|
|
První
vyjetí aneb Vávro na Poděbrady |
|
|
|
|
|
|
Staré pořekadlo praví, duben ještě tam
budem. Jenže staří Čechové nepočítali s globálním oteplením a nadržeností
svých potomků, konečně už prohnat své vyleštěné,vymydlené, vypulírované a
vyhýčkané koně. A tak zatímco v dobách minulých kdy |
|
jediným potěšením v měsíci zvaném duben, bylo vyhlížet
z chatrče zda příroda nepřeladí na komerčně úspěšnější program pod názvem
jaro, my chrabří potomci Horymíra, sv.Václava, Jana Žižky a Františka
Šťastného, jsme bláhově nepodlehli zaříkávačům přírodních jevů, kteří
slibovali, pro zemědělce tak důležitou vláhu a nebojácně jsme stiskli
červený čudl v horším případě poskakovali po nakopávačce. Pak nastal ten
slastný okamžik, zahřměli hromy, |
|
|
|
z laufů vylétli pavouci a sousedka si cmrdla do kaťat.
Pak už jen zařadit a Vávro na Poděbrady! Počasíčko bylo skvělé matka
příroda odhodila tmavé, nacucané bombarďáky a odhalila se nám v plné
jarní, prosluněné kráse. Vyrazil jsem trochu později a už byl natěšenej na
bratry a sestry ve zbroji, na stádo splašených kobyl a zdvižené končetiny
na pozdrav při setkání se s jinou jednostopkou. |
No a aby nebylo všechno tak růžové,dostal
jsem hned v Hočopočo studenou sprchu. Potkávám první shluk lidí v kožených
oblečcích. Automaticky zvedám ruku na pozdrav a …........ NIC! Říkám si
asi nějací sadomaso kteří se zapomněli převléci do civilu a frčim dál. A
znovu letí ruka nahoru a …….......... NIC! Že by změna v silničním zákonu,
trestající mávání rukou za jízdy? A pak jsem to zahlédl. Hrdý emblém na
nádrži projíždějících strojů. Haric! V tu chvíli se má nervová soustava
uklidnila a věděl jsem, že je vše jak má být. Halt někdo má a někdo nemá!
Sice to nechápu a nikdy chápat nebudu, jsem opravdu Old a zdravím i dědu
na babetě, no senilita co by jste čekali. S klidem v duši jsem tedy
opustil Prague a mastil dál. |
Jízda skvělá, slunce pere, vítr sviští a u
krajnice stojí Savage. U něj člobrda, který kroutí lebkou a rozhazuje
rukama. Brzda, krajnice, slez. Po dotazu co je za problém se mi dostává
zlověstné odpovědi o vyhořelé hlavní pojistce. Ale klidně mám jet, kámoš
se už vrací a opravdu za chvíli se z protisměru přiřítila zelená Maguša s
dalším sympaťákem. |
Odjet a nechat
nemocnou mášu bez pomoci? Nikdy! Tři hlavy už snad na něco přijdou.
Vytahujeme hlavní nářadí, cigára a zapalovač! Po základní konzultaci jsme
došli k závěru, že pojistek nemaje, bude třeba vyrobit nějakou náhradu. Jo
genialita se nezapře! V dobách kdy jsem vlastnil starší stroje, vozil jsem
sebou tolik materiálu, že by velkosklad Mototechny blednul závistí. Dnes
však ukolébán spolehlivostí a ročníkem výroby svého oře jsem podlehl
sebeklamu a všechno nechal doma. Jak bláhové! Jsem snad mladej nebo ….
méně chytrý?! Takže kde vzít drát mezi poli? Po rekognoskaci okolí a
zjištění že v dáli ani v blízkosti není |
|
žádné lepé děvy,
která by ke zkrocení své bujné kštice použila sponky či kancelářské
svorky, jsme použili oplet palivové hadice. A najednou jsme měli pojistek
do alelujá. Ovšem co jsem viděl pak, to předčilo i exkurzi ve Vítkovických
železárnách z dob pionýrského odboje. Drát jsme řádně vytvarovali a
zasunuli do patřičných děr, což bylo doprovázeno pubertálními poznámkami,
na téma žena a život. Po té nastal okamžik pravdy, klíč ve spínačce se
otočil a drahá pojistka se rozsvítila jak vlákno v žárovce zvící 200W,
bohužel její životnost trvala asi sekunda, takže nebylo možno toto
zařízení u pana Suzuki patentovat jako přídavné osvětlení či vyhřívání
pozadí. Pro velký úspěch jsme chtěli toto představení opakovat, avšak
majitel Savage byl proti a poukazoval na skutečnost, že jeho stroj jej má
dopravit do Poděbrad a to nejlépe ještě dnes a ne sloužit pro naše
přiblblé radovánky. Dobrá, jako starý zkušený harcovní jsem navrhl zda by
nebylo dobré se juknout pod sedlo kde se svazek kabelů od pojistek
ztrácel.Sedlo šlo dolu a pod ním nás čekalo překvapení v podobě čehosi co
připomínalo chumel čehosi odporného, lepkavého a barevného.Což byla
elektroinstalace. Co s tím?! Když není jiné cesty, nastává varianta brod.
Což v podstatě znamená, že se různě táhá za dráty a ono to prostě něco
udělá.Skvělá technika! A jako vždy, tedy skoro vždy, slavila úspěch. Po
chvíli tahání nám zůstal v ruce slepý kabel který na svém konci jevil
příznaky značné škvařivosti. Chirurgický zákrok, za který by se nemusel
stydět ani doktor Strossmayer, udělal tomuto produktu zkratu, radikální
konec a bylo možno přistoupit k novému testu odolnosti pojistky samodomo.
Podařilo se!!! Vážení dokonce i motor si vrčel a naše dílo drželo.
Neuvěřitelné, ale bylo to tak! Rychle do sedel a tradá na Poděbrady.
Savage byl tak unešen, výhrou nad technikou, že dostal křeč do pravé ruky
a letěl svých plnejch obec neobec. |
V
cílové pásce jsem se divil, nad šlendriánem naší police která nebyla na
naše průjezdy připravena a neohřála nás na mikrovele, tedy díkybohu! V
Poděbrátkách byl takový nátřesk, že najít si místečko na zaparkování, byl
skoro neřešitelný problém, ale povedlo se a konečně jsme mohli vychutnat
atmosféru prvního sletu. Bylo to skvělé a až na bojovku kam s
přefiltrovanou vodou, neměla akce chybu. |
|
Všem Vám přeji v této sezóně, kterou jsme tak skvěle zahájili, moře
ujetých kilometrů a jen báječné zážitky v sedlech našich strojů. |
|
|
OldSnake |
|
|
|
|
Další fotografie
mého stroje jsou zde :
|
|
|
|
|
|
|
Spojení na autora článku : |
|
Text a foto : |
OldSnake |
|
|
|
|
Zpět do sekce : Napsal život |
|
|
|
|
|
|