Píchnuto v cizině

26.03.2020

  
   Tuhle story mnozí z K1400 znají,
  přihodila se před lety a v této hodně zvláštní době karantén všeho druhu dávám na radu některých kamarádů a podělím se o ní. Vždyť co udělá v Čechách jednomu větší radost, než smůla druhého že?
   Tož, také jste píchli? A v zahraničí na dovolené? Takováhle zkušenost je nade vše co jsem dosud zažil.
   Byl začátek června a my měli namířeno přes Bavorsko a Rakousko do Itálie a pak do Monte Carla v Monackém knížectví.

   Na dálkových cestách jsme spíše sólojezdci, o to vděčněji

jsme přijali doprovod blízkých příbuzných s SUV Toyotou,kteří
měli jet v našich stopách o dva dny později - s našimi bágly. Byl nádherný den a poté, kdy jsme poblíž Chebu opustili ČR a vydali se na bavorské dálnice, jsme se se Zdeňkou tetelili štěstím, jaké je to fajn, že nudnou  a rovinatou dálnici do Mnichova rychle překonáme a ocitneme se v nádherném prostředí Alp.

   Naše Honda VTX 1300S není žádné ořezávátko, většinou se tedy vyskytujeme v prostředním ze tří (a u Mnichova i pěti) pruhů a jak si to tak mastíme, chystali jsme se předjet dva kamióny, oba s přívěsy, oba velice pěkně v pravém pruhu těsně za sebou. Docela dobře si pamatuji, že jsem se ještě podíval na tachometr, ukazoval v té chvíli asi tak 120km/hod. No a pak na úrovni předního kola prvního kamiónu jsem zaregistroval takovou tu zvláštní věc, kdy máte jasno v tom, že zadní guma vám sděluje něco, co jste již někdy zažili. No zažili, já to zažil mnohokrát, už jako kluk na kole a na všemožných motorkách také, je to průšvih, protože zadní prázdná guma na motorce se umí pod zadelí zcela specificky projevit

foto č.2 foto č.3 foto č.4 foto č.5
foto č.6 foto č.7 foto č.8 foto č.9
Takže ve stodvaceti při předjíždění těch dvou kamiónů jsem věděl, že je zle. Nevím zcela přesně, co jsem si přál udělat, instinkt velel, že se musím dostat vpravo na krajnici... Takže, plný heft, v mžiku jem byl před kabinou prvního kamiónu, myška vpravo a v okamžiku, kdy jsem se ocitl na čáře pravé krajnice, jsem jen zavřel plyn a asi na padesáti metrech jsem bez brždění stál.

   Fujtajbl. - viz úvodní foto + foto č.2. To, kde jsem se (díky všem svatým) ocitl, jsem neměl absolutně žádnou šanci ovlivnit. Alespoň si to myslím. Dálnice kolem Regensburgu má několik výjezdů, my se ocitli na "Süd". Stáli jsme na zebře oddělující dálnici a přípojnici z města. Štěstí v neštěstí. Zleva nás míjely v půlmetrové vzdálenosti kamióny, zprava v metrové vzdálenosti vše, co najíždělo na dálnici z Regensburgu. To vše v táhlé pravé a hodně klopené zatáčce, že když jsem vykopl stojánek na levé straně, tak se sice opřel o beton, ale motorka zůstala nakloněná na pravou stranu a nešlo jí postavit a opustit.

foto č.10 foto č.11 foto č.12 foto č.13
foto č.14 foto č.15 foto č.16 foto č.17

   Takže jsem zůstal sedět na motorce mezi dvěma řvavými proudy aut a pokoušel se domluvit se Zdeňkou co budeme dělat dál. No dělat... Zdeňka popošla zpět mezi svodidla - a dala se do pláče... Byli jsme v té chvíli 286 km od domova a já balancoval na motorce, nemoha ji opustit. Ovšem chvíle okamžiku a náhody je neskutečná. Pravda, byl jsem v té chvíli hrubý a zařval jsem na Zdeňku ať najde nějaký kámen nebo něco, čím bych podepřel motorku na pravé strane, abych už na ní nemusel sedět.

   No, věřili byste, že v Německu na dálnici, zrovna když to potřebujete, najdete kousek betonu (a to jediný v okruhu 50ti metrů..) který je přesně ten, který dáte pod pravou stranu tak, že motorka zůstane stát alespoň trochu vzpřímeně? Zdeňka ho našla. Byl opravdu jediný, jak jsem v době čekání zjistil. V této situaci to shrňme : motorka na prázdné zadní gumě je ohrožována z obou stran projíždějícími vozidly.
foto č.18 foto č19 foto č.20 foto č.21
foto č.22 foto č.23 foto č.24 foto č.25
   Zkouším se dovolat mobilem synovi, (byl čtvrtek - poledne) aby pro nás přijel s vozíkem s tím, že na dovolenou holt pojedeme asi tak o den později... Není tak úplně snadné se v tom kraválu na dálnici z obou stran dovolat. Volal jsem synkovi třikrát, než jsem měl jakouž takouž naději, že mi porozuměl.
   Odbočím: mějte svůj mobil při cestě do zahraničí co nejvíc nabitý...

   A tak na tom velice nebezpečném místě na dálnici čekáme. Odhaduji příjezd zachránců tak na čtyři až pět hodin, musejí odjet z práce dříve,  jet do garáže za město, zapojit vozejk, pak max 80 km/hod...

   Zdeňka neumí skrýt pláč ze špatného začátku dovolené – když : se objeví skříňový Mercedes, dodávka, která zastavuje těsně za námi.

   Výstražně bliká, má i maják a vystupuje chlapík a je mu jasné o co jde. Ptá se nás, co jsme pro svou záchranu už podnikli. Já na to, že se v ČR formuje tým, který má dorazit za několik hodin. On na to, ať ho odvoláme, že se o nás postará!? A taky že jo, předjel před nás, sestavil nájezdové lyžiny do dodávky a pak nastalo něco, čemu nerozumím dodnes. Dva chlapi a jedna ženská dostali motorku která měla (naložená) cca 370kg, S PRÁZDNOU ZADNÍ GUMOU do té dodávky. Proč ta velká písmena? Ti, co tuto situaci nezažili, nepochopí. Naše velké cruisery jsou báječné, ale jen do chvíle kdy nejsou na prázdné gumě. S takovouto motorkou totiž nelze popojet ani couvnout bez nadlidské síly jedince. My byli tři a ještě do kopce - tedy do dodávky. Někdo může namítnout, že přeci stačí nastartovat a i s prázdnou gumou vyjet do skříně. Asi ano, my to rvali po nájezdech s rukama nahoře a když si motorka sedla na spodek rámu v místě zlomu nájezdu s dodávkou a nešla dál, dostal jsem sílu asi jako Rambo a těch skoro 400kg jsem tam frknul ani už dnes nevím jak.

foto č.26 foto č.27 foto č.28 foto č.29
 Vidět Matterhorn a...
foto č.30 foto č.31 odkaz na náš další článek - klikni na obrázek

   Pak už to bylo jako z pohádky. Zachránce (dnes už je mi jasné, že musel být informován z dálničních kamer od policie) nás dovezl do autoservisu. Už během jízdy se dohodl že nás tam vezmou, hned po příjezdu přišel chlapík, který po přípravě sjezdu nafoukl na pár vteřin gumu, ve čtyřech jsme ji dostali k autozvedákům a pak už šlo vše ráz na ráz. Výsledek viz foto, od malého hřebíku (na dálnici !!!) trhlina v duši 7cm dlouhá, dali nám tam novou duši, Metzelerku a i s prací jsme zaplatili 75 euro. Jo a ten chlapík, co nás tam dovezl, chtěl ujet jaksi inkognito. Dostihl jsem ho u brány servisu a vnutil mu 20 éček…. Za hodinu po události, jsme pokračovali od Regensburgu do Matrei, kde to členové K1400 velice dobře znají.

   A potom začala báječná dovolená na jihu Francie v Provence s týdenním bydlením v apartmánu nad Monte Carlem. Zážitků nepočítaně, to se musí vidět a užít na místě. V Monaku zrovna skončil závod Formule 1 a město se vylidnilo. Sezóna na samém začátku, všude zeleno, paráda na druhou. Při jednom z výletů do hor jsme se připletli do časovky místních a italských mladých a bezesporu nadějných raly jezdců, kteří své vytuněné mazlíky rvali do kopců. Provence je nádherná, její "Grand canyon du Verdon" vyhlášené místo, takže místo keců, spíš koukněte na pár fotek. Nazpět přes Švýcarsko, zde výlet vlakem z Churu skrze spirálové tunely k Albula pass a zpět.  Jojo, koukám, že i ta fotografická technika už je dneska jinde. Tak ať nám ta sezóna začne co nejdřív ...a... dávejte na sebe pozor a ať všechny vaše duše nepotká nic zlého!

   ...radit už můžu, bylo mi 70.

Kouťas

Foto  : Zabiják, Dívenka a Generál

Spojení na autora článku :

Zpět do sekce : Velký flám

 
     
 
   

zpět na úplný začátek WEBu

   
    Chopper a cruiser