|
|
Srovnávací
test..... |
|
 |
|
|
|
| |
Jak poznamenal jeden
z přihlížejících, připomínalo to sbírku uměleckých děl, jež místo
sublimního estetického zážitku evokovala valící se kameny. Jak tam stály
seřazené podél obrubníku, nebylo pochyb, že to je deset nejhezčích
motocyklů, jaké kdy naše redakce testovala současně. Klidně byste se mohli
celé dopoledne kochat jejich detaily a křivkami. Tu polaskat očima
blatník, tam pečlivě vymodelovaný kryt spínací skříně. |
| |
Ačkoliv všech deset strojů
patří do stejné kategorie (pouze pokud dáváme choppery a cruisery do
jednoho pytle, pozn. překl.), každý z nich má jiný styl. Společným
jmenovatelem byly především zaoblené křivky, jež daly jméno modelu Fat
Boy. Přesto jimi nejvíce vynikala Suzuki 1500 LC. Další stroje
oplývající těmito křivkami byly Kawasaki Classic, Yamaha
Roadstar a okrajově také Kawasaki Drifter. |
| |
|
|
Široká sedla, objemné nádrže nesoucí
přistrojovou desku, plošinové stupačky, balonové šestnáctipalcové
pneumatiky, mohutné vidle a hluboké blatníky, to vše patří k poznávacím
znakům ´zaobleného´ stylu. Na opačném konci stylového spektra velkých
dvouválců stál Intruder 1400 se svým chopprovitě protaženým, úzkým
vzhledem. Ze skupiny se vymykal větším předním kolem zavěšeným v dlouhé,
úzké vidlici, malou nádrží a úzkým sedlem jako jediným zakončeným opěrkou.
Další poněkud agresivní stylový odstín nesoucí punc účelnosti byl patrný u
modelů Super Glide a V92SC. U těchto modelů se sportovní
nádech projevil na umístění a tvaru stupaček, dlouhých plochých sedlech,
nízkých řídítkách a ostatních prvcích, |
 |
|
Excelsior
|
|
jež najdou uplatnění
především na silnicích spoutaných do zatáček. Excelsior je
pravděpodobně blíže zaoblenému stylu, přesto obsahuje hodně z funkcí a
charakteristik sportovnějších cruiserů. Mohli bychom strávit hodiny
obdivováním chromu, křivek a barev těchto strojů, ale naším úkolem bylo
něco ještě mnohem lepšího: pořádně je projet. Může se vůbec něco vyrovnat
několika týdnům ježdění s nejoblíbenějšími motocykly Ameriky? Do sedel! |
|
 |
Pokaždé, když si člověk sedne na nový stroj, musí nejprve najít spínač
zapalování. Naším favoritem se stalo umístění nahoře na nádrži, jež
umožňovalo klíčkem otočit a pak ho vytáhnout. Toto provedení jsme
nalezli u Fat Boye. Spínač na Yamaze (tradiční zámek na
předku nádrže, jenž kabelem odemyká i sedlo) a tradiční, vyndavatelný
klíč na Excelsioru umístěný pod pravou stranou nádrže byly také
oblíbené. Umístění u modelu FXD (za pravým panelem) a u
Kawasaki (pod levou přední stranou nádrže) byla hodnocena jako
nejméně pohodlná. |
|
Victory - V92SC |
Čtyři stroje, jejichž motory byly vybaveny vstřikovací jednotkou (American
X, Classic FI, |
|
|
Drifter a V92SC),
po otočení klíčkem na chvilku zabroukají zatímco pumpa tlakuje palivový
systém a posléze ochotně nastartují bez sytiče. Žádný ze strojů nebyl
vysloveně ´chladnokrevný´, ale Intruderům a karburátorovému
Vulcanu trvalo o něco déle, než se jejich motory zahřály na provozní
teplotu. Většina strojů nicméně ochotně startovala za studena a bez sytiče
již za jarních dnů, během kterých jsme s nimi jezdili. |
|
Když je
čas k vyjetí, na V92SC ucítíte zařazení rychlosti až do morku
kostí. Navzdory upravám převodovky, jež ztišily a zpřesnily její chod,
Victory stále lomozí při řazení více, než běžný cruiser. Americké
stroje, především Harleye, vyžadují značnou sílu na spojce zatímco
nejsnáze šla spojka naopak na 1500 Intruderu. To bylo dobře, neboť
měl nejdelší záběr spojky. Jako u všech 1500LC, i spojka našeho
stroje plně dosedla teprve v nejzazší pozici páčky, kde ovšem ´zabrala´
najednou. Nejvíce to bylo znát při rozjezdech ´s křečí v pravém zápěstí´.
K rychlému a přitom plynulému rozjezdu na 1500LC je zkrátka potřeba
velká ruka a |
 |
|
opatrné pouštění spojky. Narozdíl od
předešlých zkušebních modelů našemu stroji |
Fat Boy |
|
neprokluzovala spojka a necukala ani při
sprintech. Čtrnáctistovka měla tendenci prokluzovat ve vyšších otáčkách,
což signalizuje (u nám zapůjčeného stroje) opotřebené spojkové
lamely, záběr za normálních podmínek byl však plynulý. Spojka stroje
V92SC zabírala také poněkud překotně. |
|
 |
Pouze málo strojů mělo problémy s řazením. Někteří jezdci se potýkali
s občasnými falešnými neutrály u Kawasaki, jiným se však řazení
u všech třech kawích princezen zdálo ´super hladké´. Za rozdílné
hodnocení tedy nejspíš mohl zvyk a styl jízdy. Najít pravý neutrál
bylo naopak na Kawasaki nejsnazší, jelikož její stroje jsou
vybaveny automatickým vyhledávačem neutrálu. Když zastavíte na
jedničku, převodovka z ní zařadí jedině neutral. Nejnáročnější na
vyhledávání neutrálu byl naopak Excelsior. Bylo to
snadné při ultra pomalé jízdě nebo vypnutém motoru, avšak těžké při
zastávce s běžícím motorem. Také u Fat Boye bylo potřeba
několik pokusů, než si zelená kontrolka dala říct. |
|
Road Star
(Wild Star) |
|
|
Výkon
v nízkých otáčkách je poznávacím znakem všech velkých dvouválců a všechny
testované stroje překypují příjemným bubláním a velkým zátahem od nízkých
otáček. Na prvních místech, když potřebujete pořádný odpich, se |
|
umísťují Harleye a Roadstar
a dle některých jezdců i Classic FI. Dobře si vede i Victory.
Pouze Intruder 1400, jenž má největší výkon posunutý do vyšších
otáček, což kompenzuje nižšími převodovými stupni, poněkud zaostával
v jalovém výkonu. Vylepšení od minulého roku u modelu Fat Boy
uchvátila všechny, jež na něm jezdili. |
 |
|
Samozřejmě největším
rozdílem mezi současným Fat Boyem a Fat Boyem let minulých
je uhlazenost současného modelu. Ten z minulého roku vibroval téměř
bolestivě. Model roku 2000 je tak vyvážený jako nejvyváženější z ostatních
motocyklů, což byly Kawasaki. Ačkoli |
|
také používá vyvažovací hřídel,
Victory neměla tak kultivovaný chod jako ostatní stroje. |
Fat Boy
|
|
Srdce Yamahy
pulsuje znatelně, ale v celém, spektru otáček nemá ani jedno vyloženě
neklidné místo, možná proto, že končí při 4200 otáčkách za minutu.
Excelsior, Intruder i Super Glide mají taková neklidná místa.
Suzuki pod
|
|
 |
plynem vibrují
s umírněnou silou, zato American-X vibroval nejvíce, ale až nad
3500 otáčkami za minutu. Ale ani tento stroj, ačkoli jeho jméno bylo
nejčastěji opakováno v souvislosti s otáčkami se netřásl tak, že by to
bylo zrdrojem nepohodlí ve víceméně legálních rychlostech. |
|
Sedla byla uplně jinou záležitostí. Parkování zadních částí jezdců se
pohybovalo od první třídy na Classic FI, Drifteru a
Intruderu 1500 po sedla, jež byla v pohodě jen na krátké
vzdálenosti, jako např. u Excelsioru, Suzuki Intruder 1400 a
Victory. Mezi těmito extrémy bylo pár dobrých sedel například na
H-D Fat Boy, Kawasaki Standard Classic, Yamaha
|
|
Kawasaki
VN 1500Fi |
Road
Star a FXD. |
|
|
Změnit nepohodlnou jízdní
pozici na posez člověku vyhovující nemusí být vůbec snadné. Vyměnit nízká
řídítka na V92SC nestojí moc a přesto se tím jezdec zbaví
nepříjemného natahování se za řídítky, což zamezí neobratnosti |
|
v nízkých rychlostech. Výměna
řídítek může předejít strnule vzpřímenému posedu na Intruderu 1400
. Ten způsobuje poněkud omezený prostor k pohodlnému se opření způsobený
úzkým sedadlem a dozadu protaženými řídítky, což vede k jízdě s ohnutými
pažemi a hefty v klíně. Jízdní pozice na Intruderu 1400 vznesla
vlnu kritiky na straně mnoha jezdců a ani řídítka, která posunou hefty
dále od člověka neuspokojí vysoké jezdce natolik, aby byl spokojen
s množstvím protostoru pro nohy. Ale ani jezdci menšího vzrůstu nedali
Intruderu příliš dobré známky za pohodlí. Jediná mašina, která plně
uspokojila vysoké jezdce byl Intruder 1500, |
 |
|
což je opravdu velká motorka.
Ačkoli možná příliš široká pro většinu malých jezdců, 1500LC |
VL 1500 Intruder |
|
je ideální motorka
pro ty, jež se cítili omezeni na ostatních takzvaně velkých cruiserech. Je
na něm více prostoru pro nohy a k posezu mezi řidítky a sedlem, než na
ostatních strojích. Někteří se také nechali slyšet, že sedlo spolujezdce
u 1500LC poskytovalo nejlepší oporu pro řidičovu bederní páteř.
Vedle něj je i Fat Boy jako hračka. |
|
 |
Nicméně pro středně velké jezdce Fat Boy, Kawasaki i
Roadstar nabízejí nejlepší ergonomii, přičemž Yamaha a
Kawasaki dostaly nejlepší hodnocení za komfort, protože ´sedly´
malým i velkým jezdcům. Drifter jehož sedlo se svažuje směrem
k spolujezdci místo, aby se v přechodu zvyšovalo, jezdce nepodrží
v pozici a tím pádem má člověk tendenci ´ujíždět´na sedle neustále
dozadu. Nicméně vyšší jezdci si naopak stěžovali, že jim sedlo
neumožňovalo si sednout dozadu tak, jak chtěli. Menší jezdci se naopak
cítili nejlépe na Excelsior-Hendersonu. S plochými řídítky a
stupačkami poněkud vzadu představují Super Glide a ještě více
V92SC jízdní pozici která je napůl cesty mezi standardním
motocyklem a |
|
Kawasaki
Drifter
|
|
|
cruiserem. Středně
vysocí jezdci se svěřili, že měli na Victory málo prostoru mezi
stupačkami a sedlem, většinou protože předěl mezi sedlem jezdce a
spolujezdce jim bránil v opření se více dozadu. |
|
Další
ergonomické detaily mohou potěšit nebo štvát, což někdy záleží jen na
jezdci. Například Excelsior požívá sudovitě tvarované hefty, jež
byly tlusté uprostřed a tenčí na koncích. Některým jezdcům skvěle
vyhovovaly, jiné naopak štvaly. Plošinové stupačky v kombinaci s kolíbkou
řazení mnoha jezdcům vyhovovaly, obzvláště protože nabízely více možností
jak si opřít nohy. Nicméně někteří dávali přednost stupačkám, jaké byly
například na FXD, Intruderu 1400 a V92SC. Debatovali
jsme dokonce o tom, zda široká řídítka jsou lepší než řídítka úzká.
Některé kusy byly oblíbené u obou táborů. Každému se líbily nastavitelné
páčky brzdy na Kawasaki a Intruderech 1500. Páčka u
Yamahy je také nastavitelná podle |
 |
|
Victory - V92SC |
|
velikosti ruky, ale je k tomu potřeba
nářadí. Pro malé ruce byly nejnepříjemnější páčky na Harleyích. Na
dlouhých rovinkách byly u Harleyů naopak ceněny třecí tlumiče plynu
ovládané křídlovými maticemi pod hefty. |
|
 |
Odpružení přispívá k pohodlí hlavně na rozbitých silnicích, jichž je
všude kolem dost. Žádná z těchto motorek nevynikala kladně ani záporně
na větších nerovnostech. Byli jsme překvapeni, jak dobře si vedl na
menších nerovnostech Excelsior. Nejhorší odpružení od
nerovností měl Drifter a Victory. Přičem Victory
se zdála mít problémy hlavně na větších nerovnostech. I v jejich
nejhorších momentech byly však výsledky Victory a Drifter
průměrné. |
|
Pokud hodně měníte zatížení zadní části motorky, oceníte
nastavitelnost zadního odpružení u Excelsioru a Kawasaki
se vstřikováním. Se sejmutým sedlem American-X umožnuje změnit
|
|
FXD Dyna
Super Glide |
předzatížení a tlumení zpětného pružení. Nastavení tohoto předzatížení
vyžaduje klíč, který není |
|
|
součástí výbavy. Na
Drifteru a Classicu FI si můžete pomoct tím, že napumpujete
malé množství vzduchu do zadního |
|
odpružení a také nastavením tlumičů do
jedné ze čtyř pozic zatížení. |
 |
|
Odpružení samozřejmě
ovlivňuje chování v zatáčkách. Na zatáčkovitých cestách je tvrdé odpružení
často výhodou, pokud zabrání vlnění motocyklu během akcelerace, brzdění a
jiných zásahů ze strany jezdce a silnice. Nejlepší motocykly na hornatých
silnicích byly Super Glide a SportCruiser. Harley měl
navrch v možnosti náklonu a rychlé odezvě na řízení při vjezdu do zatáček.
Victory ačkoli těžkopádná v pomalejších zatáčkách, byla jistá
v rychlých průjezdech zatáčkou a Dyna se jí nemohla rovnat.
Victory naopak nabídla jen omezenou možnost |
|
náklonu v zatáčkách oproti FXD. |
Excelsior- American-X |
|
 |
Excelsior se ukázal býti
velmi dobrým společníkem, jakmile se silnice začala vlnit. Byl snadno
ovladatelný a dobře seděl v náklonu v zatáčkách – dokud neškrtal o
silnci. Bohužel, narozdíl od většiny ostatních motocyklů, když škrtl
plošinami o silnici, k čemuž nebylo potřeba příliš náklonu, současně
brousil další části motocyklu. Ani jeho plošiny se však nesklápěly do
takové míry ani tak snadno jako u ostatních strojů. Když to člověk
nebral v potaz a dál řezal zatáčku, začalo to strhávat pneumatiku
z vozovky, což často poskytlo jezdcům více adrenalinu, než by si
přáli. Excelsior-Henderson plánují montovat tento motocykl
v sériové výrobě s delší vidlicí, čímž by měl být problém odstraněn.
|
|
Road Star
(Wild Star) |
|
|
Ačkoli jejich oplácaný vzhled zrovna
nestimuluje očekávání, Classicy od Kawasaki, Fat Boy
i Road Star by je určitě splnily. Na zatáčkovité silnici je
okamžitě cítit rozdíl v rámech obou Kawasaki. Původní Classic
lze do zatáčky naklopit a držet v náklonu s mnohem menším úsilím. U
Classicu FI bylo nutno vynaložit mnohem větší tlak na řídítka, než od
plošin začaly létat jiskry. Classic FI byl i přesto v rychlých
zatáčkách mnohem stabilnější, než klasický Classic, jenž na tak
nezdvořilé chování reagoval se slabou, ale pozorovatelnou nevolí. I tak
nebyl Classic FI tak stabilní, jako Fat Boy nebo Road
Star, jež do zatáčky manévrovaly s minimálním úsilím a dobře držely
stopu. Znovu je nutno říci, že nový Fat Boy je značně |
 |
|
VS 1400 Intruder |
|
vylepšený od modelu ´99, mnohem
stabilnější ve stopě v rychlejších zatáčkách. Ačkoli Road Star měl
nejmenší možnost náklonu s výjimkou Excelsior-Hendersonu, byl
pozoruhodně pohodlný i ve značném náklonu, kdy plošiny už |
|
 |
dělaly slušný kravál. Jezdci,
kteří nikdy nejeli na RoadStaru byli nadšeni, že navzdory hluku
vycházejícímu zpod motocyklu stroj seděl tak klidně. Čekáme na
doplňkové magneziové nebo jiné špalíky, jež po vsunutí do plošin budou
první kontaktním bodem s vozovkou v zatáčce. Myslíme, že je zde
přehlížený ohňostrojný potenciál, který nabídne značnou podívanou. |
|
Několika jezdcům se líbilo, jak Intruder 1400 projížděl a držel
stopu v zatáčkách, ale většina pociťovala, že odpružení bylo příliš
slabé hlavně s ohledem na to, že měl mnohem více vibrací od kardanu
než ostatní stroje s kardanem. Většina se shodla, že
čtrnáctistovka se chovala |
|
VN 1500 Classic |
nestabilně a předimenzovaně, když za ni pořádně vzali. Zrovna tak
škrtala pevnými částmi |
|
|
motocyklu, jakmile
se dotkla vozovky. Několika vyhovoval Drifter, ale většina se
shodla, že potřebovali příliš energie, aby ho dostali do zatáčky. I tento
stroj škrtá relativně brzo. Stejná kritika padla i na hlavu Intruderu
1500, i když v poněkud mírnějším provedení. Se svou značnou hmotností
a širokými pneumatikami, LC vyžaduje značnou sílu na řídítkách, aby
se naklopil a zůstal v náklonu. VL 1500 to vynahrazuje, když se
silnice narovná a běží až na horizont. Je stabilní při větru z boku, při
závanu od náklaďáku a nevzrušuje se ani při podélných rýhách na silnici.
Na volné silnici však žádný z motocyklů nepotřeboval příliš pozornosti.
Pouze velké blatníky Drifteru byly nevýhodou při bočním větru. |
 |
|
VL 1500 Intruder |
|
klikni pro pokračování článku : |
 |
|
|
|
|
|
|
