|
|
|
|
|
|
Hanka telefonuje našemu panu domácímu, že
jsme dorazili, ten angličtinu neovládá, ale chápe co znamená naše
zavolání. Nasazujeme GPS, zadáváme cíl Erbalunga a opouštíme ruch Bastie.
Cestou propadáme příjemnému blouznění z pěkné, vlnící se silnice, výhledů
na moře, palmy, vůně, prostě paráda. Erbalunga je starobylé malé městečko,
nebo spíš větší vesnice. Čekáme nedaleko místního vyhlášeného hotýlku, jež
dýchá dobou, jaké pamatují snad naši dědové. Po chvilce přijíždí pan
domácí, zdravíme se, stisky rukou, nerozumíme mu ani slovo, on nerozumí
nám. Vede nás do našeho přechodného domova. Tady první zkouška odvahy.
Cesta široká jen 2 m ze škrábaného, ale zvláštně ohlazeného betonu, klouže
to samo o sobě, navíc je cesta posypána drobnými kamínky. Stoupání snad 30
stupňů a dvě ostré zatáčky s opačným sklonem. Šílený. Nadáváme oba dva,
jestli tohle dáme, pak už všechno. Ta druhá otočka nám dělá problémy,
musíme ji točit na dvakrát. Spojky dostávají co proto. Konečně na místě.
Za námi 300 metrů cesty smrti. Jen náš domácí se směje, je v pohodě. Nám
se klepou ruce vysílením, srdce buší pod náporem adrenalinu a přemýšlíme,
jak tohle budeme dávat každý den. Parkujeme pod palmou a jdeme se
ubytovat. Apartmán je výborně vybaven, obývák s kuchyňským koutem,
ložnice, koupelna, WC, terasa s výhledem na moře a staré město, venkovní
gril i s pytlem dřevěného uhlí. Paráda. |
|
|
|
|
|
|
Celý pobyt jsme pojali velmi uvolněně, prostě si užívat ježdění, koupání,
místní kuchyně, přírody. Nikam se nehnat, nelámat rekordy. Moje původní
představa, že v jednom dni objedeme ostrov i určité obavy, zda na tak
malém místě nebudeme mít hned vše sježděné, vzaly brzy za své. Hodinové
průměry na Korsice jsou prostě malé, neboť ostrov má všechno, jen ne rovné
silnice. Pobřežní komunikace sledují rozeklané pobřeží, takže jdete ze
zatáčky do zatáčky, horské silničky jsou jako dlaň, vinoucí se kudy to
jde, samá vracečka, některé se nedají odbočit, musíte se do odbočky
vmanévrovat, neboť jsou příliš ostré a úzké. Pokud jsou navíc ve svahu, je
to vážně zábavné
 Už po dvou dnech budete toužit alespoň po kilometru
rovné silnice a začnete vzpomínat na Alpy, jako na rekreační poježděníčko.
Ne, Korsika je, dle mého, opravdová motorkářská nirvána. Jistě, chce to
někdy pevné nervy, zapojit rozumum, techniku a pak už jen užívat si vše,
co vám ostrov nabízí. Za každou zatáčkou se vám otevírají nové pohledy na
krajinu, po jedné ruce moře, po druhé majestátní hory. Povrch silnic je
výborný, nikde nás nepřekvapil štěrk, písek, nebo díry. Jistě, jsou i
silnice bez zpevněného povrchu, těm jsme se ale vyhýbali. Však pozor v
horských úsecích. Na silnici se můžete potkat třeba se stádem horských
koz, jež se povalují z nenadání na vozovce, jak se stalo i nám. Moc
přátelské zpravidla nejsou. Také opatrně v olivových alejích. Padající
rozježděné plody mohou docela slušně klouzat. Nebudu popisovat všechny
naše cesty, výjezdy a projížďky, ale alespoň na ukázku, či jako typ, uvedu
pár možností. Předesílám, že jsme se pohybovali na severu ostrova v
oblasti Cap Corse, které má výhodu v tom, že přeci jen není tolik
atakováno turismem, jako jiné přímořské oblasti ostrova. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Celodenní výlet okolo Cap Corse s fotografováním, koupáním a obědem v
některé z mnoha restaurací. Z Erbalungy se vydáváme podél pobřeží na
sever. Široká silnice s výborným povrchem, zatáčka střídá zatáčku, vlevo
hory, vpravo moře, projíždíme okolo útesů, zálivů, pláží a plážiček.
Kousek za Marine de Pietra Corbara neodoláme, zastavíme a vrháme se do
vln. Divoká, přírodní, nikým neudržovaná pláž, pár lidí, jemný písek,
průzračné moře. Jen napadané listí z okolní vegetace pohupující se v úzkém
pásu na okraji, trochu kazí dojem. Stačí ale pár kroků a jste v křišťálově
průzračném moři. Pak oschnout, obléknout se a pokračujeme dál. Za každou
zatáčkou nás vítá nový pohled, nová scenerie. Naštěstí je podél silnice
dostatek odstavných ploch, takže není problém zastavit na zajímavém místě.
U obce Macinaggio odbočujeme na Poggio a vzdalujeme se pobřeží. Projíždíme
severním vznitrozemím Cap Corse. Další zastávkou je větrný mlýn Mattei,
pro nás nejsevernější místo našeho putování. Zde potkáváme pohodovou partu
5 harleyářů z Francie a Švýcarska. S nimi se budeme potkávat na silnicích
ještě několik dnů. Na této severní výspě je nádherný výhled na celý
severní výběžek ostrova a jeho okolí. Pár fotek a sjíždíme do Mute, na
západním pobřeží |
|
výběžku. Je čas na oběd. Je tu několik příjemných
restaurací, můžeme vybírat. Jídlo vynikající. |
|
|
K jídlu a gastronomii vůbec. Na Korsice je
poznat silný vliv Francie, jídlo je výborné, občas narazíte i na ozvěny
italské kuchyně. Pivo doporučuji kaštanové, Pietra, já si jej tedy oblíbil
a po klasické plzni se mi ani zase tolik nestýskalo. Překvapila mne však
vynikající korsická vína. Korsika má 9 vinařských oblastí, my se
pohybovali hodně v okolí Patrimonia, jež je jedna z vyhlášených. Jsou tam
i vinné cesty po jednotlivých vinařstvích, kde můžete ochutnat jejich
produkci a pak i nakoupit. Ochutnali jsme jak vína bílá, růžová i červená.
A upřímně, rychle jsme si zvykli na jejich vyváženou, lahodnou chuť. O to
větší bylo naše rozčarování z italských vín na Lago di Garda, byť jsme
dost vybírali a na značce rozhodně nešetřili. Ale nějak to prostě nebylo
ono. Jinak snad celá Korsika po poledni (12:30) opouští zaměstnání a jede
domů nebo do restaurace na oběd. Takže začíná menší dopravní hemžení,
zejména ve |
|
městech. Doporučuji navštívit také některý z kamenných
krámků, kde najdete úžasně velké a voňavé ovoce - broskve, hroznové víno,
jablka, fíky, ostružiny, vynikající místní sýry, vyhlášené uzeniny -
sušená masa, olivy, prostě je co ochutnávat, vybírat a nakupovat k
večernímu posezení |
|
|
|
|
|
|
|
Ale zpět
k našemu putování. Po obědě pokračujeme podél západního pobřeží dolů na
jih. Asi někde v polovině naší „západní“ cesty objevujeme oblázkovou pláž
z tmavých, antracitově černých oblázků. Za pár minut už jsme v chladivých
vlnách moře. Dodnes jsme se neshodli, zda je lepší písečná, nebo oblázková
pláž
Na Korsice si můžete vybrat z pláží kamenitých, písečných i oblázkových,
podle toho, co vám vyhovuje. Pak projíždíme Nonzou, před kruhovým objezdem
u Patrimonia se stavíme v místním krámku a nakoupíme si ovoce, sýr a lahev
vynikajícího růžového z místní oblasti. Objevuje se majitel obchůdku, jako
jeden z mála Korsičanů mluví plyně anglicky. Dozvídáme se mimo jiné, že
jeho rod tam žije více jak 500 let, okukuje naše motocykly. Pak
pokračujeme přes Patrimonio, vlevo vidíme dominantu oblasti, kostel Église
St-Martin s kamennou střechou, a horskou klikatící se silnicí se vracíme
do Bastie. Z Bastie to je domů už jen kousek. Tuto trasu doporučuji, je to
krásná celodenní okružní jízda s koupáním, kocháním i ježděním po pěkných
silnicích, kde si užijete zatáček do sytosti, bez nějakých zásadních
překvapení a technických oříšků. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Malé horské dobrodružství
s koupáním tak na půl dne. Z Erbalungy na sever do Santa Severa, kde
odbočujeme do vnitrozemí směr Luri a pak dál na západní stranu Cap Corse.
V Pino se dáváme vpravo, kopírujeme pobřeží a u Morsiglia odbočíme prudce
vpravo do vnitrozemí. Jedná se o úzkou horskou silničku bez krajnic a
prakticky bez provozu. Potkali jsme zde jediné auto, jinak nikoho. Obejme
vás krásné prostředí korsických kopců, jen decimetry nás dělí od strmých
srázů. Vyjíždíme ze zatáčky a ouha. Na silnici se povaluje stádo koz. Jen
neochotně nám ty méně odvážné uhýbají, zatímco několik statných kozlů nás
nedůvěřivě sleduje. Pak se dostáváme do úseku, jež nám opět napumpuje
adrenalin do žil. Najíždíme do pravotočivé zatáčky okolo skály, za níž se
však silnice prudce lomí vpravo, takže si mírně najíždíme a motocykly
klopíme k zemi. Před námi se otevírá hluboká rokle, od níž nás dělí snad
na dlaň asfaltu. Slyším Hanku jak za mnou piští. Pak míjíme suchý strom a
snad háj olivovníků. Všude vládne šero a zvláštní tajemná atmosféra.
Čekáte jen, kdy se v houští objeví nějaká pravěká příšera, nebo alespoň
baba Jaga. Na okraji cesty cedule, varující před minami. Konečně sjíždíme
do Marine de Méria, na konci silnice odbočujeme vpravo na nám již známou
silnici kopírující východní pobřeží a mažeme do Erbalungy. Tuhle trasu
doporučuji mírně otrlejším. Ne snad až tak kvůli technickým obtížím, ale
spíše kvůli úzké silnici (bez krajnic), jež je na několika místech
lemována hlubokými srázy těsně u jejích okrajů - a což teprve vyhýbání se
zde případnému protijedoucímu autu. Zvolíte-li však hodně volné tempo,
projedou ji v pohodě i bázlivější. Je to jen pár kilometrů, ale stojí
opravdu za to. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Parádní vyjížďka na opačnou stranu
ostrova, aneb na pláž v Lozari. Z Erbalungy jedeme na Bastii, tam stáčíme
do hor na Patrimonio, které projíždíme a pokračujeme na St. Florent. Zde
odbočujeme vpravo na Calvi. Silnice nad St. Florent vede vyprahlou
krajinou, plnou výhledů na hory. Chvílemi si připadám spíše jak v Mexiku,
Texasu či Nevadě. |
|
 |
Skály, prach, vysušené a
sluncem sežehnuté rostliny, mezi kterými se drží skromné ostrůvky
poslední unavené zeleně. Cesta je plná ostrých zatáček, vracečky,
jedna stíhá druhou. Za Corto Morello najíždíme na pořádnou silnici
spojující Corte s Calvi. Moře je na dosah. V Lozari odbočujeme vpravo
na prašnou cestu a asi po 300 m jízdy jsme na krásné písčité pláži.
Nádherné azurové moře, slunce, písek, čisto. Restaurace na dosah. Pár
temp v moři, osušit a jdeme se nadlábnout. Na pláži je poněkud více
lidí, přeci jen toto místo je dost „profláklé“, ale tak jako jinde na
Korsice, po hlavě si nikdo nešlape. Snad je to i tím, že Korsika nemá
žádná velká letoviska s mnohapatrovými hotely, a tak lid turistický
bydlí po malých hotýlcích, bungalovech, privátech či kempech. Lidí je
tak relativně málo, pláží dost, takže pohoda. Koupáme se, opalujeme,
vegetíme. Zpátky jedeme stejnou cestou, |
|
|
však pohledy „z druhé strany“ jsou jiné, takže cesta
nenudí. Hanka je v ráži, takže slyším, jak v pravotočivé vracečce brousí
stupačkou rozpálený asfalt. Jedeme svižně, užíváme si zákrut, levá, pravá,
projíždíme kolem vojenské střelnice, sjíždíme do St. Florent, pak
Patrimonio, Bastia a Erbalunga. Večer si dopřejeme lahodnou večeři,
kaštanové pivo, pak láhev svěžího vína, jež po dezertu zalijeme panákem.
Vlahý večer plný hvězd, potácíme se domů… Tato trasa je vším, jen ne
nudná. Může být základem pro delší výlet, my jsme to například protáhli,
přes sympatické Lumio, do Calvi. Tam napít, otočka a zpět. |
|
|
|
|
|
|
|
Pohodová
vyjížďka po širokých silnicích. Jedeme z Erbalungy na Bastii, pak dále na
jih do Cassamoza, tam odbočit na Calvi – Corte, pokračovat na Ponte Leccio,
a odtud dál směr Calvi. Cestou se můžete osvěžit ve vlnách moře v okolí
Lozari, pak pokračovat dál na Lumio a konečně Calvi. Tato trasa je po
komfortních silnicích, poměrně rychlá. Jen v Bastii můžete zastihnout
ranní či odpolední dopravní špičku, ve které se cpou právě vyloděná auta
turistů. Však na Korsice vám, jako motocyklu, budou dělat plechovkáři vždy
cestičku, tedy pokud vám ji neuzavře některý nechápající turista
s karavanem. |
|
Korsičané obecně si dost užívají
adrenalinové jízdy. Auta to stříhají do zatáček po úzkých silnicích a pro
sichr, že bude někdo za ostrou zatáčkou, troubí. Zdržovat se nikdo moc
nenechá, předjíždí, když chce předjet a na situaci moc nekouká. Někteří
místní se s motorkou snad narodili. Potkáte mnoho skůtrů i naháčů. Motorek
našeho typu je tam ale relativně poskrovnu, takže občas budí pozornost.
Nikoliv ve smyslu nenechavců, ale zvědavců, jež se rádi podívají na váš
motocykl. Není neobvyklé, že okolo vás v horách nad Bastií proletí holka
na power-skůtru bez helmy, dlouhé vlasy jí vlají a kalí to tam do vracečky
tempem, že máte bobky i za ní. Zatáčky řady horských silnic jsou pak
posety pomníčky těch, jež to nezvládli. |
|
|
|
|
|
|
|
Pokud máte rádi lenošení se vším
komfortem, pak se vydejte třeba do Moriani Plage odhaduji tak 40 km na jih
od Bastie. Toto letovisko vám poskytne nejen čistou písčitou pláž,
průzračnou vodu, ale i vše co si můžete přát. Slunečníky, lehátka, vodní
skůtry, plážový bar, vynikající restauraci. Na oběd se do ní raději
vypravte náležitě ustrojeni. Náš příchod v triku a plavkách způsobil
obsluze lehké mdloby
Pokud jste naturisté, pak nechť vaše kroky zamíří
třeba do Corsica Natura (cca 60 km jižně od Bastie), nebo do La Chiappa u
Porto Vecchio. |
|
|
|
zpět o jeden list : |
 |
|
 |
|
klikni pro pokračování
článku : |
|
přejít přímo na list číslo : |
|
|
|
|
|
|
