|
Bylo nebylo, aneb “jak jsem se stal motorkářem“. |
12.03.2016 |
|
|
|
|
|
Bylo nebylo, aneb “jak jsem se stal
motorkářem“. Vše začalo před více než třemi lety, kdy se ve mně (možná
v souvislosti s přicházející krizí středního věku) začala klubat z temnoty
dlouho potlačovaná myšlenka- koupím si pořádnou mašinu!! Znáte to: dvacátá
léta- nějaké peníze by byly a skoro žádný čas a jiné zájmy. Třicátá léta-
ani peníze ani čas (děti). Naštěstí konečně udeřila čtyřicítka a s ní asi i
ta správná doba. Tato konstelace byla ještě umocněna sdílením pracoviště
s motorkářem (pardon motocyklistou) Dannem a jeho pravidelnými a dobře
mířenými dotazy kolik už mám pohromadě a kdy teda pro mášu jedem. Díky Dane.
|
|
S tím souvisí i výběr motorky. S naivitou sobě vlastní jsem si
tehdy myslel že mašina je prostě mašina, všechny jsou tak nějak stejně velké
a liší se snad jen obsahem motoru a že něco kolem 6-700ccm bude stačit. Jak
mi ale kolega vysvětlil, na čemkoliv menším než 1400-1500 by mých 190cm a
|
|
|
cca 110kg moudrosti a svalů vypadalo přinejmenším divně. Padlo také pro |
mě tehdy neznámé rčení o berouskově medvědu na fichtlu. Nakonec se ke mně
přijel podívat Dan s Broňasem jenž tehdy sedlal VL1500 a bylo rozhodnuto!
Mašina mi učarovala, na téhle jako kašpar určitě vypadat nebudu! |
První inzeráty na netu jsem si prohlížel
s posvátnou úctou. Můj dosavadní kontakt s motorkami “většího“ obsahu se
v podstatě omezil jen na asi 2 hodiny jízdy na Jawě 350 v rámci
předvojenského řidičáku. Zkušenost cca 23 let stará. No ale kurňa šak co,
plavat a jezdit na kole člověk taky nezapomíná!! Navíc jsem asi před 12 lety
piloval své motorkářské schopnosti při cestách do práce na Jawě 207 Babetta.
Skoro 1,5kw dělalo divy a s větrem ve vlasech jsem měl kolikrát pocit že to
docela jede. |
|
Při představě asi 30 Babet spojených v jeden ďábelsky silný
stroj mě trošku jímala hrůza, |
ale postupem času jsem si zvyknul a pilně sledoval inzeráty. Konečně bylo
vybráno! Stroj |
Jawa 207 |
stál sice přes 400km daleko,
naštěstí je ale K1400 “rozlezlá“ po celé republice a na místo byla vyslána
rychlá a zkušená spojka za účelem prozkoumání poměru cena/ výkon, (děkuju
Víťo). Po schválení investice, snad tři- čtyři dny po silvestru 2013 udeřila
ta správná hodina a brzy ráno jsme se s Danem vydali na cestu. O nějakých
6-7 hodin později si už ten báječný stroj hověl pevně přikurtován na vozíku.
V rádiu zněla Rihanna a její Diamond in the sky si budu pamatovat celý
život. |
Mášu jsme vykládali už za tmy. Původní
obyvatel garáže musel chtě nechtě ven, Introškovi jsem popřál dobrou noc, poplácal ho po prdeli a šel
nákup oslavit na volejbal a do hospůdky. Další den se konalo představení
rodině. Manželka brala motku (aspoň tehdy) jako nutné zlo a navíc jsem musel
slíbit koupi jezevčíka. Hned po mé maličkosti byla asi nejvíce nadšená
dcera. Stejně jako mně ji učarovala krásná žluto- bílá kombinace a
prohlásila, že motorka má báječnou kuřátkovou barvu. Celkem jsem s ní
souhlasil a názor mi o několik let poději (už po prodeji) nezměnil ani
nejmenovaný člen K1400 (ten pacholek Veverčák) který o Intruderovi prohlásil
že vypadal jak “prchající průjem“. |
|
Co si budeme povídat- další tři a půl
měsíce jsem kolem VéeLka jen mlsně obcházel a pozoroval sníh venku. Dnes už
si ani nejsem jistý, jestli jsem chtěl aby to svinstvo konečně roztálo.
Kruci!! Až to roztaje, budu na tu pekelnou bestii muset sednout a nedej bože
někam jet!! VéeLko vypadalo prostě obrovsky a mé zkušenosti s Babetou která
se mi zařezávala do zadku se najednou zdály nicotné. |
Co čert nechtěl, už
v půlce dubna bylo po sněhu a nezbývalo než se takříkajíc odpanit. Pln
odhodlání jsem si (ještě s nepřihlášenou a nepojištěnou mašinou) pečlivě
naplánoval první |
takhle to začalo |
trip. Délka cca 2,7km, počet zatáček jedna (o 180 stupňů).
Introš poslušně zaburácel a po |
|
chvíli na zahřátí tam kopu jedničku a pomalu pouštím
spojku. Jede to, ono to fakt jede! Po asi 15 metrech vjíždím na cestu a
začínám svůj motorkářský život. První zádrhel přišel asi po 70
metrech, kdy už jsem tam drtil dvojku. Na cestě pitbull velikosti malého
prasete! Jako na potvoru v protisměru autobus. Na to abych tomu tupému
zvířeti hodil myšku, jsem se ještě necítil dostatečně vyježděný a jelikož
mám psy rád, přejetí také nepřicházelo v úvahu. Zůstal jsem stát uprostřed
pruhu a ta vrčící bestie se zastavila asi 30cm od mé levé nohy a začala
slintat. Upřímně- první vyjížďku jsem si představoval trochu jinak! Patová
situace trvala snad půl minuty, pak se naštěstí přihnal pánešek a obludu si
odtáhl. |
No nic, jedeme dál. Zvedl jsem si zafuněné plexi, znovu dal za jedna
a vyrazil. Po asi 500 metrech jsem zrovna začínal hledat v převodové skříni
trojku, když v tom, kde se vzala tu se vzala ávie, řidič absolutně bez úcty
k mému pekelnému stroji vyhodil blinkr a předjel mě. No připadal jsem si jak
krmič v zoo, kterému právě prchly želvy. Nezbývalo než skousnout potupu a
řítit se dál, první zatáčka mého nového motocyklového života se kvapem
blížila. Parkoviště bylo v tuto roční dobu naštěstí úplně prázdné a široké
snad 40 metrů. Naklopil jsem mašinu jak Sketíno Concordii a vykroužil
báječný oblouk (vyšlo to tak tak). Zbývalo ujet asi 1300m domů. Ty už se
naštěstí obešly bez zádrhelů a o chvíli později jsem parkoval Introška
v garáži zpocený až na prdeli, ale s úžasným pocitem že „je to tam“!!.
|
|
a takhle to
skončilo |
S VéeLkem
jsem po té první jízdě strávil další tři sezóny.. Musím říct že až na
občasné problémy se starty v první sezóně (pořešeno předěláním elektriky)
byl Introšek báječná, hodná a pohodová mašina. Jen jsem si postupem času
začínal uvědomovat, že výkon 30 Babet zas až tak bestiální není. 50kw a
114Nm sice na (se všema heblama ) skoro 350kg vážící mašinu vezoucí dva
cestující a bágly stačí, ale při předjíždění, kór ve vyšších rychlostech, už
člověk musí vidět hóodně daleko dopředu. |
Nastal proto čas udělat Intruderovi
pá pá a poohlédnout se po něčem maličko výkonnějším. Přesto na něj nedám ani
dnes dopustit, už jenom proto, že byl a navždy zůstane první. |
|
|
|
zde je na
mne spojení |
foto
: archiv K1400 |
|
|
|
|
informace o bezplatném
SKYPE volání naleznete zde
- klikni - |
+420
731 883999
|
|
|
|
Zpět do článků :
napsal Život : |
|
|
|
|
|
|
|