|
|
|
Jak
jsem byl chvilku nevěrný......... |
|
 |
|
|
|
| |
Každý z nás má tu
svoji určitě hodně rád. Hýčkáme si ji, neustále na ni myslíme, každou
chvíli ji koupíme něco nového, jsme k ní pozorní a jemní. Ale ať mi nikdo
neříká, že ho občas nenapadne myšlenka zkusit to taky s nějakou jinou.
Mladší, hezčí, případně přímo s nějakou atraktivní. Já jsem tedy takovému
pokušení neodolal a když se naskytla možnost půjčit si na den Harley-Davidson
Softail, na tu chvíli jsem svoji Dračenu opustil. V mých očích a myslím,
že nebudu sám, přece jen značka H-D tou určitou atraktivitou je. |
| |
Celá záležitost byla pro mne až
překvapivě jednoduchá. Stačilo zajet do prodejny H-D v Praze na Šalamounce,
domluvit si s Vojtou Vavřinou typ a termín a pak už jen čekat, aby na
domluvený den vyšlo počasí. Vzhledem k tomu, že jsem se domlouval víc než
měsíc dopředu, měl jsem výjimečně mimořádnou kliku, že jsem |
|
|
|
|
zvolil pondělí 22.5. Možná, že si někdo
pamatuje, že to byl letos první (a obávám se, že jeden z posledních) letní
den, kdy teplota dosáhla více než 25 stupňů. Kolem půl jedenácté jsem tedy
dorazil na Šalamounku, s mírnými výčitkami |
|
svědomí tam odstavil Dračenu a
převzal od Vojty klíčky a základní instrukce k Harykovi. |
 |
|
Jedinou
podmínkou bylo složení vratné zálohy 10.000,- Kč a vrácení motorky s plnou
nádrží tak, jak jsem ji převzal. No a vydal jsem se na cestu. |
|
Nejsem až
tak zkušený motorkář, abych se pouštěl do podrobného hodnocení. Můžu se
jen zmínit o svých pocitech ve srovnání s mojí XVS 1100. První část cesty
byla po dálnici na Beroun. Držel jsem cca 120 km/h a připadalo mně, že
motor o obsahu 1500ccm na 5. rychlostní stupeň jde na trochu zvýšený
volnoběh, Asi tam hrály roli i otevřený laďáky, kterými |
 |
byl Haryk
osazený. Přesto se mi ale zdálo, že při zkoušce akcelerace na pětku
z těch 120 km/h je na tom Drakouš o něco lépe. |
|
Ale
jinak se mi ten motor opravdu líbil. Stříkačka, takže žádný palivový
kohout, žádný sytič, prostě pohodlíčko. (Nemlaťte mě, já vím, že
pořádnej čopr má mít karburátory). Pak už jsem z dálnice odbočil na
Zbiroh a celé odpoledne jsem se projížděl po klidných okreskách v
nádherném okolí Berounky a Křivoklátska. Chvíli mi samozřejmě
trvalo, než jsem si zvyknul na trochu jiný posaz (nohy víc pod
sebou) a umístění pedálu zadní brzdy (překvapivě účinná), ale
|
|
|
po těch cca 150 km
jsem se na Harykovi cítil opravdu dobře. |
 |
|
Také
zadek byl trochu tvrdší (což ostatně někdy není špatné) ale to je asi
otázka nastavení. Jediný problém, se kterým jsem se potýkal celou cestu
byl v ovládání pravého blinkru. Oba mají svůj spínač na příslušné straně
řídítek, Jedním zmačknutím se zapíná, druhým vypíná. Při ovládání
pravého blinkru jsem si dost často lehce hnul s plynem. Asi je to věc
zvyku, nebo mojí neohrabané pravé ruky. |
|
Krásné
odpoledne uteklo a na domluvený čas 17 hod. jsem se vrátil na
Šalamounku. |
|
Doplnil jsem nádrž
(spotřeba kolem 6l) a předal Haryka Vojtovi. Převzal jsem od něj zálohu
a vrátil se ke svýmu Drakoušovi. Bohužel, nebo bohudík? To si nechám
pro sebe. Kdo má zájem, vyzkoušejte, uvidíte. |
|
|
Vendys |
|
|
Text : Vendys |
spojení na autora článku |
|
Foto : archiv K1400 |
|
|
 |
+420 608 030360 |
|
|
|
|
 |
 |
vendys106 |
|
|
 |
|
|
Zpět do sekce :
napsal Život
|
 |
|
|
|
|
|
|
