|
Magorova
zpráva aneb BULA 3 x jinak
|
22.12.2015 |
|
 |
|
|
|
|
Vážení kamarádi, kamarádky a přátelé, |
|
3 roky odkládám svoji psí povinnost podat zprávičku z Buly – jak
psáno v základním dokumentu této akce. Inspirovala mě celková a
každoroční rozprava kolem této záležitosti vždy po jejím skončení, taky
mnohé pivní úvahy na toto téma a v neposlední řadě spousta dotazů
divochů, kteří laškovali s myšlenkou zkusit to taky – což se i letos
povedlo. |
Ale než spáchám svoji malou zpověď, možná i charakterovou
sebevraždu, chtěl bych na úplný začátek pár vlastních názorů se kterými
vůbec nemusíte souhlasit – což po letitých zkušenostech |
|
|
bude velice rychle následovat v komentářích. |
1.) BULA je nádherná akce, která se vymyká všem jiným akcím, které
se v Káčkách pořádají, svými limity, délkou a možnostmi v dobrém i
horším co jsou jezdcům dány |
2.) Z toho vyplývají i rizika, které
dobrovolně podstupujeme a které jsou více či méně přijatelná, která taky
třídí skupiny zúčastněných JEZDCÚ. K tomu chci poznamenat SVÚJ osobní
názor, že nejsou o moc větší než v běžném provozu dvou kol, protože
blbě odbočit včetně traktoru může cokoli a kdykoli, zvíře nás vyděsí
taky ať to lesní, nebo plechovkové a různé směsi na silnici nám dají
taky záhul vždy když je potkáme. |
3.) Není to vyjížďka s pevnými pravidly a jezdcům dává možnosti
většího adrenalinu se základním požadavkem přežití a je jedno kolika
doprovodnými větami je toto přežití popsáno, stejně je na charakteru
jednotlivých vedoucích určitě ovlivněných skupinovou soutěživostí a
fakty výše poznamenaných – a jen tak bokem jsme to MY ti vedoucí jezdci,
My všichni co jsme to jeli a svojí účastí se na všech dobrých i špatných
věcech podíleli, ať jako první, druhý nebo závoj , je nás už 12 listů
jmen. |
4.) Jen letitými zkušenostmi můžeme BULU a
akce podobné vyvíjet a usměrňovat co ještě jde, ale jsme jenom lidi se
vším špatným i trochu dobrým co k nám patří a život je stejně v principu
pokus x omyl. |
No a teď pár vět ke konkrétnějším ptákovinám z úhlu
pohledu magora pod CHOCHOLOUŠEM. |
Jak jste někteří zaregistrovali, spáchal jsem BULU , proti
zdravému rozumu už 3 x : start – cíl a jednou v počátku skusmo jednu
etapu, tehdy ještě z Těšína do Rychnova a i tehdy to byl mazec. |
|
Každá celá byla jiná –
v roce 2012 |
jsem z Těšínska přijel na start v Chlumu u Třeboně o 3 hodiny
dřív, vykoupal se v místním rybníce, něco malého snědl pro dalších 24
hodin, rozbalil spacák, že před jízdou po absolvování nějakých 480 km na
start spočnu, ale ulehl jsem do mraveniště a ty kurvy mě taky málem
posvačily. |
Dotřepal jsem je až doma, ale zběsilou jízdou spontánně
pozdechali. Byla to BULA snad v historii nejmokřejší. Začalo to už
hodinu před startem celkem slušnou průtrží mračen a chcalo a chcalo
celou noc až do 9:30 rána, někde před Rychnovem přestalo. Na Liberecku
začaly záplavy a skoro všechny cesty byly zavřený. Všichni zůčastnění si
vody užili jako u moře, byly úseky několik kilometrů na mostecku a
Litvínově kde bylo i 10 cm na silnici, jedna křižovatka byla, že jsme
měli i půl motoru ve vodě a stříkalo to až nad přilby. |
Jednu etapu z Děčína jsem jel i sám a trápil jsem se jako
pako promočenej až na prdeli a přilehlém okolí a ze samoty u lesa mě
vysvobodil Lequi, který na mě počkal i když jsem měl proti plánu
zpoždění asi 30minut a ještě jsem si chtěl zakouřit u kafe. |
Po rozednění to už bylo dobrý a ve dvojici s Lequim jsme do
Těšína dali etapu 260 km jedním tahem a dohnali můj promrhaný čas
kouřením. Zbytek Buly až do cíle byla brkačka ve větších skupinách až do
cíle. |
Po cestě se mi rozpadly fusakle, které jsem ani nemohl dostat
s bot. |
Protože po mnoha letech jsem byl po Generálovi
- klik-
1.magor co to dal celý, tak jsem si plnými doušky užil svoji hodinu
slávy. |
|
A jelikož jsem byl línej najít si nocleh v cíli, tak jsem po
malém závěrečném posezení a 2.jídle v pořadí , vyrazil zpět k domovu. Z Clumu
do Brna to bylo dobrý, jel jsem spodem na Budějovice a Telč, ale zase se
setmělo a z Brna jsem to vzal do Ostravy po dálnici a to byla chyba,
únava se v té nudě dálniční dostavila hrozná a s Olmiku to už byla
kličkovaná jako blázen. |
Rekapitulace : Bula jela 23 hodin myslím 19 minut s toho jsem
seděl na motorce 21 hodin mimo cesty tam a zpět do Albrechtic u Č.Těšína |
|
Rok 2013 – tato BULA byla
historicky nejrychlejší, trvala jen 19hodin a asi 23minut, nevím to
jistě, tak mi odpusťte drobné nepřesnosti. Už se nebudu tak rozpitvávat
detailama, zase jsem vyrazil v pátek z domu na start, abych tam byl
nejakou hoďku dřív a více méně se scénář opakoval jen bez mravenců,
spacák jsem už nebral – neosvědčil se. Jelo se s Plané a bylo nádherně a
to byl teprve mazec. Tehdy se to opravdu jelo na kost, měl jsem dojem,
že všeci první už z recese mě chtěli odjet a střepat. O tom svědčí i to,
že z 8mi etap jsem z vedoucím jezdcem dojel sám v 5ti etapách, + jedna
se jela pomalu z Chebu, z Těšína vedl Bulu Radim na trajku – dojeli
všici a s Generálem dojel ještě jeden Introš kromě mě na VTXu. |
|
Rok 2014
– jsem byl zrovna v Moldávii, když se jela |
|
Rok 2015 – ten
máme všici v živé paměti a čerstvě komentovanaj ze všech úhlů pohledu,
od spravedlivých, pohoršenejch, nezúčastněnejch i hříšníků. Protože jsem
měl zrovna rozepsaný tento blábol, tak jsem se zdržel komentáře a
vykecám se tady.
|
Určetě myslím na Božu, protože vím jak silniční lišej bolí (a
je nás víc – možná většina, co jsme se dostali do styku s tou kravinou,
kde máme většinou gumy), ale může se to stát kdykoli a kdekoli. Ať se
chlap dobře hojí a na duši mu nezůstane skvrna. |
Letos to náhodou nejelo tak zle, většina etap se projela
s plným osazenstvem co nastoupili do etap a nebýt Božovy smůly a tím
vyvolaného zdržení pro nešťastnou souhru náhod, dojelo by se to v pohodě
i přes průtrž mračen v Planý.
|
Co se týká Hombreho, toho jsem zprdnul v cíli jako první,
nejen že všem ujel, kromě McFlaye (mě nemohl, protože já jsem měl
zaháknutej gumicuk), ale taky mi bylo líto Zdendama, kterýho jsem
přibral v Rychnově a taky dojel na start a statečně se držel celou
cestu kolem zeměkoule a taky nakonec do toho Chebu doharcoval, sice po
tom co už se všici rozjeli k domovům, ale se Skrblíkem jsme na něho
počkali. |
Hombre ode mě nedostal drškovku jen že jel rychleji než
ostatní, ale hlavně kvůli těm pravým zatáčkám při předjíždění, protože
tam jsem si nasíral do gatí i já a to postrádám pud sebezáchovy. HOMBRE,
ale na Tvoji obranu musím konstatovat, že jezdíš stejně už spoustu let a
kdo Tě zná ví, že to nebyl exces, ale Tvoje rychlá jízda. A ten
bordel mezi autama jsme vlastně dělali my dva s McFlayem, abychom se
udrželi. Musím uznat, že jezdíš opravdu dobře a kdybys chtěl tak si se
mnou vytřeš prdel kdy si vzpomeneš. |
|
Závěrem - obecně se říká do třetice všeho dobrého a
zlého, „terazki možu byť mudry“ Spousta lidí mi říká, že mám plechovou
prdel – není to pravda, ani si nedovedete představit jak to bolí a
kolikrát jsem se na to chtěl vysrat. Bula se vlastně nedá jet moc
pomalu, protože jen adrenalin v krvi udržuje člověka při vědomí tolik
hodin bez odpočinku, jíst se moc nedá (aspoň teda já, jinak bych po
krmení usnul za jízdy) a navíc dopuju energeťáky, které normálně nepiju. |
Kdo se vydá na podobnou akci, musí si uvědomit, že je to jen
o psychice a testování vlastní odolnosti, co se dá vědomě vydržet a kde
jsou každého limity. Lidi proto sportují vrcholově, lezou pánubohu do
oken, čertovi do chřtánu, aby posunovali vlastí limity. |
A jestli to byla poslední 24hodinovka, jak jsem bokem
zaslechl , (né, že bych chtěl něco vykecat), určitě zkusím i tu 48ičku,
protože ještě nevím kde mám konečný limit a do smrti , po kontrolním
přepočtu předsedů Severní letky, mám ještě 2 životy. |
V poslední větě chci poděkovat všem, kteří se mnou měli (a
budou mít) trpělivost to vydržet a trochu držet palce, aby choroba
staroba došla co nejpozději. (Jóó a do hrobu chci pořádnou motorku
s flaškou tankovanýho RUMU, protože střízlivího mě nedostanou ani ti na
hoře, ani ti dole)
|
|
|
|