|
|
5. etapa z Chlumu u Třeboně do Hrušek plán - 03:00 až
06:40 skutečnost 03:10 až 06:20 / 217km |
|
|
etapový
jezdci
-
klikni zde - Generál; Luban; Pája_62; Čert a ze IV. etapy pokračuje Mc_Fly |
|
|
Na tomto místě měl být původně můj příspěvek z
průběhu 5. etapy - avšak jsem si zcela jist, že by mnou vyprávěné
nebylo zdaleka tak poutavým příběhem jako ten který vám povypráví Čert. |
|
| Za sebe
bych tedy k poutavému příběhu Čerta (viz. níže) rád dodal : |
|
|
Pánové
- bylo mi ctí, být vám v této etapě vedoucím jezdcem. |
|
|
|
|
Jak pro mě skončila
sezona... |
|
|
Bylo to takhle začátkem letošního
července. Přijdu večer domů, z úžasné šichty, v ještě úžasnější fabrice a
strhanej jak oprať sedám ke kompjůtru, že si dám trošku interfernetu,
takhle před spaním. Na síti celkem nuda a tak, nevím sám, co mě k tomu
dohnalo zabloudím na stránky K1400. Jak tak čtu, čas nějak rychle utíká, a
já se moc dobře bavím. Už z úvodní stránky se dozvídám něco o nějáké zlaté
bule. Takhle na monitoru to vypadá, jako dobrá akce. Co takhle se přidat
říkám si, ale potom mi to připadá jako blbost. Jezdím přece už léta sám a
plně mi to vyhovuje. A stejně, kdoví co je to vlastně za lidi ta K1400 a
jak by mě přijali. Nicméně myšlenka na jízdu, už je v hlavě a nedá mi
pokoje. Je jasný, že spát jdu až pozdě v noci. Druhý den po práci si dám,
jenom takovou malou projížďku po okolí a při jízdě krásným letním
podvečerem si říkám chce to sakra nějakou akci. Rozhodnuto na tu bulu
jedu, však se uvidí, třeba to nebude špatný. V pátek odpolední šichta.
Celej den slunce praží do haly. V hale na zdechnutí, já šmíra visím na
rozvodně a snažím se neumřít. Nad vodou mě drží jen vyhlídka na večerní
jízdu. Přestávka na večeři mi zachrání život, počasí parádní a nebe bez
mráčků mi vrací chuť k jídlu. V devět večer prchám z pracoviště, mistr má
nějáký námitky, tak se v hale stavím už oblečenej na cestu, abych ho nas..l
ještě víc. Vrátnej je starej pohodář, to že na hřbetě táhnu brašny velký
jak kráva, ve kterých můžu hravě vystěhovat půl fabriky, ho vůbec
nezajímá. Ještě mi zasalutuje( bývalej motorkář). Slováky co jdou hned za
mnou, s malýma báglama podrobí důkladné šťáře. Mašina na fabrickým
parkovišti. Nahazuju brašny a dívám se na stav paliva. Je to slabota,
chtělo by to napojit koně. Tankuju plnou a pozvolným tempem opouštím
podvečerní Brno. Konečně, jsem zase volnej, vítr mi fouká pod přilbu, a
starosti se všedním životem zůstavají za mnou. Navíc pojedu přes vysočinu,
kterou miluju, už odmalička. Padá tma, počasí naprosto úžasný, vycházejí
první hvězdy, vzduch voní létem a všude klid a pohoda. Do Telče dorazím
slabě po desáté večer a dávám pauzu. Tohle město mám pod kůží, moje
srdeční záležitost. Piju kafe a nasávám večerní atmosféru toho nádherně
starýho města. Ve městě zrovna nějáká akce,takže všude plno lidí. Dvě asi
tak šestnáctileté slečny sedící na lavičce se polohlasem dohadují, jestli
je to Harley a jaká je šance na svezení. Bohužel Harley to není a svezená
dneska nebude, protože spěchám, ale takovej zájem člověka docela potěší.
Jindřichův Hradec už není daleko, ale počasí se mi nějak nelíbí. Tma na
obzoru je mnohem větší, než ta nademnou a občas se celej obzor pěkně žlutě
rozsvítí. A sakra říkám si, to nevypadá vůbec dobře a zmoknout se mi
zrovna nechce. Je slabě před půlnocí a já stavím v Hradci na benzínce.
Začíná solidně foukat a parádně hřmí. Říkám si je to v pr...i. Dávám
bagetu a kafe a házím pokec se starší pumpařkou, kterou očividně noční
šichta nebaví a je ráda, za každý zpestření. Ale co Chlum u Třeboně už
nemůže být daleko a času cisterna. Jen to počasí se moc netváří. Na noční
bagetku přijeli i naši policisté a je vidět, že se jim moc nezamlouvám.
Sedlám a raději mizím, některé národní složky opravdu nemusím. Jak do
Třeboně vím, ale Chlum neznám a tak doufám, že se neztratím. Odbočku
trefuju přesně, silnice se začíná kroutit a semtam je vidět spadlá větev.
V zatáčce mi jde přes cestu liška a já zvolńuju a dělám dobře. Lesní havěť
tady asi má někde mejdan, protože jinak si to neumím vysvětlit. Tolik
obyvatel lesa jsem neviděl ani naposledy, když jsem byl v zoologický.
Značky ukazujou, že jedu dobře a jsem asi šest kilometrů od prvního cíle.
Takže paráda, první část mám za sebou a vrací se mi optimismus. Jenže
chyba lávky v zatáčce před Chlumem chytám parádní šmíru na naplaveným
písku a málem si poprvé za tuhle noc ustelu. Ale dopadlo to dobře a já
hledám nějakou benzínku. Projíždím celou dědinu a překvapuje mě, že je
tady docela rušnej noční život. Uprostřed dědiny nějáká diskotéka a lidí
jak o jarmarku. Na hodinkách půl jedný a já hledám místo srazu. Za Chlumem
malá tmavá benzínka, všechno zavřený a nikde ani živáčka, říkám si tohleto
bude asi ono. Nojo do tří hodin ráno daleko a co s načatým večerem. Vracím
se do centra dění, parkuju a jdu obhlídnout místní terén. Místní holky
jsou moc pěkný a takhle v jednu ráno i docela přítulný, ale místním
nagelovaným chlapcům se moc nelíbím. Nedá se nic dělat vyklízím pozice,
přesila je přesila a proto jsem sem nejel. Na benzínce ani noha natož pak
nějáký kolo a na hodinkách 2:00 ráno. Tma jak v ranci a čekat mě nabaví.
Jezdím sem a tam přes Chlum. Když už se vracím k benzínce asi potřetí,
mijím pěknou slečnu na kole jak jede směrem z dědiny. Když vidí,že se
otáčím přes benzínku zpátky, otočí to i ona a tempem, který by ji mohl
závidět i Armstrong upaluje zpátky. Je mi to líto. K ženám mám kladný
vztah a nerad je děsím. Nicméně naschvál jedu za ní. Aby ze mě chuděra
nedostala infarkt tak ji dojedu a oznamuju jí, že mě se bát opravdu
nemusí. Zřejmě mi moc nevěří, protože za chvíli už má sesebou
doprovod.Dávám kafe, kolikátý dneska, to už nikdo nespočítá a pauzíruju.Počasí
se snad umoudří, vypadá to,že bouřka jde bokem. Třetí hodina ranní je na
spadnutí. Budím koníky a pomalu je vedu zase k benzínce. Silueta
zaparkované motky mi rozhodí tlak. Ono to snad klapne. No to mě po..r.
Parkuju a slízám z mašiny, sundávám přilbu a slyším bodré ,, a ty seš
kterej, že tě neznám ,, . Tak takhle jsem poznal samotného Generála a taky
Lubana. Tma jak v ř..i, takže vlastně nevíme jak ten druhej pořádně
vypadá, ale přeci jen ty motorky nás tak nějak sbratřují. Za chvíli se
přiřítí čtvrtý do party a naše skupinka je skoro komplet. Akorát jezdci
předchozí etapy pořád nikde, občas sice slyšíme v dáli burácení motorů,
ale světla žádný. Asi za 20 minut se ovšem vyloupne celá banda. Nastává
velké vítání a z klidné noční benzínky je během minuty pěkně rušnej plac.
Parta kamarádů se opravdu upřímně vítá, sakra to už se mi dlouho
nestalo.Ještě předání klubového symbolu, pár fotek a Generál velí do
sedel. Přidává se k nám z předchozí etapy ještě Mc Fly na půjčené MG.
Sedláme a zvolna vyrážíme a mě čeká můj nejlepší motorkářský zážitek v
životě. Hned za městem to chlapi celkem pěkně berou do slabin a já se
snažím držet krok. Noc bystří smysly a najednou pro mě existuje jen
silnice pod kolama a pět chlapů na ní. Poprvé jedu v koloně a tak mám co
dělat. Snažím se ze všech sil, aby se tak dobře jak se jelo mě, jelo i těm
přede mnou i Lubanovi za mnou. Tímto se mu omlouvám, asi jsem mu občas
překážel a při předjíždění jsem ho musel pěkně štvát, ale já opravdu
nerad. On ten osmistovkovej motor opravdu na vaše čtrnáctky místy nestačil
a mě to ne vždycky včas docvaklo. Před jízdou jsme si řekli, že nezmoknem
a docela se nám daří. Počasí se už asi definitivně umoudří.Ten pocit z
noční palby je naprosto úžasnej a těžko se popisuje. Člověk jede opravdu
na hraně a ve tmě ma zbystřený smysly a ten noční vzduch je úplně jinej.
Trošku se do mě opírá zima a najednou zprava registruju stín. Prvnímu,
druhýmu i třetímu se vyhne, čtvrtýho už nezvládá a já nakupuju netopýrem
parádně do helmy. Tak mě to rozhodí, že si málem ustelu podruhý. Takhle
zblízka jsem netopejra ještě neviděl, tak uznejte,že člověk má právo být
trochu naměko, po takovým setkání. Pálíme to však dál a Generál se s tím
místy opravdu moc nemaže. Zjišťuju, že asi budu potřebovat výkonnější
stroj. Při nejbližší příležitosti to doma musím nanýst, to zas bude řečí.
Užívám si jízdu a poznávám, že jezdit s někým je daleko lepší, než jezdit
sólo. Já vůl, škoda těch zanedbaných akcí. Semtam projedeme ztichlou spící
dědinou a laďáky dělají svoje, pro mě přímo rajská hudba, pro spící
vesničany asi důvod k nasr..í. Začíná se rozednívat a obzor slibuje naději
na pěknej den. Zase si jízdu užívám a tak neregistruju příčně srolovanej
asfalt, na kterým si pěkně poskočím a opět se tvrdě vracím do reality a
čučím před sebe až mi lezou oči z důlků. Jakmile se rozední začíná
houstnout provoz. Tímto zdravím kret..a v černém golfu, kterej když jsme
ho předjížděli začal zrychlovat, aby nám dokázal jakej je frajer. Doufám,
že si svoje ego dostatečně zahojil. Blížíme se nemilosrdně k Hruškám a já
začínám mít starost s palivem. Na rezervě ještě nejsem, ale nemám k tomu
daleko. A konečně benzínka. Generál odbočuje a já jsem rád, že dáme pauzu.
Benzínka má ovšem closed, takže tankování se nekoná, ale naše stádo už má
žízeń. Naštěstí o pár set metrů dál je otevřená nonstopka, lejeme do
plnejch a hned pádíme dál. |
|
Hrušky už budou cobydup. Již jsme netrpělivě
očekáváni. Po příjezdu do cíle proběhne opět srdečné přivítání, nezbytné
focení, předání rabijáku a další tlupa skáče do sedel a pádí dál. Naše
skupinka rozebírá noční zážitky a je vidět jak z nás padá ostražitost a
nastupuje únava. Tímto posílám slova uznání McFlyovi, protože ujet dvě
etapy potmě a ještě na motorce takovýho typu a potom ještě štreku
domů-smekám. Generál s Lubanem si dávají vítězný doutník a mě je najednou
trochu smutno......... protože něco pěkného končí a nějak se mi nechce
domů......... |
|
|
Ještě bych někam jel. Nedá se nic dělat
musím , Brno není daleko. S těžkým srdcem se loučím a doufám, že zase brzy
pojedu s K1400. Přidává se ke mně McFly a pádíme po dálnici na Brno.
Začíná mě zmáhat únava tak tomu rožínám ať to mám za sebou. Před Brnem se
McFly odpojuje a já ho zdravím zdviženým palcem a v duchu mu přeju
šťastnou cestu domů. Ranním Brnem proletím a
konečně mám ustájeno.Pohladím motku po nádrži a poděkuju ji. Zase odvedla
kus dobré práce a nenechala mě ve štychu. Celou sobotu sleduju Internet
jak si vedou ostatní a hřeje mě pocit, že jsem byl součástí něčeho velkýho.
A už se těším na další akci na kterou pojedu. Pročítám Vykal a doufám, že
se počasí umoudří. V pondělí v práci divný rojení a předvolání na
kobereček ke generálnímu. A sakra říkám si, mistr mě práskl, to není
dobrý. Nemám vůbec dobrej pocit a moc se mi do kanclu nechce. Po
obligátních ceremoniích jako je zdraví rodiny a tak mě ředitel překvapuje
povýšením. Dop....e na to jsem osm let čekal. Dostavuje se euforie. Ovšem
musím odjet na školení a to hned příští týden a sice do Švýcarska a na tři
měsíce. V kalendaři byla půlka července. Až o hodinu později mi došlo, že
domů se vrátím až v listopadu a že letošní sezóna pro mě skončila v
polovině léta. Svůj příběh vám píšu, ze švýcarského Zurichu z noteboku a
hotelového pokoje. Ze země kde na harley běžně jezdí dělníci na šichtu,
kde na ulici stojí kvanta motorek a já tu svojí mám 900 km daleko a vím,
že letos už se asi těžko svezu. A tak si vždycky přečtu co je na K1400
novýho a musím vám napsat, že vám všem trošku závidím. Jak rád bych s vámi
jel jihočeskou anabázi, šumavské kochání-už proto,že jsem docela dlouhý
čas žil ve Volyni, nebo jihočeské prasobraní, abych poznal i vás ostatní.
Bohužel,letos mi není již souzeno a tak doufám, že snad příští rok. Vám
všem přeji letos ještě hodně šťastně najetých kilometrů, vydařených akcí a
slunečných dnů. Jsem pyšnej, že jsem alespoň chvíli mohl být s K1400. Ať
vám to jezdí. Ze švýcarského Zurichu zdraví Zdeno Čert Hrubeš, momentálně
chodec........... |
|
Zdeno Čert Hrubeš |
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
foto č.21 |
foto č.22 |
foto č.23 |
foto č.24 |
foto č.25 |
|
|
|
Foto 21 :
"Válečná porada" Foto 22
: A jde se na věc.... Foto 23
: V Hruškách na nás již čekají Foto 24
: Při letošní čtyřiadvacítce nám naše insignie kapánek orezla Foto
25
: Poslední foto a další děj se může
odehrát... |
|
mapa 5. etapy
-
klikni zde - |
|
 |
|
| 6. etapa
z Hrušek do Českého Těšína plán 06:50
až 09:40 skutečnost 06:30 až 09:10 / 214km |
|
|
etapový
jezdci
-
klikni zde - Hans; Bakus; Vlk; Maxa; Cák |
|
|
Na 24hodinovku jsem se vyloženě těšil a taková mírná nervozita a šimrání
kolem žalůdku mi nedala dospat, takže po 3 hodině ranní jsem už stepoval
po kuchyni a kolem písíčka
J |
|
S patřičným předstihem jsem jel kochačkou na místo startu do Hrušek, bo
přebírat jsem měl od Géčka a ten nikdy stroj nešetří, stejně jako závoj za
ním.
|
|
Po dojezdu a dotankování jsem poslal sémésky přihlášeným jezdům. Co kdyby
někdo zapomněl, že ? |
|
Skoro obratem přišla zpráva od Korytnačky, že Yé přišel nad ránem a raději
ho nebude budit. Takže nám to pěkně začíná a co zbytek? Za chvíli už se
ozval ten lahodný zvuk, který nemají rády babičky na zápraží a při kterém
nás povzbuzují zdviženou holí. Bakus a jeho Savažka, Vlk po noční směně,
Cák až ze světoznámých lázní no pak ještě Maxa kosek od Brniska. Chlape,
ty od toho SUčka, omlouvám se, ale jméno jsem fakt zapomněl a přidal jsi
se bez zapsání do listiny ( ale vydržel a držel ses dobře
J
). |
|
Gé a spol. přifrčel opravdu s pěkným náskokem a tak jsem si řekl že to
udržíme a něco přidáme pro další etapy pro klid duše, protože počasí se
rýsovalo jak objednané a aj vydrželo. |
|
Z Hrušek do Vsetína za 90minut, tady benál, kyslík, kafe a směr ČéTě.
Závoj se držel a já si to užíval, jak kdybych jel sám
J
Solidní tempo, provoz houstnul a jen závěr na dálnici před ČeTě byl fakt
hnus. Prostě jsem najel blbě a místo souběžné okresky tu byla ta hnusárna,
ale přežili jsme. |
|
V cíli šestky už byl hafol zájemců o předání buly a vlaječky a tak se to
stvrdilo podpisy, kompletně předalo a já si ještě v živém vstupu pokecal
s rádiem RockMax. |
|
Zpáteční cesta už byla V.L.F. ( kdo nezná tak Vegáč-Lebeda-Fókačka neboli
pohodaklídektabáček
J
). |
|
Přes Bystřičku, kde se zjevil i Yoskin s provinilým úsměvem, kotárama dom.
|
|
Bylo to fajn a další ročník na 99,9% vynechám z prostých důvodů, které se
řešili na Foru. |
|
Ať nám to jezdí a V.L.F. |
|
|
|
| Z této
6. etapy je zpracován ještě jeden příspěvek a to od jezdce který se
této náročné jízdy zúčastnil poprvé |
|
|
Ahoj, |
|
protože jsem si
v loňské sezoně ještě netroufl vyrazit na tuto akci, tak letos jsem si
řekl, že si to už nenechám ujít. Bohužel datum pro mě nevyšlo příliš
ideálně, protože na víkend v kterém se měla 24h jet, jsem měl v zaměstnání
noční 12ky. Byl jsem, ale pevně rozhodnutý jet a když jsem se podíval na
časový plán a zjistil, že odjezd naší etapy je v 6.50h bylo rozhodnuto. Z
práce jsem vyrazil o hodinu dříve, tedy v 5h ráno. Cesta na místo srazu
probíhala za ranního rozbřesku zcela bez problémů, po téměř prázdné
dálnici. Po ujetí cca 60km jsem po malých obtížích, kdy jsem po sjezdu
z dálnice odbočil na druhou stranu, kde mě naštěstí ochotný kolega
motorkář poradil správný směr (kdo by si bral mapu že?). Jsem dorazil na
benzínku s motorestem u Hrušek. Tam už seděl Hans a s úsměvem mě vítal. Po
chvíli čekání se objevil Bakus a Maxa. Postupně jsme začali vykupovat
sortiment motorestu. Bakus koupil poslední koblihy, já poslední držkovou
polévku. Najednou se z dáli přibližuje pekelný rachot a malá kolona vedená
Generálem přijíždí na benzínku. Po uvítání následuje předání Buly atd. Vše
je zdokumentováno fotoaparátem. Mezitím přijíždí ještě Cák a Miloš, který
se k nám přidává. Protože není času nazbyt, tak nasedáme na stroje a pod
vedením Hanse vyrážíme na cestu. Protože jsem jel tuto jízdu poprvé,
zpočátku mě zaskočilo tempo, ale časem si zvykám a užívám si to. Je to
skutečně strhující, jako celá atmosféra této jízdy. Zhruba po 100km
zastavujeme na benzínce, kde je krátká přestávka. Potom pokračujeme
stejným tempem až na místo předání v Českém Těšíně. Zde předáváme Bulu,
rabiják a vlaječku rádia Rock max. Naši etapu jsme ujeli o 10min.dřív, což
udělalo s předchozím časem Generálovi skupinky už 30min.oproti
předpokládanému plánu. Snad to byl dobrý čas a nezklamali jsme. Jedno vím
jistě, už se těším na příští ročník, který si nenechám ujít. |
|
|
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
foto č.26 |
foto č.27 |
foto č.28 |
foto č.29 |
foto č.30 |
|
|
Foto 26
: Také objemově menší stroje se zhostily nelehkého úkolu se ctí
Foto 27 + 28
: Rovněž při této etapě bylo nutné napojit koně.
Foto 29 : Při této předávce (také díky stále se
lepšícímu počasí) je již takřka jasné, že limit (pro objetí ČR za
24 hodin) bude i letos dodržen Foto
30 : Jaká byla odměna v cíli vám ale již nikdo
neřekne - zcela zjevně naprosto individuální.....
 |
|
mapa 6. etapy
-
klikni zde - |
|
|
|
