Cestou necestou

   Kam se dalo v dobách dávných cestovat.Všude! Když vás soudruh za odměnu vypustil a nebo tu byla druhá možnost zúčastnit se braného závodu v pohraničním pásmu, kdy se vám snažil Šarik zahryznout do konce zad a zdatný vojín za vámi posílal jednu včelku za druhou. Pak stačilo jen přehopknout nějaký ten ostňák a dovolená mohla začít. Jenže tahle varianta nebyla nejvhodnější a tak díky tomuto faktu jsme alespoň poznali krásy

naší vlasti. A po pravdě musím říct - stálo to za to.

Ilustrační foto

   Již od prvních výstřelů na víc dní se nám osvědčila takzvaná vícekolá technika, čemuž se dnes odborně říká doprovodné vozidlo. Mělo to a dodnes má tu výhodu, že není nutné
vláčet veškeré batožiny, proviant a velkou večerní toaletu sebou na mašinách a dělat  z nich mastodontí monstra omezená jen na pohyb vpřed. Nevýhodou zůstává, že bohužel tuto vícekolku musí i v dnešní době vyspělé elektroniky, někdo řídit. Což se stávalo kamenem úrazu a to doslova, jelikož při výběru kandidáta na tuto funkci docházelo často i k fyzickému napadení, jehož úmyslem byla demolice určeného jedince do té míry, že by jízdu v jedné stopě nezvládl a byl rád že může využít alespoň čtyřkolí povoz.

   První místo které jsme si vybrali jako cílovou oblast byli rybníky u Písku.  Jižní Čechy, slunce,
voda, lepé děvy, komáři co si přát víc.Většinou přeprava k tomuto cíli proběhla z důvodu jeho

Písek + Jawa 500

vzdálenosti bez nějakých problémů a jen zastávka na něco drobného na zub, v motorestu Haldy, se vždy zvrhla v časově a množstevně neomezenou žranici, čímž se časový iterinář narušil do té míry, že jsme doráželi k cíli v temné noci a pro velkou radost již ubytovaných táborníků, jsme jim svou neohrabanou snahou zabivakovat, vytrhávali stanové kolíky, po kteréž to činnosti vylézali místo hadů a štírů, z děr nasupení spáči a jen díky otevřené lahvi

s lihovinou a pozvání k její konzumaci, nedocházelo k naší tělesné devastaci. Ráno jen co  slunce vykouklo nad obzor a první pěnice spustila svůj pozdrav novému dni, jsme kolem desáté i my protřeli oční bulvy a s pocitem vakua v žaludečních prostorách, jsme přiměli své oře k pohybu a vzhůru do Písku! Na náměstí! Do mlíčňáku! Ano zní to zvrhle ale byli jsme mladí, mnozí ještě ve vývinu a jako nezkušení jsme podléhali propagandě, která hlásala, že bez výrobků od kravky se nedá dospět v pravého muže.
   Těchto ranních nájezdů jsme se zúčastňovali většinou všichni, za prvé jsme se chtěli projet a

Karel a Beri

za druhé jsme nedůvěřovali svým soudruhům, že by cestou nesežrali proviant pro ostatní. Jen jednou jsme vyslali spojku pro gáblíček a dopadlo to neblaze.

   Ranní mlha trochu zvlhčila barvu jenž vyznačuje koridor, v němž se mají pohybovat stařenky které by rády zkontrolovali Tatře s návěsem podvozek. A jak dobře víme, tahle fajn věc, neboli zebra, po navlhnutí, nemaje onu věc s křidélky, nezůstane bohužel suchá ale naopak se stane velice kluzkou. Na což doplatilo naše zásobovací komando. Ustlali si. Bohužel do přepravovaných lahví, které nápor nevydrželi, proměnili se ve střepy které následně vnikli do
boku jednoho z pilotů. Řeknu vám nic moc zážitek a to jsem jenom čekal v čekárně. Stačilo když se jednou vynořila sestra z ordinace dřímajíc v ruce kleště, které by lehce překousli drát do betonu. No a tímhle se snažil Písecký Mengele dostat střepy z našeho chrabrého druha. Vše dopadlo dobře a na celou historku zůstala jen drobná
památka. Jizva přes celý bůček. Jo - to je život.

Jawa 500

   Poježděníčko po jihočeské provienci je vždy zážitek který většina z nás zná a kdo nezná ať se zeptá. Prostě lábuš a popisovat jak jsme si při tom chrochtali blahem nemá asi význam, jelikož každý si jistě zachrochtá rád sám. Za zmínku snad už jen stojí naše družba s místními domorodci, které pravda předcházeli dva monokly na obou stranách válčící linie. Ale jako správní potomci Jana Žižky a Bivoje, zpili jsme se úplně do němoty a tím utužili bratrství mezi  našimi kraji.

   A příště vzhůru na jihovýchod.
 

OldSnake

 

Text a foto  :

OldSnake

 

Spojení na autora článku :

 

Zpět do sekce : Napsal život

     
 
   

zpět na úplný začátek WEBu

   
    Chopper a cruiser