|
Jaxe
ze mě stal motorkář ..... |
|
|
|
|
|
|
mno, jak bych to začal.... asi tak, že je něco po desátý
a já ležim v posteli, nojbuk na břiše, votvírám druhý pifko a vzpomínám...
vzpomínám, jak mě bylo něco přes deset a já honil po polích a lesňačkách
pincka.. mustanga.. byl to na mě docela rychlej a težkej stroj... byl sem
tenkrát takovej slaboučkej(to sem do teď :))...... pak mi jednou pučil kámoš
simsona.. to bylo žrádlo.. ten zátah.. pohodlíčko, měkoučko.. áááhhhhh.. byl
sem tenkrát skálopevně přesvečenej, že lepčí motorka už bejt na světě nemůže
a strašně sem mu ho záviděl.. pak přišel kámoš s viragem535kou, že to je
jako super motorka, a že až budem vydělávat, tak si každej koupíme jednu a
nebudem dělat nic jinýho, než jezdit.. pak přišly školy, první práce, dítě,
žena, teda vobráceně, nejdřív žena a pak dítě, pak sem nastoupil k tátoj do
firmy, rozvod, prostě takovej kolotoč, že než sem se rozkoukal, bylo me
devětavacet, a s motorkama sem za celou tu dobu(cca 15let) nepřišel vůbec do
styku.. myslim si, že sem snad neznal ani jednoho motorkáře.. ani mě
nezajímali.. popravdě, spís mě ty motorkáři na silnici vadili.. jezdili |
|
|
rychle jako hovada, na křižovatkách se cpali mezi autama
dopředu, div že nevorvali zrcátka, vozili za sebou krásný baby, zatímco já
jezdil v autě sám. zkrátka, srali mě.. dneska už vim, že to nebylo sraní,
ale závist.. a pak se jednoho dne stalo, co se asi stát muselo.. sedim v
práci a najednou strašnej řev.. fakt strašnej.. koukám co se děje, a von
jeden známej zákazník si to k nám přihasil na krosce.. postavil ji na
policajta hned přededveřma.. nakoupil, nased, nastartoval a zas vodfrčel..
řikám kámošo-zaměstnanco-Filipoj , „to je kousek, co??“ .. a to bylo
všechno.. no, |
všechno ten den.. večer ležim v posteli a snažim se
usnout... vzpomínám si, že to vůbec nešlo.. furt sem musel myslet na tu
motorku.. vim, že mě někdy někdo řikal, že dneska nejsou zas až tak drahý...
řikám si, prachy nějaký mám, bude sranda.. koupim si čopra.. jo, zejtra
mrknu na net a uvidim.. furt sem nemoh usnout, přemejšlel sem, jak se natom
asi jezdí, co budou prndat sousedi, a taky vim, že sem furt nemoh vymyslet,
jak a čim budu vodhánět ty krásný baby, co zamnou budou lízt přes plot ve
skupinách :) vsufka-votvírám třetí pifko.. mimochodem, 5ti voltovej
primátor, docela dobrej ročník :) konec vsufky.. ráno sem pořádně nemoh ani
dospat.. frčim rychle do worku.. byl tenkrát pátek.. v práci to řikám
Filipoj. von na to |
|
Jawa 23 - Mustang |
řikal něco v tom smylsu jako „bomba, super, jakou, kdy,
di do toho“.. pravda, nemusel mě pobízet, ale ta jeho reakce jen urychlila
moje jednání... pouštím explorer, pár rychlejma klikama přes google.com
hledám baziky s motkama a na jednom v Trutnově sem ji našel... byla krásná,
měla málo najeto, nebouraná, jetá důchodcem na chatu a že prej ji |
prodává jenom proto, že měří dva metry a vypadá na ni
blbě :) zkrátka takový ty bláboly těch bazarovejch pitomců, co si myslej, že
podnikat=vokrádat... volám tam, estli jako ji eště maj (když je to takovej
suprovej kup :) ), von nato něco jako že tam na ni stojej tři lidi ve
frontě, ale že ji prodá mě, že sem mu jako nejsimpatičtější :) co dál??
koukám na hodiny.. 11náct.. sakra, den má málo hodin.. teď si to plně
uvědomuju.. SAKRA-PRACHY!!.. du PĚŠKY rychle do banky pro prachy.. vživotě
sem neušel pěšky víc jak sto metrů najednou.. nakupovat jezdim jen do krámu,
kde se dá zaparkovat hned přede dveřma.. pro cigarety sem schopnej jet autem
až nakonec Hradce k benzince, jen abych nemusel pěšky do trafiky zarohem..
sakra, |
|
Simson S51 |
to je výkon :) a to není všechno... du pěšky, a dokonce
se usmívám na lidi.. mám suprovou náladu.. kdyby šla kolem babička s nůší
dřeva, klidně bych jí s tou nůší pomoh.. do dneška se podezírám, že sem
cestou do tý banky chvilkama i popoběhnul :) táááák.. mam prachy a můžu pro
ni vyrazit.. |
SAKRA-ŘIĎIČÁK.. dyk já nemám na takovou
strojovnu řiďičák...musim to přece nějak dopravit domů a tam se pak teprve
učit jezdit... nastává zmatek.. Filip má bratránka, a ten má řiďičák snad i
na tank.. volá mu, mluví s nim, z úsměvu se postupně stává zamračení.. hmmm,
je někde zahranicema s kamiónem.. voláme tomu zákazníkoj, co tam |
byl natý mašině (prej se Filipa ptal, proč jako kupuju
motorku, když na ni nemám řidičák :) ), ten je taky mimo... doprčic.. v
Trutnově je motorka už určitě nastartovaná a mě ji nemá kdo vodvýst... to je
ale pech... SAKRA-NÁPAD (můůůj :) dyk můj brácha řiďičák mááá.. volám mu..
prej řiďičák má, ale asi dvacet let na tom neseděl a před tim taky ani
jednou... „člověče, já ti ji zkusim vodvýst, ale dyk já nemám ani helmu“..
SAKRA-HELMA.. Filip volá znova bratránkoj, estli jako nemá helmu.. prej
ne... „jóóóó, vlastně počkej, mám, takovou starou, laminátovou, zastav se u
moji starý, vona ti ji ve sklepě najde“ ... HURÁÁÁ-HURÁÁÁ... sou zhruba
3hodiny a v baziku maj otevříno enem do pjeti.. |
|
Virago XV 535 DX |
SAKRA-RYCHLE JEDÉM... sedáme s Filipem do
jeho scenika (to je ten scenik, jak mu furt v motoru něco praskalo, co
voprava to deset tisíc, ale hlavně, že měl takový ty sedačky, co stačí
zatáhnout za takovou tu páčku a ze sedadla se stane stoleček :) ) a jedem do
Trutnova.. cestou se stavujeme u bratránkovy starý pro helmu..
SAKRA-HELMA... dyk to nejni helma, ale asi sto let stará taková ta měkká
kokoska s kšiltíkem... no nic, sice to neuchrání vod nárazu, ale vod
policajtů určitě.. dyk nejde vo zdraví moje, ale vo bráchovo, ne?? :) v
Trutnově eště naháníme bráchu(je někde u zákazníka nebo co) a dorážíme do
bazaru něco málo před zavíračkou... ženem si to nahoru do prodejní haly a
hledáme, hledáme, ááááááá, „ty vole, támhle je“... „je to vona??“... „jóóó,
je“... „ty brďo, to je stroj, co??“ čumíme jak péra... to je něco... na
pohled je super.. samej chrom, lesk... vokukujem.. jen vod přívěsku na
klíčích je vodřenej rám až na kov... a na vejfuku promáčklina a vodřenej
chrom... zkrátka závady, který nejezděj :) přihasil si to prodavač... sám
začal řikat votom vejfuku... „že to jako stačí nechat za pár stovek vyklepat
a přeleštit“(dneska už vim, že je to blbost a že to takhle vopravit nejde
ani za zlatý prase) já mu řikám upřímně, že se v motorkách vůbec nevyznám, a
že mě todle jako nevadí, a ať mě ji nastartuje.. jediný, na co sem se „vodborně“
zmoh, bylo vosaháni motoru, jestli nejni teplej, jestli se ten prodavač na
mě nechystal... nebyl... točil tam nějakým klíčkem(zapalování), vytahoval
pod nádržej nějakou páčku (sitič), mačkal nějaký tlačítko(startér) a pak to
přišlo... dokonalost sama... |
|
nádhernej zvuk véčkovýho dvouválce umocněnej nadruhou
vozvěnou v tý hale... v ten moment sem byl už jasně rozhodnutej... řek sem
mu upřímně, že se v motorkách vůbec nevyznám a že ji jako beru .. čučel jako
péro, že jestli si ji jako nechci aspoň projet.. že prej mu nechám složený
prachy na stole a můžu si ji klidně vyzkoušet... já mu řikám, že sem natom
nikdy neseděl, a stejně nevim, čeho bych si měl jako všímat... prostě, ať
napíše papíry, dám mu prachy, svezeme ji dolů a na place před bazikem si
brácha projede pár koleček a vyrazíme... měl sem v plánu jet přes Valdov,
tam bydlí můj táta (pase tam ovce, už jich má 20cet a začínaj se mu teď
nějak nekontrolovaně množit :) ) a že mu ji jako ukážu.. mělo to bejt
překvapení... |
ilustrační
foto |
|
vůbec votom nevěděl.. „jóóóó, ten bude čučet“ řikal sem
si... už sem se na to „překvapení“ hrozně těšil... takže znova řikám
bazarníkoj, ať napíše lejstra, tady jako máte ty peníze a mi pojedem...
vsufka-čtvrtej primátor chutná eště líp než ten třetí.. konec vsufky..
bazarník-nebazarník se nenechal dlouho přemlouvat, vytisk smlouvu-nesmlouvu,
pozbíral moje prachy, nacpal si je do kapes, svez motorku vejtahem dolu na
bazarnickej dvůr a začal nám ukazovat, co a jak jako na tý motorce funguje..
vim, že sem čuměl jako puk a nedokázal pochopit, že kosmický technologie
pronikly až na tu moji motorku.. takový vymoženosti, jako když se vytáhne
stojánek při nastartovaným motoru tak to samo chcípne dneska už vim, že jen
při zařazeným kvaltu a při neutrálu ne. myslel sem si, že je rozbytej a
někdy funguje a někdy nikoli :) ) nebo blinkry, páčkou doleva nebo doprava a
bliká to do tý doby, nežli se ta páčka zamačkne (brácha si to pak zkoušel
celou cestu-furt blikal, buď doprava nebo doleva :) )... prostě, bylo toho z
těch americkejch raketoplanů na tý motorce spousty a spousty... no nic, už
asi pojedeme.. pro bazarnika si přišel synek... „táto, máš už jít a máš vzít
domů nějaký peníze“... „neboj“, utěšoval synka bazarník, „tenhle výkend se
budeme mít dobře“ a nenápadně si hladil kapsy s mejma penězma :) ...vytáhli
sme tu helmu :) :) :) škoda, že sem neměl kameru nebo aspon foťák... vyhrál
bych s tim jakoukolif soutež typu „neváhej a toč“... brácha je tak vo dvě
hlavy menší nežli já a váží něco málo přes sto kilo... má velkou, kulatou a
hlavne kudrnatou hlavu... ta helma prostě nešla nasadit, i když byla po tech
sto letech už značně měkká... no, podařilo se to tak napůl... byla na hlavě,
ale ne nasazená, ale tvořila vlastně takovou jako další hlavu nahoře... pak
si nasadil brejle :) takový sluneční, vo průměru skel hodně přes 10cm,
voblečenej do tepláku adidas vod větnamců a na těle klasickej komunistickej
vaťák si vobjel jedno kolečko po bazarnickým dvoře (mohlo to bejt takovejch
80metrů a jel to asi 5minut :) )...bylo to strašný... my sme se všichni
strašně smáli, bazarníkův kluk nejvíc.. bazarník se taky smál, až mu
vypadávaly moje tisícofky z kapes :)... brácha si tím jednim kolečkem dodal
sebevědomí (který stratil v okamžiku kdy poprvý spatřil, na čem že to má
vlastně jet :) ) a bez jakýhokoliv upozornění zamířil směrem Nová Paka...
skočili sme s Filipem rychle do scenika a při vodjezdu sem se eště jednou
podíval zasněně zpátky na to místo, kde sem si koupil svoji první motorku...
spomínám si, že sem videl jen bazarníka, jak zbírá moje prachy po
bazarnickým dvoře.....na bráchově cestě z Trutnova do Valdova(cca tipuju tak
30km) byly kupodivu jenom tři chvíle, který stojej za povšimnutí... první,
když vyjížděl z bazarnickýho dvora na hlavní silnici... tam jezdili auta a
von, jakse snažil rychle rozjet, tak nejak nezvlád to zatočení nebo co a tak
trošku brousil pneumatiky vo vobrubník chodníku a jentaktak to ustal...
tuhle „maličkost“ přešel hnedle za chvíli u benzinky slovama „jóóó, je to
trošku silnějsí“ :) :) druhá příhoda byla, když za Horkama před Novou Pakou
potkával v protisměru kolegu-motorkáře-čopráka-profíka... my sme jeli za
bráchou a krásně sme videli pokřivenej ksift toho chudáka, kterej nedokázal
pochopit novou módu čopr-cruisistů, tj. dvouhlavá helma, brejle ala zipp a
místo pořádnýho koženýho křiváka pořádnej vatovanej kabát... možná ho taky
naštvalo, že bráchu zdravil takovým tim ležérním mávnutím rukou jako do
strany vod řidítek a že mu brácha na tenhle machráckej pozdrav nevodpověděl,
zahloubán do svojí životní jízdy povzbuzován mohutným blikaním, ačkoliv už
aspoň kilometr nebyla žádná křižovatka...prostě, tenhle den sem se nasmál
tolik, že mě to prodlouží život minimálně vo tu dobu, vo kterou sem si ho
zkrátil kouřením...mno a poslední a nejemotivnější zážitek nastal ve Valdově...
dorazili sme tam a brácha zastavil dole pod barákem... my sme zaparkovali za
nim a ja vidim, že tatův mondík nejni na svým místě ale že stojí u sousedů,
zhruba 150metrů opodál... votevřel sem dveře a křičel a mával na bráchu,
jako že jedem k sousedům... a to sem neměl dělat... to byla chyba :) brácha
to rozjel stylem „šumachr hadr“ a my ho stíhali ve sceniku zaním.... eště
než popíšu, co se stalo, musim říct, že táta se u sousedů zastavuje na
pifko... maj hned u silnice |
dvě garáže a tam maj takovou truhlárničku a kamna a v
těch kamnech topěj a maj tam teplo a útulno.. a ten popel z těch kamen sypou
na takovou vobrovskou kupu hned vedle silnice... no a když to ten brácha tak
strašně rychle rozjel, tak musel taky strašně rychle před těma garážema
zabrzdit... a na tak rychlý zabrždění nebyl asi moc technicky vyspělej...
prostě dupnul na zadní brzdu co dovolily jeho vjetnamský polobotky a jel
obdivuhodně asi 20metrů smykem, nežli ho to tak rozhodilo, že udělal asi dva
strašně rychlý kotrmelce doboku i s tou krásnou nablejskanou motorkou a
skončil hubou přesně v tý popelový kupě bordelu... v tu ránu nás přešel
smích, zastavili sme během vteřiny, vyskočili ze scenika a pomohli mu na
nohy... |
|
ilustrační
foto |
v ten okamžik sme se začali zase strašně smát... byl
celej černej... ksift, hadry, brejle pověšený jen na jednom uchu a blábolil
s vyraženým dechem, něco v tom smyslu jako že nemůze dejchat a nic nevidí,
páč měl voči plný popela.... směju se i teď jako pominutej, až si cintám
Primátora na postel :)... motorka byla vzhůru nohama v příkopě a eště se
naní točily kola když všichni chlapi vylezli z tý garáže kde viděli čerta a
dva co se strašne smějou :) vůbec nás nepoznali... nějaká motorka v pangejtě,
všude kolem voblaka černýho prachu, chlap ve vaťáku a helmě z první
republiky s vyraženým dechem a polámanejma žebrama celej černej, opodál
stojí scenik a dva se strašně řehtající kluci... trvalo chvíli, nežli to
pochopili... pak se začali taky smát jak prdlí, zatímco brácha si myl ksift
pod vokapem v sudu s vodou... sousedky ho vodvedli domů a tam ho vošetřily...
my sme zatim vytáhli motorku z pangejtu a hodnotili materiální stráty... nóó,
moc toho nebylo... vohlý řidítka, poškrábaná a bouchlá nárdž vod řidítek,
vorvanej zadní |
|
blatník, blinkr a všude tráva a hlína... vočistili sme
ji, soused ji nastartoval, projel a zjistili sme, že na ni je všechno jak má
bejt :) jenom táta byl pěkně naštvanej, a to proto, že jeho syn je totalní
vůl, kterej neumí jezdit na motorce... na to, že ta motorka byla moje a že
sem ji měl první den mě to ani moc nevadilo... spíš sem byl rád, že se tomu
vocasoj nic vážnýho nestalo a hlavně sem se začal psichycky připravovat na
SVOJI PRVNÍ JÍZDU...abych pravdu řek, po těch bráchovejch kotrmelcích se mě
do toho vůbec nechtělo... dodal sem si vodvahu a sednul na ni, nastartoval,
rozjel se a čučel jako péro... žádná prdel to nebyla... hned na prvních pár
metrech sem si říkal, „TY VOLE, CO SIS TO KOUPIL!!!“.. |
Auú..koho to víc bolí |
|
Bylo to strašný.. nedalo se pořádně zatáčet,
takový jednoduchý věci jako zastavení, votáčení, rovnováha... to v autě
vůbec člověk netuší, jak to je složitý... při jízdě sem nevěděl, jakej tam
mam zrovna kvalt, brzdy nebrzděj, vítr fouká do ksiftu, no prostě děs a
hrůza bezesrandy... moje první projížďka mohla bejt tak 4kilometry a byl sem
z toho fakt zdrcenej... eště ten večer sem najezdil tak 10-15km a byl sem z
toho unavenej jako prase... druhej den to bylo lepší, ale stejně, nebylo to
to, jak sem si to představoval... když sem pozdějc pročítal diskuzní fóra
tak sem čet vo tý Yamaze samý „snadno ovladatelná“,“ pro ženský“, atd...
vůbec to nejni pravda... za léto 2004 sem najezdil cca 3.500km... je pravda,
že každým kilometrem to bylo lepší a lepší... mám namysli hlavně ten pocit z
jízdy, ale stejně, zatáčky, křižovatky nebo třeba votáčení na malým
průměru...katastrofa.. prostě se člověk musí totálně soustředit, aby to
zvládnul bez stráty hvězdičky... fakt to nebylo podle hesla - NEBOJ, JEZDIT
NA MOTORCE SE NEZAPOMÍNÁ... já sem to holt zapoměl, anebo sem to nikdy
neuměl.. mno, nic... léto pomalu končilo (jestli se letošnímu létu dalo
vůbec říkat léto) a já s přibejvajícíma kilometrama sem si čimdál víc a víc
uvědomoval, že tadle motorka nejni to pravý...na to, jak je to maly a slabý
je to strašně neovladatelný.. je to, jak už sem tolikrát slyšel - KOZA PRO
ŽENSKÝ... a co se nestalo... náhoda či osud?? kde se vzal, tu se vzal v naší
malé firmičce objevil se majitel Hradecky moto Hondy... že prej je
nespokojenej se svým dosavadním dodavatelem, že furt nejaký problémy, atd,
atd... dal sem se snim do řeči vo motkách, řikám mu že mám 535tku a von...
no jo, to je taková HOLČIČÍ MOTORKA :).. nezbejvalo mě, než s nim
souhlasit... pak šel nějakej čas a takhle jednou se při cigáru bavíme, že má
jako prodejnu i v Praze a že prej tam jako baba dělá sklad a účto a cpe to
tam do počítače a von že tam jednou za tejden jede a přiveze papíry a znova
to cpou v Hradci do počítače... já mu řikám, že jako dneska už se to takhle
nedělá, že existuje neco jako VPNko, terminálovej přístup, online databáze,
žádný replikace, a co čert nechtěl, řikal NO TO BY BYLO SUPER, TO BY MĚ
UŠETŘILO TOLIK PRÁCE... slovo dalo slovo a pustil sem se dotoho... a to byl
začátek moji nový lásky... jaksem tam k nim jezdil, |
přeci jenom, dalo to dost práce, tak na prodejně měli
vystavenou překrásnou černou 750tku... zezačátku sem ji vočumoval, hladil
vočima a řikal si, jaký by to bylo mit takovou doma... ani ve snu mě
nenapadlo, že bych ji koupil... přeci jen, je to dost peněz a já potřebuju
novou střechu na baráku.. no, jenže sem tam chodil dost často a s každou
návštěvou se moje láska zvyšovala a zvyšovala až sem dospěl k názoru, že ji
prostě musim koupit... jako dneska si pamatuju to dilema... když sem byl u
nich na prodejně a koukal na ni, byl sem stoprocentně přesvědčenej, že ji
koupim.. pak sem přijel domů, rozleželo se mě to v hlavě... je to blbost..
tolik prachů.. radši střechu.. pak zas k nim, viděl sem ji a řikám...
střecha počká, todle je to co |
|
VT 750C2 |
chci... atd, atd... tipnul bych, že to tak dva tejdny
takhle trvalo, až sem ji prostě a jednoduše koupil... domluvil sem si tam,
že mi ji vyvezou za Hradec a tam si nani teprve sednu.. měl sem strach, jet
přes město.. byla strašně vobrovská, široký řidítka, těžká... prostě sem z
toho měl strach...byl to zase pátek.. 29.10.2004.. to si pamatuju... vyvážel
mě ji za Hradec a já jel zaním ve škodofce s Filipem, ten měl vodvýst auto a
toho kluka co mi ji vez nazpátek... byl sem docela nervozní..pak to
přišlo..zastavili sme, rozloučili, sed sem nani a poprvý se rozjel... to byl
pocit... jela jak víno.. v první zatáčce sem nechtěl věřit vlastním vočím..
vona zatáčí úplně sama.. jak kdyby věděla, kam chci ject.. neuvěřitelný..
vobrovskej rozdíl proti tý 535tce.. nebe a dudy.. no, co mám psát.. vůbec
sem z ní nechtěl slýst.. jezdil sem celej víkend.. za ten víkend sem najel
přes 500kilometrů.. neskutečná pohoda.... vod tý doby sem eště parkrák
jezdil, jak počasí dalo, naposledy minulej tejden v sobotu... už na ni mám
najeto 760km.. už si nedovedu představit, že bych ji neměl.. je to prostě
moje černá KOČIČKA....... |
Dopsal sem to a je (zase) pátek 2:13hod...
sakra, to zase budu ráno nevychrápalej... doufám, že tyhle mý kecy bude
někdo číst, když už to dalo tolik práce :) :) A kdoby snad chtěl vidět tumou novou lásku
- klikne zde - |
|
Zid@n |
Foto : archiv K1400 |
|
spojení na autora článku |
|
Zpět do článků :
napsal Život :
|
|
|
|
|
|
|