Tak toho by jsem se nerad dožil           

 

     V některém z minulých článků jsem se rozplýval nad starými časy kdy motorkáři byli jedna banda a bylo jedno jestli jezdili na Jawce, Bramborákovi na kterém essesman uháněl ke Stalingradu a zpátky, nebo Japončíkovi který přeskočil hraniční čáru nějakým Rumburakovým trikem. Vzájemné zdravení, pomoc druhému, přátelské potlachání kdekoli a kdekoli jen když přijel na dvou kolech, ale ani to nebylo třeba stačilo když byl do motorek blázen a hned tu bylo vzájemné porozumění. Teď jsme to přehnal, proto že tohle všechno zůstalo, jen se celá motorkářská obec ohromně zvětšila a tím i naředila.
     Samozřejmě ne každý kdo si koupí mašinu, musí být do ní takový blázen jako většina nás, ale co mi nejde pod nos je nadutost některých, pro které je mašina další kus čehosi čímž si zvětšují svou prestiž.
   Všichni to dobře známe, ale čeho bych se nerad dožil a jestli že se toho dožiju tak to raději pošlu do kandelábru, je prostě rozbití naší soudržnosti jen kvůli tomu, že budeme koukat co má ten druhej za stroj a místo toho abych mu ji s uznáním oblezl už jen z toho důvodu, že na tý sví starý vráně strávil určitě moře hodin aby ji udržel v chodu, budu dělat že koukám jak holuby serou na Karlštejn.
   Rád by jsem vám tady přetlumučil tedy přepsal kus článku z Motocyklu č.5/2004 který mě na chvíli uvrhnul do temnot depky, kterou prorazil jen půlitrový panák Beama. Beru, že je zde použito umělecké nadsázky a doufám, že redaktor pod vlivem svého německého zaměstnavatele nezačal i po německu myslet, tím chci říci že se naše mašiny nestanou měřítkem do jaké cenové skupiny patříme.
   Ale dost keců a posuďte sami. ,, Ten muž má styl. Zastavuje své BMW na vyhlídce a rozhlíží se po krajině. Jeho helma odpočívá na sedadle a palubní rádio tiše hraje. Kombinéza z Goretexu, která tu a tam trochu škrtí , jej chrání
před nepřízní počasí. Celý svět se zdá být v pořádku. Náhle se na jeho čele objeví vrásky, on pomalu otáčí hlavu na stranu , naslouchá a jeho oči jsou stále větší a větší. Co se tu děje? Který blázen tu svým kraválem přehlušuje Eagles a jejich Hotel California? Na chvíli ,,To“ spatří. Červený blesk se mihne kolem a bezhlavě se vrhá do další zatáčky. Náš muž lehce zavrtí hlavou a je si jist, že to nebyl motocykl. Náš gorotexový muž poslouchá nový song. Něco od Zeppelin. Zamyšleně hledí směrem vzhůru, snad hledá schody do nebe….. A už jej zase vyrušuje červený blesk. Blázen v pestré na kolenou odřené kombinéze si dovoluje také zastavit na vyhlídce?! S řevem přijíždí a odstavuje to červené ,,něco“, aniž by nechal motor
ilustrační foto
na neutrál ještě pořádně zaječet. Vzájemné pohledy se občas náhodou protnou. Jen mírná hudba narušuje trapné ticho. Cit pro tvar Italové mají , hloubá ten druhý. To se jim musí nechat. Světlomet vpředu je opravdu krásně navržen. Kryt nádrže, stupačky, všude dali logo. Žádný velký užitek, ale něco pro oči. To by BMW také neškodilo. A pak ta červená! Náš přítel se na kolegu dívá se zájmem. Stavební spoření? Splacený úvěr? Leasing na nový Passat? Nervozita roste. Ještě jednou se pohledy obou mužů setkají. Neznámý vetřelec odvrací tvář, náš muž má neurčitý pocit. Možná chtěl něco říct. Náhle se rozhoduje, nasazuje helmu a odjíždí pryč. Na vyhlídce opět panuje klid. Jen z velké dálky je slyšet bezmocné řinčení boxeru. Při 8400 1/min., na hranici omezovače otáček. Ten muž pochopil“.
   Když to teď znovu čtu není to už tak hrozné jak poprvé a bez Beama snad vydržím do večera. Nechtěl jsem tady v žádném případě kritizovat autora článku jen mě posedla neblahá předtucha čeho by jsme se mohli dočkat. Ale jsme přeci jen jiná nátura než západní sousedi a tak doufám, že ten Švejk v nás zvítězí nad škatulkováním do jaké cenové stáje to vlastně patříme.
   S drzostí sobě vlastní použil bez řádného schválení část článku Richarda Šimera a tímto se mu omlouvá. Snad by to panák spravil!  
       

Text  :

OldSnake

 

Spojení na autora článku :

Foto  :

Internet

Zpět do sekce : Napsal život

       
 
   

zpět na úplný začátek WEBu

   
    Chopper a cruiser