V době kdy se rozpoutal nelítostný boj o pomyslnou korunu krále cruiserů zůstala objemová třída osmi set kubíků zdánlivě mimo sféru zájmu výrobců. Skutečnost je však taková, že tuto střední třídu si žádná fy. nemůže dovolit ponechat na pospas konkurenci neboť právě střední třída je ten správný "odrazový můstek" k "vybroušení ostruh" nutných pro přesedlání na "nejtěžší kladiva". Výrobci jsou si velice dobře vědomi toho, že pokud někdo získá první zkušenosti na "slabším" stroji pak při koupi většího objemu zůstává vesměs věrný značce s níž coby začínající "vylétl z hnízda". Nelze se tedy divit, že po veleúspěšném "přezbrojení" největších objemů soustředila Honda svou pozornost na osmistovky, kde až do loňského roku bezstarostně "kraloval" Suzuki VL 800 Volusia.
 
 
   Podíváme li se trochu zpět do historie zjistíme, že v druhé polovině devadesátých let se v této třídě velice úspěšně prosadil XVS 650A Drag Star Classic, přestože byl objemově handicapován. Proč tomu tak bylo - když ve třídě classic 800 byl v nabídce VN 800 a 750 Shadow, je více nežli jasné. Yamaha uvedla na trh stroj jehož stavba je nejen oku lahodící. Podvozek - díky nízké "stavbě" je velice dobře ovladatelný a celková koncepce byla pojata tak, že Drag Star vyžaduje jen velmi malé provozní náklady a je vybaven (jeho hlavním trumfem) kardanem. Jako první na tuto

XVS 650A

VT 750C2 r.v. 03

VN 800 Classic

VL 800 Volusia

"dračí invazi"  velmi úspěšně reagovala Suzuki, která v té době žádného klasického cruisera o objemu 800 neměla, neboť Marauder musíme řadit mezi customi. Volusie - která přesně "kopírovala" přednosti série Drag Star 650A a do placu přihodila nějaký ten kubík objemu navíc se rázem stala nejžádanějším strojem střední třídy classic.
   Je přirozené, že tohoto si byli velice dobře vědomi konstruktéři Hondy a přestože VT 750 Shadow si za léta svého "angažmá" získal nejednoho vyznavače třídy classic, pokroku se nevyhnula ani tato silně konzervativní třída a "staré" dobrá "Šedovce" začal docházet dech. Konstruktérům bylo jasné, že cestička kterou vyšlapal Drag Star a "prometla" Volusie je tou pravou po které je nutné jít k srdcím zákazníka. Je zřejmé, že ve třídě 800cm3 nehraje pro zákazníka prioritu maximální rychlost ani výkon, konec konců těmto parametrech již léta neochvějně "vévodí" Kawasaki VN 800 Classic.

   To hlavní co si tedy konstruktéři jako cíl celého projektu stanovili, bylo zkonstruovat "hravě" ovladatelný stroj s nenáročnou obsluhou na němž by začínající motorkář získal sebedůvěru a který by byl zároveň tak pohodlný, aby dovolil cesty na delší vzdálenost i s tandemistou. Konstruktéři se zároveň museli postarat o nenáročnost na servisování a údržbu. Toto vše bylo navíc třeba udržet v cenové relaci - která bude dostupná pro nejširší okruhu především mladých zákazníků.

   Vzhledem k cílům které si projekt kladl bylo od počátku jasné, že do koncepce s nízko položeným těžištěm a sedlem nebude možné použít stávající rám ani po větších úpravách.
V tento moment však nastalo dilema - nepoť pokud se postaví nový rám se zmíněnou koncepcí z léty osvědčeného a velmi oblíbeného stroje nezůstane "kámen na kameni" a bude se tedy jednat o zcela nový stroj což sebou vždy přináší velké riziko, že ne nevýznamná část příznivců bude nostalgicky "opěvovat" starý model. Avšak v případě VT 750C2 se přechod k novému modelu odehrál tak nenásilně, že i ti nejskalnější příznivci klasiky nemohou mít sebemenší výtku. Byl tedy

vyvinut zcela nový rám, který se vyznačuje opravdu enormně nízko položeným sedlem 658mm, což velkou měrou přispěje k jistotě při ovládání i pro jezdce drobnější postavy. Ale, jak již bylo naznačeno nezůstalo pouze u vlastního rámu. Již pouhý pohled na novou Hondu VT750C2 Shadow prozradí, některé rysi převzaté z VTX. Ale pojďme si tento nádherný cruiser představit od počátku.
Motor : 

   vidlicový čtyřtaktní, kapalinou chlazený a bohatě žebrovaný dvouválcový motor  je ponechán v barvě "přírodního" hliníku. Vrtání 79mm a zdvih 76mm určuje celkový objemu podčtvercového motoru na 745cm3. Plnění válců obstarává (což ocení skalní "klasici") karburátor se snímačem škrtící klapky, která má průměru 34mm a rozvod SOHC se třemi ventily na válec. Zapálení připravené směsi má na starost (prostřednictvím dvojice - na válec,

zapalovacích svíček) plně elektronické, tranzistorové zapalování.   Motor s kompresním poměrem 9.6:1 disponuje kroutícím momentem 64,2Nm při 3.000 ot/min (viz. graf) . Výkon 46 koní při 5.500 ot/min je na zadní 160/80–15M/C kolo přenášen přes vícelamelovou "mokrou" spojku (která je ovládána klasickým lankem) a pětistupňovou převodovku pomocí prakticky bezúdržbového kardanu! Viz. vpravo.

   Již ve článku o VN 1600 jsme si řekli, že u kardanu dochází vlivem různých faktorů k většímu finálnímu úbytku výkonu na zadním kole nežli u řetězu nebo řemenu. Avšak toto nepatrné procento ztráty je mnohonásobně zúročeno v nenáročnosti a naprosté spolehlivosti tohoto sekundárního převodu a to již nehovořím o tom, jak dokáže namazaný řetěz "zneuctít" nablýskané zadní kolo.
Převodovka: 

   s výjimkou prvního převodového stupně je vcelku velmi jemně odstupňovaná. Jednička mohla být sice "delší", ale při jízdě ve dvou a v náročném terénu bude mít tento kratší převod své opodstatnění.

VT 750C2 Shadow

Primární převod 1 : 1.763 (67/38) ozubená kola
Rychlostní stupeň 1 : poměr
1 2,400 36 / 15
2 1,550 31 / 20
3 1,174 27 / 23
4 0,960 24 / 25
5 0,852 23 / 27
Sekundární převod 1 : 3.091 (34/17) kardan

Podvozková část : 
   dvojitý kolébkový uzavřený rám je zhotoven z ocelových trubek kruhového průřezu. Při jeho konstrukci byl kladen velký důraz na to, aby těžiště stroje i posed jezdce byl co nejníže a to se povedlo bezezbytku. Vždyť sedlem

umístěným pouhých 658mm vysoko se může pochlubit málo který sériově vyráběný stroj.
Přední teleskopická vidlice (průměr kluzáků 41mm a zdvih 126mm), klasického uspořádání má na svých kluzácích chromovaná pouzdra, která ještě umocní masivní vzezření přední části. Tři palce široký přední ráfek je "obut" do pneumatiky 120/90 –17M/C. U tohoto rozměru bude nutné se pozastavil. Mnohým se bude zdát takovýto rozměr pro stroj objemu 800cm3 a třídu
classic - řekněme, trochu "galuskový". Ale již v začátku specifikace tohoto stroje bylo řečeno, že jedním z hlavních záměrů celého projektu je : zkonstruovat snadno ovladatelný stroj. Technici Hondy proto velmi rafinovaně osadili toto přední, ale i zadní kolo masivním, velice reprezentativním blatníkem, takže kola pak opticky působí dojmem ohromné mohutnosti. Dobré jízdní vlastnosti přitom zůstaly zachovány a ještě se ušetřilo nějaké to kilo hmotnosti.

Zmínil - li jsem se o blatnících pak právě zde můžete vypozorovat rysy VTX 1800 Retro - viz. obrázek. Ale nejsou to jen blatníky. Například pouhý pohled na zadní koncovou lampu vám prozradí "která bije". To jsme se však již dostali k vlastnímu designu stroje a protože šasi si zaslouží daleko víc naší pozornosti, pojďme jej prozkoumat pozorněji a k designu se vrátíme v samostatné kapitole.
 
   

Pro pokračování článku 

 klikni na knihu :

 
   

zpět na úplný začátek WEBu

   
    Chopper a cruiser