První kolo a pozabíjíme se sami

 

   Tak  a mám to za sebou. Rosni slibovali, vyhrožovali, strašili  deštěm, sněhem, plískanicí, ale motorkářský bůh si chtěl taky zajezdit a hnusy si naštěstí ponechal na pracovní dny. Když jsem v sobotu protřel oko a nic, vlil jsem do útrob kofejnový nakopávák a prozřel. Mezi lehce načechranými mraky prokukovalo slunce!!! Tak co s tím?!
   Nějaká ta nepřehnaná hygoška, něco na sebe a hurá do garáže.

ilustrační foto

Tedy žeby bylo nějaký vedro, to zas ne. Přeci jen starší použitá, výtopná jednotka mé tělesné schrány, nemaká jak za mlada. Naštěstí mr.Jegr inovoval a tak Jegromojrovo spodkový podvlečení hřeje skvěle a není třeba podstrkovat pod kožeňáky kvalitní tisk, jako Rudé prádlo které svými rozměry a hřejivými

články zabraňovalo pronikat hnusnému chladu a ochránilo naše klouby před zákeřným
regmatismem se kterým se dá  jezdit leda na fešném křesílku za pohonu zdatně vyvinuté
ošetřovatelky. Ale dosti zdravotní přednášky a ke strojům.
   Vétyna už čekala celá nažhavená jen se trochu podivovala nad stupněm teploměru který se pohyboval kolem, spíše pod desítkou. Je hald ještě mladá a neví co ode mně všechno může čekat. Volume doprava, tedy sytič na plno, škub a už si brumlá. Vychovaná holka. Vyrážíme směr Říčany, Stará Boleslav kde se chceme zastavit v Yamaze, nakouknout co nového.

 Ilustrační.WMV video. Klikni na kameru a než dočteš článek, tak budeš mít video stažené.

Video
758 kB
   Abych se probral z jarní letargie, vytlačuje mě mladý vodič žlutého golfa ze silnice asi aby převedl své pipi jaký je king, ale tuhle story všichni známe.  Fičim si to klidně dál, až se divim kolik plechovek uhybá a takže děkovačka a jedem. Hopsahejsadobrandejsa prokličkuju v pohodě i když naši spoluobčané pohybující se po dvou dolních končetinách, zblblí nabídkou cizokrajných trhovců se vrhají pod kola ve vidině tučného odškodného od našich ústavů na sny, neboli pojišťoven. Bláhovci! Vrnim si to po rovince na jejimž konci je vlevo odbočka k Yamaze. Dokonce dám blinkr, mrknu do zrcadla jaký jsem krasavec a že
za mnou nikdo nejede, mrknu do protisměru a chystám se odbočit. Jen mě něco zavrnělo v hloubkách podvědomí, nebo matka Stará Josefa Motorková dala znamení, ale ještě než sem zahnul jsem lehce ťuknul na brzdu. A v tu chvíli mě vzal z leva kvílející vysavač. Možná mu chyběl spolujezdec a chtěl v návalu adrenalinu za každou cenu někoho povozit, ale spíš mu zamrzli mozkový závity, jelikož ty mu chránila akorát  čupřina vlasů.

 Ilustrační. WMV video.

720kB

   Co dodat, že si nás pletou plechovkáři s lovnou zvěří a na svoje pohyblata si malujou berušku za každého sundaného motorkáře a bulvár se pase na každé mrtvolce z našich řad na to jsme si zvykli, ale že mezi nás zaseli pátou kolonu která nás bude decimovat sedlajíc naše dvojkolky, jsem odhalil až dnes. Pravda na některých hromadných vyjížďkách jsem jisté podezření nabíral, když někteří jedinci provádějí sestřel svých spolubojovníků nenápadnými manévry alias Hanzlík a jemu podobní borci. Ale ti to mají v rukou na rozdíl od rádobychtěných  cirkusových předváděčů. Chceš si rozbít hubu? Klidně, jdi do toho a nás ostatní do toho netahej! No nic budu doufat,
že bezmozkové se nebudou množit dělením a jejich řady nebudou pročesávat naše řady.

Country baru

   Práci čest! V Yamaze jsem si příjemně pokecal s jako vždy dobře naloženym personálem a s klidem v duši vyrazil na Mělník a Slaný. Cesta skvělá, dokonce se začalo i oteplovat a tak jsem si vesele pelášil k lepším zítřkům. Jelikož na hlavním tahu si hraboši silniční provádějí cvičení, vykopla mě objížďka do neprozkoumaných oblastí. A stálo to za to. Obzvláště průjezd kolem zařízení ve kterém skončí asi většina z nás. Psychiatrická léčebna. Tak tady by jsem chtěl trávit stáři. Zámek, u něj upravený park, lavičky, jen příjemný personál jsem neviděl. Blonďatý, prsatý sestřičky byli asi na obědě. Dámy nezoufejte mladí, vypracovaní svalovci

patří také k inventáři těchto zařízení. Ve Slaném vzhůru do Country baru, kde jsem si ke skvělým mexickým fazolím pokecal s kuchařem postiženým stejnou váchní k motorkám. V tomhle podniku můžete často narazit na bratry v kůži a zdali se nepletu i sám majitel sedlá dvě kola. Pak už jsem si to fiknul přes Kladno, Beroun a Karlštejn na Prahu. A jestli si myslíte, že se něco změnilo na úklidu silnice mezi Berounem a Karlštejnem, tak nezměnilo. Jako každý rok v serpentinách štěrku, že by to stačilo na posyp celých Krkonoš a přilehlých oblastí na dva roky. Ale co chcete jezdit? Tak si to zameťte! Jediný co mě potěšilo, že jsem jako vždy nemusel někoho tahat z příkopu.

ilustrační foto 2003

  Zaplať bůh. No a Praha je tady. Ještě jsem stačil potkat, několik mašin a dokonce ručičky lítali na pozdrav. V cílové rovince se mé oko ještě sklouzlo pro mně příjemně zbarveném Maraudrovi. Hald, žlutočerná potěší! Tak příště už snad za tepla.
   Všem Vám přeji v této sezóně, kterou jsme tak skvěle zahájili, moře ujetých kilometrů a jen báječné zážitky v sedlech našich strojů.
OldSnake

Text  :

OldSnake

 

Spojení na autora článku :

 

Foto  :

archiv K1400

Zpět do sekce : Napsal život

     
 
   

zpět na úplný začátek WEBu

   
    Chopper a cruiser