|
Jak
nás postihla živelná pohroma |
Léto - 2005 |
|
|
|
|
|
|
Nějak se tak zadařilo, že
nám na pár dní spadl do klína taký malý, drobný, příjemný rančík v kraji
rybníků, slunce a odborářského předsedy Jana Žižky. Jak jemu tak i nám,
se v okolí Píseckotáborska zalíbilo a přítomnost nedalekého Temelína, nás
naplňovala jistotou, že kdyby náhodou uhodila zima, malá porucha na
reaktoru by nás všechny v širokém dalekém okolí zahřála dostatečně. Člověk
je tvor nerozumný a často si neváží darů které mu jsou z hůry dány bez
jeho přičinění. Co nám scházelo?! Slunce svítilo, ptáčci švitořili, jíst
bylo co, pít bylo co, široko daleko žádný prudič, prostě jak by řekl Jan
Neruda. Kurva, to je vegáč! No, leč neváživ si svého dobrého bydla, jsem
si jednoho dne, držeje v jedné ruce kuřecí stehno, přičemž druhá
zásobovala hrdlo dodávkou plzeňské |
|
|
dvanáctky, kdy mi pěnice cvrlikali svůj
něžný trilek do ouška, matně vzpomněl na své nebohé kamarády kteří se
v potu tváře, s vypětím posledních sil, v kladenském smogu, pod dohledem
finančního úřadu, pachtí za mrzkým mamonem, který vládne světem. V mé
dobré a bezelstné duši se cosi pohnulo, seplo vyhořelé relé, zavrzali
panty a já uronil slzu při vzpomínce na své zotročené přátelé.Toto hnutí
mysli si dnes vysvětluji, jedině útlumem mozkových buněk zahlcených
informacemi o dobré krmi, rozpoložením z nic nedělání a hlavně, že jsem ty
pacholky dlouho neviděl.
|
|
|
|
|
|
|
foto č.01 |
foto č.02 |
|
|
|
|
|
|
foto č.03 |
foto č.04 |
|
|
|
MATKO, KAMARÁDI TRPÍ A
DUŠEVNĚ STRÁDAJÍ, zvolal jsem. JEN JIM NASER, se ozvalo z kuchyně.
Překvapilo mě, jak může být Hadička tak prostořeká když prošla klášterní
výchovou.Naštěstí se ukázalo, že komentovala rozhlasovou hru, kde Mirek
Dušín zval Bratrstvo kočičí pracka na piknik k usmíření.Je to jinak bodrá
žena a tak představa, že bude kuchtit . |
pro deset hladových krků ji nadchla
natolik, že naštípala dříví a zorala pole lán. Bohužel fungovalo spojení a
tak jsme se z Lanďákem domluvili, že se laskavě uvolí a přivleče tu svou
bandu vyvrhelů. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
foto č.05 |
foto č.06 |
foto č.07 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
foto č.08 |
foto č.09 |
foto č.10 |
|
|
|
|
Potom co Hadička sepsala
seznam, co máme nakoupit se o mně chvíli pokoušela mozková příhoda, chvíli
epilepsie a skončilo to hadrem na hlavě. Ranám osudu musíme odolávat čelem
a tak jsme obvolal peněžní ústavy zda by nám nedali hypotéku, či nemohli
prolízovat žranici pro kamarády. Jeden obzvláště sdílný úředník mi sdělil,
že nám může leda vylízat prdel. Jelikož jsem o takový druh finančního
styku neměl zájem, rozbili jsme prasátko, sesbírali svoje poslední úspory,
objednali kamion s přívěsem a vyrazili na pakůpky. Pravda po našem,
nákupním nájezdu, zeli regály supermarketů dvou přilehlých okresů
prázdnotou a na daném území byl vyhlášen stav ohrožení, jelikož hrozil
hladomor, ale my jsme se vraceli z pocitem, že jsme materiálně připraveni
na nájezd |
|
kladenských nájezdníků. |
Jo, faraon se taky vysmíval
Mojžíšovi, když mu vyhrožoval kobylkama a pak splakal nad výdělkem.
A tak i my jsme |
s úsměvem na rtech vítali naše milé
přátelé, kteří sice dorazili s osmi hodinovým zpožděním, ale život s nimi
mně naučil, že půlden není žádná časová ztráta.Ale rádi jsme je po takové
době zase viděli a přivítali je chlebem a solí, s nadějí že by jim to
mohlo stačit. Nestačilo! Lanďák
zavelel ke stolům a bylo po ptákách.Zatím co se ostatní, zaobírali otázkou
co budou bumbat, Zuzanka se chopil úlohy ohněstrůjce a je třeba
poznamenat, že Národní divadlo by se mělo před ním mít na pozoru, jelikož
mu to blaflo napoprvé.Mlsní vlci se nenápadně plížili domem a hledali
kdeže je ta flákota která jim byla slibována.Nic naplat, Hadička musela
nastoupit ke grilu, kde si pak pod dohledem Lá-Li a Zuzanky užívala výhod
demonstranta obšťastněného slzotvorným dýmem. Chvílema na nás dělala
posuňky, jako že se jí to moc líbí a že by ráda zůstala déle, tak jsme jí
zkrátili řetěz a byl klid.Když se ozvalo HOTOVO, poprvé v životě jsme
zažili nálet kobylek. |
|
|
|
|
|
|
foto č.11 |
foto č.12 |
|
|
|
|
|
|
foto č.13 |
foto č.14 |
|
|
|
Občas se jen ozývalo, KDE JE MASO, MÁLO
BRAMBOR, HAJZLE TO JE MOJE a AUU VOLE TO BYLA MOJE RUKA. Prostě pohoda jak
v Alkronu. |
|
|
|
|
|
|
foto č.15 |
foto č.16 |
|
|
|
S mastnýma hubama a plnými
těřichy, se odvalili na post kde měla být podávána káva, desert a dobré
slovo.Většina zaujala polohu ležícího střelce, lempatala kafíčko, čadila
cigárko a mněla kecy, že toho bylo málo. Zuzanka přilehl k Lanďákovi, že
nám předvedou jak se páří hroši, ale pro přežranost z toho nakonec bylo
jak se rochní hroši. Opravdu nezapomenutelný zážitek. A jak to tak
v pohádkách bývá zazvonil zvonec a TAM JSME SE NAŽRALI, TAK MY ZASE
POJEDEM. No, co by jste |
|
čekali, KAMARÁDI. Takže pusu a šáteček.
Nastartovali ty svoje hajtry a zmizeli jak pára nad hrncem. Ale viděli
jsme je rádi a bylo to takové příjemné, poetické odpoledne. Jak by řek
mistr Hrušinský TENTO ZPŮSOB LÉTA ZDÁ SE MI PONĚKUD NEŠŤASTNÝM. |
|
Had alias Hadice |
|
|
|
|
Text k
fotu : |
|
01 - Přijíždí náčelník
západního okruhu, maršal Malinovsky |
09 - A tomu se říká vegáč |
02 - Přijíždí Zuzanka s
.... |
10 - Leonovo zátiší |
03 - Lá-La driftuje |
11 - Leon a jeho nebezpečný
otvírák |
04 - Konečně Naďa |
12 - Lanďák a jeho tlupa |
05 - I Leon našel cestičku
k domovu |
13 - Zuzančino Lebedínoje
ozero |
06 - Neni nad vekovskou
idilu |
14 - Přípravy k odletu |
07 - Lá-La se Zuzankou
vyčkávají na žvanec |
15 - Naďa mizí v dál |
08 - A zase ten dlabanec |
16 - Sbohem přátelé |
|
|
|
|
Spojení na autora článku : |
|
Foto : |
účastníci vyjížďky |
|
|
|
|
Zpět do článků : Napsal
život |
|
|
|
|
|
|
|