížil a blížil až se objevila souvislá řada světelných kuželů které se zastavili na úrovni pumpy. Jeden z maníku sesedl a jde ke mně zeptat se na cestu. Bylo mu prdlajs rozumět cože nebo lépe řečeno kamže to vlastně chtějí jet. No nic debatuji s ním a vedu spíše monolog nežli dialog a je mi čím dál divnější že se Kytara již může potrhat smíchy. Maník s kterým debatuji - tedy jak jsem již psal vedu monolog najednou mávne rukou odkráčí ke svému stroji, kopne do vrtule a za ním mizí celá početná skupina. To se již Kytara válí smíchy a mně jeho "škodolibou" radost objasni až pohled na mizející stroje s Rakouskou SPZ.
   Nu což snaha byla a že mi nerozuměl? Tak za to já mu nemůžu - že................. Tohoto tankování jsme využili k "deratizaci" hledí našich škopků viz. foto č. 9 a valilo se dál již zvolna usínající krajinou.
   Na to že je páteční noc začínajících prázdnin je vidět opravdu absolutní minimum polišů - je tedy fakt, že naše etapa vede hodně kolem hranic ale i když jsme se dostali k již více osídleným oblastem nebylo je prakticky vidět což byl také jeden z důvodů, že nám cesta plynula rychleji nežli by se dalo čekat a tak již necelou hodinu po půlnoci necháváme za zády Břeclav a nezadržitelně se prodíráme k Hruškám - tedy k místu naší předávky.
   Přesně v 01:00 je dobojováno viz. foto č. 10 - úkol naší ekipy byl splněn bezezbytku a já navýsost spokojen - neb jsme i v této noční etapě z časového harmonogram neprohospodařili ani minutu - opak byl pravdou a tak bych v závěru chtěl říci : pánové - bylo mi ctí, být vám v této etapě vedoucím jezdcem.
   
foto č.7 foto č.8 foto č.9 foto č.10

mapa 3. etapy - klikni zde - POZOR : správně se načte pouze do zařazení nového ročníku !!! 

4. etapa : z Hrušek do Českého Těšína  plán 01:50 až 05:00   skutečnost  01:1004:00 / 214km

etapový jezdci - klikni zde - Lišák, Jim a Fanouš

   S blížící se Bulou mi bylo víc a víc líto, že už druhý rok za sebou nebudu moct jet. Mladší syn Honza má totiž z házené rozlučku se sezónou a tak je dán jiný program na sobotu. Pořád jsem přemýšlel jak se z toho vykroutit. Nakonec mi nahrálo to, že žádný z jihomoraváků se na 4.etapu nepřihlásil a před mým konečným rozhodnutím byl na „startovní“ listině pouze ostravák Jim. Řikal jsem si, to by šlo, to vyjde! Pojedeš z Hrušek do Těšína. Z noční etapy budeš nejpozději v šest doma a před akcí se stihneš i trochu prospat. A tak jsem na káčkový web mohl napsat:Lišák, jede!
   A je tu pátek. Dopoledne si volám z Generálem a jsem označen jako vedoucí skupiny. Odpoledne chystám VééSko. Kontroluji vše. Dávám do přídavek místo led žárovek zpět H7. Beru ještě klíče na seřízení světel a dávám je do báglu ať jsou po ruce. Blíží se podvečer, už chci jet! Po osmé se s velkým předstihem soukám do kůže, loučím se doma s Martinou. Ta mi řekne, že to sice nechápe a že jí (všichni) připadáme jako malí kluci co si hrají na vojáky, ale jinak už neprotestuje. Ještě říká, že strachy nebude spát a tak se domlouváme, že bude můj noční tiskový mluvčí a že moje zprávy hned dá na web.To už sedím na motce a zapínám klíček. Po pár minutách se na stránkách objeví první Martinina zpráva : 02.07.2010 20:34 / Podle instrukci Lišáka hlásím, že zrovna osedlal mášu a vyrazil na start 4. etapy do Hrušek. Průběžně budu informovat o průběhu cesty. Martina

   To už ale ukrajuji první dnešní kilometry. Je nádherný teplý, slunečný podvečer. Než najedu na dálnici, kochám se krajinou. Pod klapačkou hubu od ucha k uchu…. A je tu dálnice, tahám za heft a ručička tachometru si nejde své místečko a hoví si někde mezi číslicemi 120-130. Začíná se smrákat a uvědomuji si, že s tak blízko svítícími světly daleko nedojedu. Vydržím to k Vyškovu a už za úplné tmy zastavuji na Shellce. Nabírám benál, kupuji sil ledové kafe, na parkovišti lehám do trávy a zapaluji cigáro. Je nádherná noc, je mi nádherně. Stres z pracovního týdne je ten tam. Chvíli jen tak nicnedělám a užívám si té pohody. Tak jo, končí se leháro! Jdu na to a seřizuji světla. Napoprvé se povedlo najít optimální sklon. Ještě volám domů a Generálovi. Chytnul jsem kluky jen taktak a od Generála se dovídám, už jedeme! I já sedám a velím sám sobě: Vpřed!  

   Ručička na tachometru si zase našla to svoje místečko a tak se kolem mihne Rohlenka a na obzoru se rozjasňuje. Tak to je ten světelný smog! Brno o sobě už na dálku dává vědět. Ubírám plyn a a po nekonečné dálnici je tu první pravá. Jdu do náklonu, užívám si ji. Je to odbočka na Bratislavu na Dé2ku. :-)  Tak ještě 48km a bude tu stejnojmenný exit.

   Dočkal jsem se. Jsem v Hruškách. Pumpu najdu okamžitě, i slepý by ji našel. Tankuji a dávám echo mému mluvčímu a tak se od Martiny objevuje druhá zpráva: Datum: 02.07.2010 23:08 / Hlásím - Lišák připraven v Hruškách, očekává jezdce 3 .části, kteří v 21.36 vyrazili na svou etapu.

   Netrvá ani dvacet minut a dorazí Bakus. Prý si přečetl zprávu na netu a nechtěl mě tam nechat samotného čekat. (Díky kamaráde!) Dorazil na pětikilu, italském skútru. Má pořád špatnou nohu a dovídám se, že i dnes mu jí doktoři opravovali. V duchu ho obdivuji, kecáme o všem možném, říká, že nepojede celou etapu, že nás povede svým krajem až do Uherského Brodu k odbočce na Luhačovice. Je okolo půl dvanácté a Generál dává zprávu z tankování a říká že za hodˇku a kousek by mohli přijet na předávku. Jak se s Bakusem dívám na hodinky typujeme, že v jednu jsou tu. O půlnoci konečně dorazil Jim. Všichni máme natankováno a dáváme půlnoční kafe. Ve tři čtvrtě na jednu jdeme do kůže. Je minutu před jednou a z dálky slyšíme zesilující nezaměnitelný zvuk plnokrevníků. Jsou tady!!!!

   Vítáme se, fotíme, přebírám rabiják. Ještě zapsat časy a jména účastníku a po deseti minutách vyrážíme.

   Bakus jede jako první. Zná to tu jak svoje boty. A jede podle toho, sakra, kurňa, říkám si, když zjistím, že za skůtrem nestíhám. Bakus nasadil 150 a nemínil ubrat. Stejně rychle, okolo 150ti, se kolem mě někdo přehnal. V té tmě, ale já tak rychle nemůžu, prostě jsem se zasekl na sto deseti, sto dvaceti na víc jsem neviděl. Vedu Jima, Bakus je někde v nedohlednu. A už vidím Bakuse a taky toho střelce co se kolem nás mihnul. Byl to Fanouš na Savažce. Až později se dovídám, že se právě vrátil z dovolené a hned jel za náma. Nestihnul start, neměl natankováno a tak jel na plný plyn, aby na další pumpě natankoval  a nezdržoval. Dál už jedeme ve čtyřech. Ubíhá jedno město za druhým. Ve městech třikrát míjíme poldy na noční. Dávají pokoj, jen se za námi otočí. Městečka projíždíme tak do osmdesátky, mimo do stodvacítky. Blíží se Uherský Brod, potkáváme kolonu kamiónu a přes ně se už nedostaneme. Jedeme v závěsu tak deset minut, když Bakus hodí postupně levý a pravý blinkr a my poslušně za ním odbočíme. Zastavujeme. Minuta zdržení, loučíme se s Bakusem, děkujeme za doprovod v čele minikolony. Jsme na 490-ce směr Luhačovice.

   Silnice se začíná více vlnit, přibývají zatáčky stoupání a klesání.Už není téměř žádný provoz. Na cestu nám svítí měsíc, 65watů dálkového a 2x55 wattů přídavných H-á sedmiček. Když to zapnu, jedu jako ve dne. Přídavky svítí hodně široce a osvětlují prostor i  za krajnicí. Přesto bedlivě hlídám cestu a obě krajnice. Nechtěl bych srnčí guláš z vlastního lovu.

   Cesta ubíhá úplně v pohodě, ježky a kočky zdárně míjíme a o jejich přítomnosti vím daleko dopředu, hlavně zásluhou dobrých světel a jejich „svítících“ očí. Kontroluji kluky. Mám je stále v zádech a tak si užíváme všichni.

   Ani se nenadějeme a je tu první tabule oznamující Luhačovice. Znám to tu a vím, že pár zatáček a bude cedule konec Luhaček. Do města Luhačovic vjedeme po dalších pár kilometrech. Míjíme centrum a na kruháči dáváme vlevo v bok a už stoupáme do kopců

   Sakra, všichni jdeme po brzdách, z devadesátky a ještě do kopce žádný problém, ale ta kráva laň stále stojí na dělící čáře a čumí a čumí. Mačkám tlačítko na levém heftu, v milisekundě posílám 12V do kompresoru a ten  plný tlak vzduchu do „trumpet“. Více než sto decibelů pomáhá a laň se dává na úprk! Vše trvalo ne více než pět vteřin a my jsme se na vlastní oči přesvědčili, že tady fakt nejsme sami. Po pár desítkách kilometrů odbočujeme na hlavní 49-ku na Vizovice.

   Fajn, tady brousili cestu, a udělali koleje jak pro Pendolino. Až do Vizovic to s náma hází z leva doprava, jako na dráze. Ve Vizovicích se dáváme vlevo směr Vsetín. Zase se protahujeme krásnými dědinkami a zatáčky střídají jedna druhou. Stoupáme přes Liptál stále výš a výš, až se přehoupneme přes valašské passo nad Vsetínem. Teď už nás čeká jen klesání. Les ustupuje a my zrychlujeme. Už se těšíme do Vsetína, na Shellce máme plánované tankování a cigáro. Po patnácti minutách vypínáme motory, každý u svého stojanu. Bereme po hrdlo. Kouříme, dovídám se od Fanouše, že jak spěchal tankovat, hned za startem přejel zajíce. Prý docela síla, ale ustál to. Dávám zprávu domů Martině a na webu jste mohli číst : Datum: 03.07.2010 02:55 / 2.50 Vsetín, odjezd za 10 minut směr Č.T.

   Vše nám zabralo deset minut a tak přesně dle Martinina infa vyrážíme na druhou část cesty po 57-ce směr Valmez.

   Před Jablůnkou první železniční přejezd a nějaká drezína nás donutila tři minuty zastavit.Přidáváme, ať další přejezd stihneme přejet dřív než začnou blikat červená světla. Nepodařilo se. Za Jablůnkou opět brousili cestu a opět jsme museli lehce zpomalit a tak na druhém přejezdu taky stojíme. Ještě nás čekal jeden přejezd. Cesta už ok, tak za to taháme. Podařilo se. Před Valmezem jsme na šraňkách nestáli. I když upřímně, ten třetí, byl to Fanouš, to dal taktak,  za ním už světla blikala.. Nočním městem se prořítíme a odbočujeme na Rožnov. Na cestě pár aut a my. Přidáváme co to dá a v Rožnově jsme co by dup.Odbočujeme na 58-čku na Frenštát ale těsně před ním se stáčíme vpravo na Trojanovice, Čeladnou. Ve Frýdlantu nad Ostravicí se dáme na 56-ku po čtyřproudovce mažeme do Frýdku. Už dávno začalo svítat a my ve Frýdku sjíždíme na dálnici na Těšín. Přitáhneme plyn a dálnice po pár minutách končí. Vítá nás Těšín, projíždíme ještě spícím městem. Zapínám naposledy v této etapě pravý blinkr a sjíždíme na Shellku.

   Konec, stop, padla, finito, ende! Počítadlo ukazuje 241km. Pro letošek je to za námi. Vytahuji ten nejkrásnější štafetový kolík a předávám dalším. Ještě poslední písmenka na listinu, která bude za pár hodin pamětní….a klukům na další etapě pod vedením Radima přejeme hodně štěstí. Takže, kluci, jeďte!!! Máte to ve svých rukou. Máváme, za chvíli je ani neslyšíme. My jsme skončili, oni to mají před sebou. Je to jako sám celý život.

   Píšu ještě poslední sms Martině a na webu se objevuje její poslední zpráva : …a nic…chudáček můj, nevydržela, usnula. Ale i tak i jí děkuji co pro nás udělala, sice sama nejezdí, ale v žilách má stejnou krev jako my všichni.
   Já s Jimem a Fanoušem ještě dáváme silné kafe a co si budeme namlouvat, taky dvě cigárka za sebou. Jó, absťák je absťák.
   Na závěr bych chtěl poděkovat Bakusovi, Jimovi a Fandovi…kamarádi, bylo mi ctí!
  Lišák
P.S. - Itinerář trasy -

   Z Hrušek po 55, Hodonín, Strážnice, Veselí nad Moravou, Uherský Ostroh, před Uherským Hradištěm na 50 směr Uherský Brod, za Brodem na 490 a následně 492 směr Luhačovice, Vizovice, potom po 69 směr Vsetín, potom 57 Jablůnka, Bystřička, Valmez, 35 směr Rožnov pod Radhoštěm, po 58 směr Frenštát.Před Frenštátem odbočka na 3. třídu na Trojanovice, Kunčice pod Ondřejníkem. Dále to už je 483 směr Čeladná, Frýdlant nad Ostravicí, tady na 54 směr Frýdek. Ve Frýdku na R 48 směr Těšín. Celkem 214km

   Za jezdce 4.etapy  Lišák
Foto č.1 Foto č.2 Foto č.3 Foto č.4

foto 1 předstartovní siesta foto 2+3. předání insigníí foto 4 a jdeme na to......

mapa 4. etapy - klikni zde - POZOR : správně se načte pouze do zařazení nového ročníku !!! 

Klikni pro další fotky

Původní pozvánka

na tuto akci

 Etapa 1 + 2  
  Etapa 3 + 4

  

Etapa 5 + 6  

  

Etapa 7 + 8  

Zpět do sekce : velký Flám

 
Jim (poruba.net) 24.01.2011 13:44
jj, ten ďábel Fanouš nás předjel, stihl natankovat a jak jsme jeli kolem, elegantně čekal na výjezdu z benzinky, aby se za nás připojil, prostě famózní jednobuch a jemu odpovídající jezdec - respekt o:))
Jim (poruba.net) 24.01.2011 13:45
jo a k Bakusovi není co dodat, taky odkojenej na jednobuchu o?))
Boža (gtt-net.cz) 24.01.2011 21:22
Pěkně napsáno, skvělé čteníčko !!!
KLDR (wlnet.cz) 24.01.2011 22:32
Co mě teda rozsekalo je "deratizace" škopků. Při představě, že by tam byli v tomhle počtu opravdu napleskaní různí hlodavci:)))
libra-mira (iol.cz) 25.01.2011 08:56
Lišáku parádní počteníčko krásně jsem si připomenul když jsme předloni jeli tuto etapu čus a brzo v sedlech
 
   

zpět na úplný začátek WEBu

   
    Chopper a cruiser