|
|
| Píchnuto
v cizině |
26.03.2020 |
|
|
 |
|
|
|
|
Tuhle story mnozí z K1400 znají, |
| |
přihodila se před lety a v této hodně zvláštní době
karantén všeho druhu dávám na radu některých kamarádů a podělím se o ní.
Vždyť co udělá v Čechách jednomu větší radost, než smůla druhého že? |
|
Tož, také jste píchli? A v zahraničí na
dovolené? Takováhle zkušenost je nade vše co jsem dosud zažil. |
|
Byl
začátek června a my měli namířeno přes Bavorsko a Rakousko do Itálie a
pak do Monte Carla v Monackém knížectví. |
|
Na dálkových cestách
jsme spíše sólojezdci, o to vděčněji |
|
|
|
jsme přijali doprovod blízkých příbuzných s SUV Toyotou,kteří |
|
měli jet v našich stopách o dva dny později - s našimi
bágly. Byl nádherný den a poté, kdy jsme poblíž Chebu opustili ČR a
vydali se na bavorské dálnice, jsme se se Zdeňkou tetelili štěstím,
jaké je to fajn, že nudnou a rovinatou dálnici do Mnichova rychle
překonáme a ocitneme se v nádherném prostředí Alp. |
|
Naše Honda VTX 1300S
není žádné ořezávátko, většinou se tedy vyskytujeme v prostředním ze tří
(a u Mnichova i pěti) pruhů a jak si to tak mastíme, chystali jsme se
předjet dva kamióny, oba s přívěsy, oba velice pěkně v pravém pruhu
těsně za sebou. Docela dobře si pamatuji, že jsem se ještě podíval na
tachometr, ukazoval v té chvíli asi tak 120km/hod. No a pak na úrovni
předního kola prvního kamiónu jsem zaregistroval takovou tu zvláštní
věc, kdy máte jasno v tom, že zadní guma vám sděluje něco, co jste již
někdy zažili. No zažili, já to zažil mnohokrát, už jako kluk na kole a
na všemožných motorkách také, je to průšvih, protože zadní prázdná guma
na motorce se umí pod zadelí
zcela specificky projevit
 |
|
|
|
|
 |
 |
 |
 |
|
foto č.2 |
foto č.3 |
foto č.4 |
foto č.5 |
 |
 |
 |
 |
|
foto č.6 |
foto č.7 |
foto č.8 |
foto č.9 |
|
|
|
|
|
|
Takže ve stodvaceti
při předjíždění těch dvou kamiónů jsem věděl, že je zle. Nevím zcela
přesně, co jsem si přál udělat, instinkt velel, že se musím dostat
vpravo na krajnici... Takže, plný heft, v mžiku jem byl před kabinou
prvního kamiónu, myška vpravo a v okamžiku, kdy jsem se ocitl na čáře
pravé krajnice, jsem jen zavřel plyn a asi na padesáti metrech jsem bez
brždění stál. |
|
Fujtajbl. - viz úvodní foto +
foto č.2. To, kde jsem se (díky všem svatým) ocitl, jsem neměl absolutně
žádnou šanci ovlivnit. Alespoň si to myslím. Dálnice kolem Regensburgu
má několik výjezdů, my se ocitli na "Süd". Stáli jsme na zebře
oddělující dálnici a přípojnici z města. Štěstí v neštěstí. Zleva nás
míjely v půlmetrové vzdálenosti kamióny, zprava v metrové vzdálenosti
vše, co najíždělo na dálnici z Regensburgu. To vše v táhlé pravé a hodně
klopené zatáčce, že když jsem vykopl stojánek na levé straně, tak se
sice opřel o beton, ale motorka zůstala nakloněná na pravou stranu a
nešlo jí postavit a opustit. |
|
|
|
|
 |
 |
 |
 |
|
foto č.10 |
foto č.11 |
foto č.12 |
foto č.13 |
 |
 |
 |
 |
|
foto č.14 |
foto č.15 |
foto č.16 |
foto č.17 |
|
|
|
|
|
|
Takže jsem zůstal sedět na
motorce mezi dvěma řvavými proudy aut a pokoušel se domluvit se Zdeňkou
co budeme dělat dál. No dělat... Zdeňka popošla zpět mezi svodidla - a
dala se do pláče... Byli jsme v té chvíli 286 km od domova a já
balancoval na motorce, nemoha ji opustit. Ovšem chvíle okamžiku a náhody
je neskutečná. Pravda, byl jsem v té chvíli hrubý a zařval jsem na
Zdeňku ať najde nějaký kámen nebo něco, čím bych podepřel motorku na
pravé strane, abych už na ní nemusel sedět. |
|
No, věřili byste, že v Německu na dálnici, zrovna
když to potřebujete, najdete kousek betonu (a to jediný v okruhu 50ti
metrů..) který je přesně ten, který dáte pod pravou stranu tak, že
motorka zůstane stát alespoň trochu vzpřímeně? Zdeňka ho našla. Byl
opravdu jediný, jak jsem v době čekání zjistil. V této situaci to shrňme
: motorka na prázdné zadní gumě je ohrožována z obou stran
projíždějícími vozidly. |
|
|
|
|
 |
 |
 |
 |
|
foto č.18 |
foto č19 |
foto č.20 |
foto č.21 |
 |
 |
 |
 |
|
foto č.22 |
foto č.23 |
foto č.24 |
foto č.25 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Zkouším se dovolat mobilem synovi, (byl čtvrtek -
poledne) aby pro nás přijel s vozíkem s tím, že na dovolenou holt
pojedeme asi tak o den později... Není tak úplně snadné se v tom kraválu
na dálnici z obou stran dovolat. Volal jsem synkovi třikrát, než jsem
měl jakouž takouž naději, že mi porozuměl. |
|
Odbočím: mějte svůj mobil při cestě do
zahraničí co nejvíc nabitý... |
|
A tak na tom velice
nebezpečném místě na dálnici čekáme. Odhaduji příjezd zachránců tak na
čtyři až pět hodin, musejí odjet z práce dříve, jet do garáže za město,
zapojit vozejk, pak max 80 km/hod...
|
|
Zdeňka neumí skrýt
pláč ze špatného začátku dovolené – když : se objeví skříňový Mercedes,
dodávka, která zastavuje těsně za námi. |
|
Výstražně bliká, má i maják a
vystupuje chlapík a je mu jasné o co jde. Ptá se nás, co jsme pro svou
záchranu už podnikli. Já na to, že se v ČR formuje tým, který má dorazit
za několik hodin. On na to, ať ho odvoláme, že se o nás postará!? A taky
že jo, předjel před nás, sestavil nájezdové lyžiny do dodávky a pak
nastalo něco, čemu nerozumím dodnes. Dva chlapi a jedna ženská dostali
motorku která měla (naložená) cca 370kg, S PRÁZDNOU ZADNÍ GUMOU
do té dodávky. Proč ta velká písmena? Ti, co tuto situaci nezažili,
nepochopí. Naše velké cruisery jsou báječné, ale jen do chvíle kdy
nejsou na prázdné gumě. S takovouto motorkou totiž nelze popojet ani
couvnout bez nadlidské síly jedince. My byli tři a ještě do kopce - tedy
do dodávky. Někdo může namítnout, že přeci stačí nastartovat a i s
prázdnou gumou vyjet do skříně. Asi ano, my to rvali po nájezdech s
rukama nahoře a když si motorka sedla na spodek rámu v místě zlomu
nájezdu s dodávkou a nešla dál, dostal jsem sílu asi jako Rambo a těch
skoro 400kg jsem tam frknul ani už dnes nevím jak.
|
|
|
|
|
 |
 |
 |
 |
|
foto č.26 |
foto č.27 |
foto č.28 |
foto č.29 |
 |
 |
 |
|
Vidět
Matterhorn a... |
|
foto č.30 |
foto č.31 |
odkaz na náš další článek - klikni na
obrázek |
|
|
|
|
Pak už to bylo jako z pohádky.
Zachránce (dnes už je mi jasné, že musel být informován z dálničních
kamer od policie) nás dovezl do autoservisu. Už během jízdy se dohodl že
nás tam vezmou, hned po příjezdu přišel chlapík, který po přípravě
sjezdu nafoukl na pár vteřin gumu, ve čtyřech jsme ji dostali k
autozvedákům a pak už šlo vše ráz na ráz. Výsledek viz foto, od malého
hřebíku (na dálnici !!!) trhlina v duši 7cm dlouhá, dali nám tam
novou duši, Metzelerku a i s prací jsme zaplatili 75 euro. Jo a ten
chlapík, co nás tam dovezl, chtěl ujet jaksi inkognito. Dostihl jsem ho
u brány servisu a vnutil mu 20 éček…. Za hodinu po události, jsme
pokračovali od Regensburgu do Matrei, kde to členové K1400 velice dobře
znají. |
|
A potom začala báječná dovolená na jihu
Francie v Provence s týdenním bydlením v apartmánu nad Monte Carlem.
Zážitků nepočítaně, to se musí vidět a užít na místě. V Monaku zrovna
skončil závod Formule 1 a město se vylidnilo. Sezóna na samém začátku,
všude zeleno, paráda na druhou. Při jednom z výletů do hor jsme se
připletli do časovky místních a italských mladých a bezesporu nadějných
raly jezdců, kteří své vytuněné mazlíky rvali do kopců. Provence je
nádherná, její "Grand canyon du Verdon" vyhlášené místo, takže místo
keců, spíš koukněte na pár fotek. Nazpět přes Švýcarsko, zde výlet
vlakem z Churu skrze spirálové tunely k Albula pass a zpět. Jojo,
koukám, že i ta fotografická technika už je dneska jinde. Tak ať nám ta
sezóna začne co nejdřív ...a... dávejte na sebe pozor a ať všechny vaše
duše nepotká nic zlého! |
|
...radit už můžu, bylo mi
70. |
|
|
|
Kouťas |
|
Foto : Zabiják, Dívenka a
Generál |
 |
|
 |
|
|
|
 |
Spojení na autora článku : |
|
Zpět do sekce : Velký flám |
|
|
|
|
|
|
