Jaxe ze mě stal motorkář .....  

  mno, jak bych to začal.... asi tak, že je něco po desátý a já ležim v posteli, nojbuk na břiše, votvírám druhý pifko a vzpomínám... vzpomínám, jak mě bylo něco přes deset a já honil po polích a lesňačkách pincka.. mustanga.. byl to na mě docela rychlej a težkej stroj... byl sem tenkrát takovej slaboučkej(to sem do teď :))...... pak mi jednou pučil kámoš simsona.. to bylo žrádlo.. ten zátah.. pohodlíčko, měkoučko.. áááhhhhh.. byl sem tenkrát skálopevně přesvečenej, že lepčí motorka už bejt na světě nemůže a strašně sem mu ho záviděl.. pak přišel kámoš s viragem535kou, že to je jako super motorka, a že až budem vydělávat, tak si každej koupíme jednu a nebudem dělat nic jinýho, než jezdit.. pak přišly školy, první práce, dítě, žena, teda vobráceně, nejdřív žena a pak dítě, pak sem nastoupil k tátoj do firmy, rozvod, prostě takovej kolotoč, že než sem se rozkoukal, bylo me devětavacet, a s motorkama sem za celou tu dobu(cca 15let) nepřišel vůbec do styku.. myslim si, že sem snad neznal ani jednoho motorkáře.. ani mě nezajímali.. popravdě, spís mě ty motorkáři na silnici vadili.. jezdili
rychle jako hovada, na křižovatkách se cpali mezi autama dopředu, div že nevorvali zrcátka, vozili za sebou krásný baby, zatímco já jezdil v autě sám. zkrátka, srali mě.. dneska už vim, že to nebylo sraní, ale závist.. a pak se jednoho dne stalo, co se asi stát muselo.. sedim v práci a najednou strašnej řev.. fakt strašnej.. koukám co se děje, a von jeden známej zákazník si to k nám přihasil na krosce.. postavil ji na policajta hned přededveřma.. nakoupil, nased, nastartoval a zas vodfrčel.. řikám kámošo-zaměstnanco-Filipoj , „to je kousek, co??“ .. a to bylo všechno.. no,
všechno ten den.. večer ležim v posteli a snažim se usnout... vzpomínám si, že to vůbec nešlo.. furt sem musel myslet na tu motorku.. vim, že mě někdy někdo řikal, že dneska nejsou zas až tak drahý... řikám si, prachy nějaký mám, bude sranda.. koupim si čopra.. jo, zejtra mrknu na net a uvidim.. furt sem nemoh usnout, přemejšlel sem, jak se natom asi jezdí, co budou prndat sousedi, a taky vim, že sem furt nemoh vymyslet, jak a čim budu vodhánět ty krásný baby, co zamnou budou lízt přes plot ve skupinách :) vsufka-votvírám třetí pifko.. mimochodem, 5ti voltovej primátor, docela dobrej ročník :) konec vsufky.. ráno sem pořádně nemoh ani dospat.. frčim rychle do worku.. byl tenkrát pátek.. v práci to řikám Filipoj. von na to

Jawa 23 - Mustang

řikal něco v tom smylsu jako „bomba, super, jakou, kdy, di do toho“.. pravda, nemusel mě pobízet, ale ta jeho reakce jen urychlila moje jednání... pouštím explorer, pár rychlejma klikama přes google.com hledám baziky s motkama a na jednom v Trutnově sem ji našel... byla krásná, měla málo najeto, nebouraná, jetá důchodcem na chatu a že prej ji
prodává jenom proto, že měří dva metry a vypadá na ni blbě :) zkrátka takový ty bláboly těch bazarovejch pitomců, co si myslej, že podnikat=vokrádat... volám tam, estli jako ji eště maj (když je to takovej suprovej kup :) ), von nato něco jako že tam na ni stojej tři lidi ve frontě, ale že ji prodá mě, že sem mu jako nejsimpatičtější :) co dál?? koukám na hodiny.. 11náct.. sakra, den má málo hodin.. teď si to plně uvědomuju.. SAKRA-PRACHY!!.. du PĚŠKY rychle do banky pro prachy.. vživotě sem neušel pěšky víc jak sto metrů najednou.. nakupovat jezdim jen do krámu, kde se dá zaparkovat hned přede dveřma.. pro cigarety sem schopnej jet autem až nakonec Hradce k benzince, jen abych nemusel pěšky do trafiky zarohem.. sakra,  

Simson S51

to je výkon :) a to není všechno... du pěšky, a dokonce se usmívám na lidi.. mám suprovou náladu.. kdyby šla kolem babička s nůší dřeva, klidně bych jí s tou nůší pomoh.. do dneška se podezírám, že sem cestou do tý banky chvilkama i popoběhnul :) táááák.. mam prachy a můžu pro ni vyrazit..

   SAKRA-ŘIĎIČÁK.. dyk já nemám na takovou strojovnu řiďičák...musim to přece nějak dopravit domů a tam se pak teprve učit jezdit... nastává zmatek.. Filip má bratránka, a ten má řiďičák snad i na tank.. volá mu, mluví s nim, z úsměvu se postupně stává zamračení.. hmmm, je někde zahranicema s kamiónem.. voláme tomu zákazníkoj, co tam
byl natý mašině (prej se Filipa ptal, proč jako kupuju motorku, když na ni nemám řidičák :) ), ten je taky mimo... doprčic.. v Trutnově je motorka už určitě nastartovaná a mě ji nemá kdo vodvýst... to je ale pech... SAKRA-NÁPAD (můůůj :) dyk můj brácha řiďičák mááá.. volám mu.. prej řiďičák má, ale asi dvacet let na tom neseděl a před tim taky ani jednou... „člověče, já ti ji zkusim vodvýst, ale dyk já nemám ani helmu“.. SAKRA-HELMA.. Filip volá znova bratránkoj, estli jako nemá helmu.. prej ne... „jóóóó, vlastně počkej, mám, takovou starou, laminátovou, zastav se u moji starý, vona ti ji ve sklepě najde“ ... HURÁÁÁ-HURÁÁÁ... sou zhruba 3hodiny a v baziku maj otevříno enem do pjeti..

Virago XV 535 DX

   SAKRA-RYCHLE JEDÉM... sedáme s Filipem do jeho scenika (to je ten scenik, jak mu furt v motoru něco praskalo, co voprava to deset tisíc, ale hlavně, že měl takový ty sedačky, co stačí zatáhnout za takovou tu páčku a ze sedadla se stane stoleček :) ) a jedem do Trutnova.. cestou se stavujeme u bratránkovy starý pro helmu.. SAKRA-HELMA... dyk to nejni helma, ale asi sto let stará taková ta měkká kokoska s kšiltíkem... no nic, sice to neuchrání vod nárazu, ale vod policajtů určitě.. dyk nejde vo zdraví moje, ale vo bráchovo, ne?? :) v Trutnově eště naháníme bráchu(je někde u zákazníka nebo co) a dorážíme do bazaru něco málo před zavíračkou... ženem si to nahoru do prodejní haly a hledáme, hledáme, ááááááá, „ty vole, támhle je“... „je to vona??“... „jóóó, je“... „ty brďo, to je stroj, co??“ čumíme jak péra... to je něco... na pohled je super.. samej chrom, lesk... vokukujem.. jen vod přívěsku na klíčích je vodřenej rám až na kov... a na vejfuku promáčklina a vodřenej chrom... zkrátka závady, který nejezděj :) přihasil si to prodavač... sám začal řikat votom vejfuku... „že to jako stačí nechat za pár stovek vyklepat a přeleštit“(dneska už vim, že je to blbost a že to takhle vopravit nejde ani za zlatý prase) já mu řikám upřímně, že se v motorkách vůbec nevyznám, a že mě todle jako nevadí, a ať mě ji nastartuje.. jediný, na co sem se „vodborně“ zmoh, bylo vosaháni motoru, jestli nejni teplej, jestli se ten prodavač na mě nechystal... nebyl... točil tam nějakým klíčkem(zapalování), vytahoval pod nádržej nějakou páčku (sitič), mačkal nějaký tlačítko(startér) a pak to přišlo... dokonalost sama...

nádhernej zvuk véčkovýho dvouválce umocněnej nadruhou vozvěnou v tý hale... v ten moment sem byl už jasně rozhodnutej... řek sem mu upřímně, že se v motorkách vůbec nevyznám a že ji jako beru .. čučel jako péro, že jestli si ji jako nechci aspoň projet.. že prej mu nechám složený prachy na stole a můžu si ji klidně vyzkoušet... já mu řikám, že sem natom nikdy neseděl, a stejně nevim, čeho bych si měl jako všímat... prostě, ať napíše papíry, dám mu prachy, svezeme ji dolů a na place před bazikem si brácha projede pár koleček a vyrazíme... měl sem v plánu jet přes Valdov, tam bydlí můj táta (pase tam ovce, už jich má 20cet a začínaj se mu teď nějak nekontrolovaně množit :) ) a že mu ji jako ukážu.. mělo to bejt překvapení...

ilustrační foto

vůbec votom nevěděl.. „jóóóó, ten bude čučet“ řikal sem si... už sem se na to „překvapení“ hrozně těšil... takže znova řikám bazarníkoj, ať napíše lejstra, tady jako máte ty peníze a mi pojedem... vsufka-čtvrtej primátor chutná eště líp než ten třetí.. konec vsufky.. bazarník-nebazarník se nenechal dlouho přemlouvat, vytisk smlouvu-nesmlouvu, pozbíral moje prachy, nacpal si je do kapes, svez motorku vejtahem dolu na bazarnickej dvůr a začal nám ukazovat, co a jak jako na tý motorce funguje.. vim, že sem čuměl jako puk a nedokázal pochopit, že kosmický technologie pronikly až na tu moji motorku.. takový vymoženosti, jako když se vytáhne stojánek při nastartovaným motoru tak to samo chcípne dneska už vim, že jen při zařazeným kvaltu a při neutrálu ne. myslel sem si, že je rozbytej a někdy funguje a někdy nikoli :) ) nebo blinkry, páčkou doleva nebo doprava a bliká to do tý doby, nežli se ta páčka zamačkne (brácha si to pak zkoušel celou cestu-furt blikal, buď doprava nebo doleva :) )... prostě, bylo toho z těch americkejch raketoplanů na tý motorce spousty a spousty... no nic, už asi pojedeme.. pro bazarnika si přišel synek... „táto, máš už jít a máš vzít domů nějaký peníze“... „neboj“, utěšoval synka bazarník, „tenhle výkend se budeme mít dobře“ a nenápadně si hladil kapsy s mejma penězma :) ...vytáhli sme tu helmu :) :) :) škoda, že sem neměl kameru nebo aspon foťák... vyhrál bych s tim jakoukolif soutež typu „neváhej a toč“... brácha je tak vo dvě hlavy menší nežli já a váží něco málo přes sto kilo... má velkou, kulatou a hlavne kudrnatou hlavu... ta helma prostě nešla nasadit, i když byla po tech sto letech už značně měkká... no, podařilo se to tak napůl... byla na hlavě, ale ne nasazená, ale tvořila vlastně takovou jako další hlavu nahoře... pak si nasadil brejle :) takový sluneční, vo průměru skel hodně přes 10cm, voblečenej do tepláku adidas vod větnamců a na těle klasickej komunistickej vaťák si vobjel jedno kolečko po bazarnickým dvoře (mohlo to bejt takovejch 80metrů a jel to asi 5minut :) )...bylo to strašný... my sme se všichni strašně smáli, bazarníkův kluk nejvíc.. bazarník se taky smál, až mu vypadávaly moje tisícofky z kapes :)... brácha si tím jednim kolečkem dodal sebevědomí (který stratil v okamžiku kdy poprvý spatřil, na čem že to má vlastně jet :) ) a bez jakýhokoliv upozornění zamířil směrem Nová Paka... skočili sme s Filipem rychle do scenika a při vodjezdu sem se eště jednou podíval zasněně zpátky na to místo, kde sem si koupil svoji první motorku... spomínám si, že sem videl jen bazarníka, jak zbírá moje prachy po bazarnickým dvoře.....na bráchově cestě z Trutnova do Valdova(cca tipuju tak 30km) byly kupodivu jenom tři chvíle, který stojej za povšimnutí... první, když vyjížděl z bazarnickýho dvora na hlavní silnici... tam jezdili auta a von, jakse snažil rychle rozjet, tak nejak nezvlád to zatočení nebo co a tak trošku brousil pneumatiky vo vobrubník chodníku a jentaktak to ustal... tuhle „maličkost“ přešel hnedle za chvíli u benzinky slovama „jóóó, je to trošku silnějsí“ :) :) druhá příhoda byla, když za Horkama před Novou Pakou potkával v protisměru kolegu-motorkáře-čopráka-profíka... my sme jeli za bráchou a krásně sme videli pokřivenej ksift toho chudáka, kterej nedokázal pochopit novou módu čopr-cruisistů, tj. dvouhlavá helma, brejle ala zipp a místo pořádnýho koženýho křiváka pořádnej vatovanej kabát... možná ho taky naštvalo, že bráchu zdravil takovým tim ležérním mávnutím rukou jako do strany vod řidítek a že mu brácha na tenhle machráckej pozdrav nevodpověděl, zahloubán do svojí životní jízdy povzbuzován mohutným blikaním, ačkoliv už aspoň kilometr nebyla žádná křižovatka...prostě, tenhle den sem se nasmál tolik, že mě to prodlouží život minimálně vo tu dobu, vo kterou sem si ho zkrátil kouřením...mno a poslední a nejemotivnější zážitek nastal ve Valdově... dorazili sme tam a brácha zastavil dole pod barákem... my sme zaparkovali za nim a ja vidim, že tatův mondík nejni na svým místě ale že stojí u sousedů, zhruba 150metrů opodál... votevřel sem dveře a křičel a mával na bráchu, jako že jedem k sousedům... a to sem neměl dělat... to byla chyba :) brácha to rozjel stylem „šumachr hadr“ a my ho stíhali ve sceniku zaním.... eště než popíšu, co se stalo, musim říct, že táta se u sousedů zastavuje na pifko... maj hned u silnice
dvě garáže a tam maj takovou truhlárničku a kamna a v těch kamnech topěj a maj tam teplo a útulno.. a ten popel z těch kamen sypou na takovou vobrovskou kupu hned vedle silnice... no a když to ten brácha tak strašně rychle rozjel, tak musel taky strašně rychle před těma garážema zabrzdit... a na tak rychlý zabrždění nebyl asi moc technicky vyspělej... prostě dupnul na zadní brzdu co dovolily jeho vjetnamský polobotky a jel obdivuhodně asi 20metrů smykem, nežli ho to tak rozhodilo, že udělal asi dva strašně rychlý kotrmelce doboku i s tou krásnou nablejskanou motorkou a skončil hubou přesně v tý popelový kupě bordelu... v tu ránu nás přešel smích, zastavili sme během vteřiny, vyskočili ze scenika a pomohli mu na nohy...

ilustrační foto

v ten okamžik sme se začali zase strašně smát... byl celej černej... ksift, hadry, brejle pověšený jen na jednom uchu a blábolil s vyraženým dechem, něco v tom smyslu jako že nemůze dejchat a nic nevidí, páč měl voči plný popela.... směju se i teď jako pominutej, až si cintám Primátora na postel :)... motorka byla vzhůru nohama v příkopě a eště se naní točily kola když všichni chlapi vylezli z tý garáže kde viděli čerta a dva co se strašne smějou :) vůbec nás nepoznali... nějaká motorka v pangejtě, všude kolem voblaka černýho prachu, chlap ve vaťáku a helmě z první republiky s vyraženým dechem a polámanejma žebrama celej černej, opodál stojí scenik a dva se strašně řehtající kluci... trvalo chvíli, nežli to pochopili... pak se začali taky smát jak prdlí, zatímco brácha si myl ksift pod vokapem v sudu s vodou... sousedky ho vodvedli domů a tam ho vošetřily... my sme zatim vytáhli motorku z pangejtu a hodnotili materiální stráty... nóó, moc toho nebylo... vohlý řidítka, poškrábaná a bouchlá nárdž vod řidítek, vorvanej zadní

blatník, blinkr a všude tráva a hlína... vočistili sme ji, soused ji nastartoval, projel a zjistili sme, že na ni je všechno jak má bejt :) jenom táta byl pěkně naštvanej, a to proto, že jeho syn je totalní vůl, kterej neumí jezdit na motorce... na to, že ta motorka byla moje a že sem ji měl první den mě to ani moc nevadilo... spíš sem byl rád, že se tomu vocasoj nic vážnýho nestalo a hlavně sem se začal psichycky připravovat na SVOJI PRVNÍ JÍZDU...abych pravdu řek, po těch bráchovejch kotrmelcích se mě do toho vůbec nechtělo... dodal sem si vodvahu a sednul na ni, nastartoval, rozjel se a čučel jako péro... žádná prdel to nebyla... hned na prvních pár metrech sem si říkal, „TY VOLE, CO SIS TO KOUPIL!!!“..

Auú..koho to víc bolí

   Bylo to strašný.. nedalo se pořádně zatáčet, takový jednoduchý věci jako zastavení, votáčení, rovnováha... to v autě vůbec člověk netuší, jak to je složitý... při jízdě sem nevěděl, jakej tam mam zrovna kvalt, brzdy nebrzděj, vítr fouká do ksiftu, no prostě děs a hrůza bezesrandy... moje první projížďka mohla bejt tak 4kilometry a byl sem z toho fakt zdrcenej... eště ten večer sem najezdil tak 10-15km a byl sem z toho unavenej jako prase... druhej den to bylo lepší, ale stejně, nebylo to to, jak sem si to představoval... když sem pozdějc pročítal diskuzní fóra tak sem čet vo tý Yamaze samý „snadno ovladatelná“,“ pro ženský“, atd... vůbec to nejni pravda... za léto 2004 sem najezdil cca 3.500km... je pravda, že každým kilometrem to bylo lepší a lepší... mám namysli hlavně ten pocit z jízdy, ale stejně, zatáčky, křižovatky nebo třeba votáčení na malým průměru...katastrofa.. prostě se člověk musí totálně soustředit, aby to zvládnul bez stráty hvězdičky... fakt to nebylo podle hesla - NEBOJ, JEZDIT NA MOTORCE SE NEZAPOMÍNÁ... já sem to holt zapoměl, anebo sem to nikdy neuměl.. mno, nic... léto pomalu končilo (jestli se letošnímu létu dalo vůbec říkat léto) a já s přibejvajícíma kilometrama sem si čimdál víc a víc uvědomoval, že tadle motorka nejni to pravý...na to, jak je to maly a slabý je to strašně neovladatelný.. je to, jak už sem tolikrát slyšel - KOZA PRO ŽENSKÝ... a co se nestalo... náhoda či osud?? kde se vzal, tu se vzal v naší malé firmičce objevil se majitel Hradecky moto Hondy... že prej je nespokojenej se svým dosavadním dodavatelem, že furt nejaký problémy, atd, atd... dal sem se snim do řeči vo motkách, řikám mu že mám 535tku a von... no jo, to je taková HOLČIČÍ MOTORKA :).. nezbejvalo mě, než s nim souhlasit... pak šel nějakej čas a takhle jednou se při cigáru bavíme, že má jako prodejnu i v Praze a že prej tam jako baba dělá sklad a účto a cpe to tam do počítače a von že tam jednou za tejden jede a přiveze papíry a znova to cpou v Hradci do počítače... já mu řikám, že jako dneska už se to takhle nedělá, že existuje neco jako VPNko, terminálovej přístup, online databáze, žádný replikace, a co čert nechtěl, řikal NO TO BY BYLO SUPER, TO BY MĚ UŠETŘILO TOLIK PRÁCE... slovo dalo slovo a pustil sem se dotoho... a to byl začátek moji nový lásky... jaksem tam k nim jezdil,
přeci jenom, dalo to dost práce, tak na prodejně měli vystavenou překrásnou černou 750tku... zezačátku sem ji vočumoval, hladil vočima a řikal si, jaký by to bylo mit takovou doma... ani ve snu mě nenapadlo, že bych ji koupil... přeci jen, je to dost peněz a já potřebuju novou střechu na baráku.. no, jenže sem tam chodil dost často a s každou návštěvou se moje láska zvyšovala a zvyšovala až sem dospěl k názoru, že ji prostě musim koupit... jako dneska si pamatuju to dilema... když sem byl u nich na prodejně a koukal na ni, byl sem stoprocentně přesvědčenej, že ji  koupim.. pak sem přijel domů, rozleželo se mě to v hlavě... je to blbost.. tolik prachů.. radši střechu.. pak zas k nim, viděl sem ji a řikám... střecha počká, todle je to co
VT 750C2
chci... atd, atd... tipnul bych, že to tak dva tejdny takhle trvalo, až sem ji prostě a jednoduše koupil... domluvil sem si tam, že mi ji vyvezou za Hradec a tam si nani teprve sednu.. měl sem strach, jet přes město.. byla strašně vobrovská, široký řidítka, těžká... prostě sem z toho měl strach...byl to zase pátek.. 29.10.2004.. to si pamatuju... vyvážel mě ji za Hradec a já jel zaním ve škodofce s Filipem, ten měl vodvýst auto a toho kluka co mi ji vez nazpátek... byl sem docela nervozní..pak to přišlo..zastavili sme, rozloučili, sed sem nani a poprvý se rozjel... to byl pocit... jela jak víno.. v první zatáčce sem nechtěl věřit vlastním vočím.. vona zatáčí úplně sama.. jak kdyby věděla, kam chci ject.. neuvěřitelný.. vobrovskej rozdíl proti tý 535tce.. nebe a dudy.. no, co mám psát.. vůbec sem z ní nechtěl slýst.. jezdil sem celej víkend.. za ten víkend sem najel přes 500kilometrů.. neskutečná pohoda.... vod tý doby sem eště parkrák jezdil, jak počasí dalo, naposledy minulej tejden v sobotu... už na ni mám najeto 760km.. už si nedovedu představit, že bych ji neměl.. je to prostě moje černá KOČIČKA.......
   Dopsal sem to a je (zase) pátek 2:13hod... sakra, to zase budu ráno nevychrápalej... doufám, že tyhle mý kecy bude někdo číst, když už to dalo tolik práce :) :)  A kdoby snad chtěl vidět tumou novou lásku - klikne zde -
 

Zid@n

Foto : archiv K1400   spojení na autora článku

Zpět do článků : napsal Život :   

 
 
jarda.rozek@seznam.c (135.11) 12.04.2005 09:15
motorkář
Standa (paskov.cz) 12.04.2005 19:13
Dost dobrý! Tak jsem se dlouho nezasmál, každopádně hodně ujetých kilometrů bez nehody ti přejí kluci z Paskova.
Giu (casablanca.cz) 12.04.2005 22:06
Sem si to fakt přečet 2x a pobavil se ! Pěkňoučkej příběh. Máš vodvážnýho bráchu a i ty si odvaha ! Ale tak to chodí a to je dobře. Ať ti svítí ....
Ruda (mirnet.cz) 12.05.2005 11:27
Super a znám ty pocity taky jsem neměl papíry a koupil jsem si svou první motorku ale XVS 1100A no co ti mam povídat ta váha atd.
(inode.at) 08.08.2005 22:07
Utiram slzy z klavesnice, rozdychavam branici.. Je to ani ne mesic, co jsem koupila krasku 535, moji prvni motorku. Predtim me vozilo jen kolo, i tak jsem si rikala, nejaky zakladni instinkty tu budou, vsak to ma taky 2 kola a kdyz to zvladli jini... Prvni den nikdy nezapomenu, hodne se podobal tvymu. Pujcili mi ji k projeti - ujela jsem 300m a pul hodky se nevracela zpet. Co se tam tenkrat delo, vime jen my dve ;-) Moje holcicka je vylepsena o predkopy - neni nic lepsiho na uceni rovnovahy. Prvni dny byli doslova utrpeni pro nas obe. Po 14 dnech, dlouhych jako 14let, jsem musela sesedlat a zpet do prace. A dnes, den pred navratem, nateseni strida hruza - zvladnu to znova? Tvoje vypraveni mi vratilo rozdrceny sebevedomi nejsem nejhorsi - jsme dva. DIKY! Hanka
Vendulka (207.74) 08.12.2005 18:29
Dost dobrý...motorky zbožňuju a nasmáli jsme se celá rodina...
DannySklipkan (comanet.cz) 31.01.2006 19:25
Je to supr...fakt hlína. Trochu děs...chystám se na papíry na jaře, ale zase trochu sebevědomí, protože ta samá máša je i můj sen a taky v černý barvě. Prostě zázrak ;-)
Vendys (hknet.cz) 24.12.2006 14:51
Zidane, super článek. Ty by jsi se, chlape,určitě hodně dobře uživil jako spisovatel. A koukej se zase ukázat! Určitě musíš mít od tý doby hromadu všelijakých zážitků, tak sem zase něco šoupni. Podle mne fakt vyjímečnej článek, těším se na další.
Fáfa (upc.cz) 26.01.2007 23:34
Ty kjávo já to čet až dneska to snad nejni možný bolí mě pupek a málem jsem se pochcal to se nedá kamse serou ty povídky Ostraváka !!!! koukej něco přidat. pokud to někdo najdete v poznámkách a Zidanův článek jste nečetli tak ho fakt přečtěte!!! nejradši bych to dal do fóra "ten mě fakt pobavil"
Platejz (ralsko.net) 05.02.2007 10:23
Teda pěkně jsem se zasmál seš teda "démon", ale OK ať se daří
Bady (96.241) 22.07.2007 08:44
tohle jsem našel náhodou, jsem začátečník na "startovní čáře" ale jak už to tady někdo napsal,málem jsem se u toho poch...,možná by ses tímhle mohl živit :-)
Karas (gov.cz) 03.04.2008 22:10
jelikož jsem tady nováček tak Tvůj článek jsem četl až dnes klobouk dolů před Tvým literárním talentem a Tvojí odvahou
PetrZ (comel.cz) 13.02.2010 21:20
Tohle povídání jsem četl už několikrát a je to vážně skvělý čtení!! Zid@ne, těší mě, že jsem měl možnost poznat tě osobně! Jsi správnej řízek!!
motorkar88 (vosaspsekrizik.cz) 19.09.2011 10:58
Toto slohové dílo je nepřekonatelné! Ani já bych takové nenapsal, nejhezčí je ten pravopis, ale co každý má s něčím problémy, že? :DDDDDDDDDD
Jirka (upcbroadband.cz) 17.01.2012 21:47
Super počtení, válel jsem se smíchy ... ale jen do doby, než jsem si uvědomil, že mám stejné pocity a první máša mi teprve čeká ......
Jirka (iol.cz) 28.05.2012 16:09
uložil jsem si to a občas přečtu je to super k lasika
 
   

zpět na úplný začátek WEBu

   
    Chopper a cruiser