Může se to stát i Vám.....  

     Budu Vám vyprávět něco o lidech kteří nemají svědomí ale, taky o lidech kteří pomohou.
     Začnu radostně : býval jsem majitelem nejkrásnější VT 600C Shadowa avšak okolnostmi donucen jsem jí musel prodat. Vím, je to strašné, trpěl jsem jak zvíře a dá se říci že to i obrečel (zatím žádná radost co? nebojte, přijde).  Avšak nevydržel jsem to dlouho a má motoduše začala neúnosně strádat. Bylo jediné pomoci, a to zastavit půlku baráku a jít vybírat novou Mášu. Bylo mi jasné jedno, bude to Honda (měl jsem už jsem jí a byl na ní spoleh) a bude to VTX 1300S. Nakonec se všechno povedlo a já měl peníze potřebné k její koupi. Byl to pátek, tuším devátého září a byl to po dlouhé době naprosto strašlivě deštivý den. Byl jsem totálně vzteklý, ne však zlostí nýbrž neštěstím, že má již objednaná Máša je na skladě a k vyzvednutí a já si pro to za***ný počasí pro ni nemůžu dojet.
   Asi lehce před půl šestou se mi však zrodil v hlavě plán a s manželkou jsme vyrazili do Hondy. Předem bych měl  říci že tam mají do šesti a navíc byl pátek kdy chce být každý co nejdříve doma. Dorazili jsme na místo a ONA tam byla, Krásná naleštěná černá bohyně plná chromových zbraní o délce ostří 1312 cm-na-tu-sakra-třetí. Jenže jak s ní ke mě do garáže? A je vám doufám jasné že přes víkend - o víkendu zde totiž nepracovali - bych to bez ní duševně rozhodně nevydržel. Jak jsem předeslal měl jsem jakýsi plán. Protože prznit tu krásu první jízdou v takovém nečase jaký venku byl by bylo na (sebe) vraždu, napadlo mě: co jí takhle nechat venku pod přístřeškem ještě navíc hlídanou alarmem, kamerovým systémem a kontrolama ochranky přilehlého hotelu náležícího k prodejně, aq já bych si pro ní hned zítra ráno jak přestane pršet a silnice trochu proschne přijel. Dohodli jsme se tak a já odložil symptomy duševní nevyrovnanosti na druhý den a trošku se ředil nekonečným čtením Příručky k použití stále dokola a dokola...
   Avšak i přes toto jsem byl pro okolí téměř nesnesitelný, pořád se mi tak honilo hlavou jak jsem blbej že jsem jí tam nechal a někdo druhý v mé hlavě pořád lamentoval že mě uškrtí vlastníma rukama jestli tam ráno Máša nebude. Co Vám budu povídal nevyspal jsem se ani já ani manželka. Na druhý den ráno jsme vyrazili a mě skepse neopouštěla a jak jsme byli čím dál blíž už jsem duševně viděl že tam motorka není. Naštěstí zůstalo pouze u duševního vidění a Máša tam byla. Ten šutr co mi spadl ze srdce by mi určitě zlomil nohu kdyby byl skutečnej. První vlastní nastartování a sen se začal plnit.
   První jízda domů do garáže byla něco nepopsatelného, po té dlouhé době zoufalství bez motorky a po té noci hrůzy bych to mohl přirovnat snad jen k tomu když je člověk opravdu hodně nemocný a vzápětí se uzdraví, taková to byla úleva a pocit štěstí. Touto pasáží však končí to dobré a krásné a začíná noční můra všech motorkářů. Bylo tomu tak asi týden, mezi tím jsem si vyřídil vše potřebné jako je "registrační značka" - kdo by čekal něco extra tak je to normální SPZtka, povinný ručení u Č. pojišťovny a tak podobně. Za tuto dobu jsem s manželkou najel přesně 502 KM. Jak jsem řekl bylo tomu asi tak týden, končil mi pracovní den - bylo pondělí (takže to bylo vlastně o trošku víc než týden) a já jsem šel na parking nahodit Mášu, aby se před jízdou zahřála. Celý ten uplynulí týden jsem se k ní choval jako k miminku, pečlivě řadil nepřetáčel rychlosti, spíš je jen tak hodně zlehoučka šúroval a na pětku tak maximálně kolem stovky.Když byla mašinka dobře zahřátá zapnul bundu (ten den bylo docela chladno tak jsem si vzal svou druhou tzv. nečasovou bundu) a vyrazil na cestu domů. Mám to domů asi 2,5km. Cesta mi trvala něco přes minutu.
   Teď máte možnost tipovat, a) ta motorka je dělo a snad i lítá, nebo za b) cesta rychle skončila a to někde jinde a
ne moc šťastně. Kdo tipoval za "á" ta mě sice moc potěšil, ale neměl pravdu.

ilustrační foto
   Po asi jednom kilometru mě srazilo osobní auto. Silnice to byla dvouproudová v každém směru jízdy a uprostřed vedly dva směry kolejí pro tramvaje. jedu v levém pruhu a pomalu se chystám předjet auto v pravém pruhu, najednou si ovšem jeho řidič všimne že míjí možnost se přes koleje otočit (v oněch místech je totiž možnost přejet koleje k blízké benzince na druhé straně) a prudce strhává auto přímo na mně. Brzdy motorky ječí, ale srážce již nejde zabránit a při marné pokusu se vyhnout narážím do zádi vozidla bokem levé strany motocyklu a jdu k zemi. Poté si pomatuju jen jak v bolestech klečím na tramvajovém pásu - jak jsem se dostal

z pod motorky absolutně nevím - tedy jak klečím na tramvajovém pásu a volám na ono vozidlo které se kolem mně rychle otáčí a ujíždí pryč ať zastaví. Nezastavil. Ujel. Padl jsem na koleje a nevěděl co, naštěstí přiběhli mi pomoci lidé z benzínky a podařilo se ji mě dostat alespoň z tramvajového pásu (kdyby tam v tu chvíli jela tramvaj, už bych nebyl) a přivolali záchranku. Mě v tu chvíli bylo všechno jedno, motorka nebyla pojištěná, kdo má čtyřicetpět tisíc ročně na pojistku...Zachránili mě však alespoň trochu právě ti lidé kteří mi přišli na pomoc z té benzínky a snad i někdo kdo zastavil, to už si nepomatuju. V každém případě mi byli ochotni svědčit a dokonce oba měli SPZ vozidla co ujelo.Donekopnečna jim jsem vděčný i když se to zatím protahuje kvůli neschopnosti policie která i když ví kdo je majitelem vozidla nedokáže ho donutit aby alespoň přišel k řízení. Hrůza. Já si zatím vytrpěl měsíc bolesti kvůli
zničeným vazům v koleni a trpím slabím citem v levé ruce  a nejspíš mě čeká operace.

ilustrační foto
   To že jsem dopadl alespoň takhle, tak za tenhle zázrak vděčím zejména oné kvalitní a těžké "nečasové" kožené bundě, skvělým botám s kovovou špičkou - nebýt jich nemám prsty na pravé noze - rukavicím s teď již totálně obroušenými protektory a samozřejmě přilbě. I když se takhle Já oblíkám pořád, spousta lidí stále ne, lidi sakra věřte mi, tohle má ku**a dobrej smysl. Teď ještě trochu toho smutného, motorka mi už dva měsíce stojí v servisu a nikdo na ní nemůže dělat dokud to neschválí pojišťovna z povinného ručení viníka a toho policie nemá, protože ujel, jelikož mám však svědky, mám to jediné co v takových případech má smysl,

policie tak může identifikovat alespoň majitele vozidla (dle mého názoru je to stejně jeden a ten samej chlápek jako ten co řídil) a z jeho povinného ručení to snad budu jednou čerpat, dá li bůh. Nedá-li pak svět přijde o dalšího motorkáře protože já na opravu už nikdy mít nebudu. Všichni prosím jezděte opatrně a dobře vybaveni a oblečeni, je to investice doslova "do života".

 Mějte se

  
   Patejl
PS : muselo to ze mě, tak jsem si alespoň takhle trochu ulevil.
 
Ilustrační foto : archiv k1400   spojení na autora článku

Zpět do článků : napsal Život :   

 
 
.Radim (iol.cz) 26.11.2005 14:34
Držím Ti palce, ať se Ti spraví tělo i motorka.
Filip Marauder (14.52) 28.11.2005 00:01
Hustý, oni ty laďáky maj něco do sebe... Ať ti to dobře dopadne.
Bob (hanspaul-city.net) 28.11.2005 08:47
Zdarec, teda nevim, ale mě se tohle stát, tak snad vraždim! Držim palce ať ti to všechno dobře dopadne a toho hajzla nejmíň u pangejtu zastřelej. Teda až to všechno zaplatí. To, že tě smetl je hrozný, jednoznačně jeho vina, ale stát se to může - nedával bacha, ale že ujel .... zmrd. Takovýho, ani nevim co nu udělat. Nejspíš fakt zastřelit.
Patejl (194.93) 28.11.2005 10:58
Ahoj kluci, díky moc za podporu, já doufám že to snad dobře dopadne, ale když to vemu globálně tak mi ten hajlzl totálně naboural život: přes měsíc jsem nebyl v práci, takže výplata až v polovině prosince (2 měsíce bez peněz), nemocenská stále nepřichází, ale zato chodí upomínky za hypotéku a neplacené splátky, a to nemluvím o nezaplaceném nájmu , ach jo...
Roman (eurotel.cz) 29.11.2005 20:49
No tak to buhužel chodí , zažili jsme něco podobného , ale ve dvou a naložený při návratu z týdeního "vandru" - honda 750 Shadow. 20m jízdy ležmo pod motorkou - no nemít okovaný špičky bot tak mě noha začíná nártem :-) bohužel všichni zdrhli včetně toho co to zavinil :-( Poučení - dobrý boty , a helma vždy samozřejmostí. PS: jak dopadla oprava můžete posoudit tady na stránkách Honda :-). - v "nezařazené" Roman a Radka
Kelek_VS_1400_INTRUD (dragon.cz) 30.11.2005 10:39
Co tomu dodat, to je tedy síla. Držím palce ať vše dobře dopadne. Pavel
Patejl (194.93) 30.11.2005 15:50
Ahoj, ještě jednou díky za podporu. Jen si dovolím ještě takovou třešničku na dortu - ten hajzlík byl (konečně) na policajtech kde vypověděl "že na mě přece něco zavolal z okýnka u auta, když ujížděl a že jsem mu řekl že jsem v pořádku" !!! No a taky že by rád ukázal auto po nehodě, ale že ho už prodal... Hajzljedenkurevsedum. Díky za podporu kluci čau Patejl
Véna (egap.cz) 30.11.2005 17:30
No, náhradu bolestnýho holt musíš vysoudit. Ale nenech to plavat, přišel jsi o peníze a další škody, tohle zvládne i nejlevnější advokát...
kocour (selfnet.cz) 02.12.2005 16:38
Zaraným hajzlíkům co ujíždějí od nehod bych dával pořádné pálky. Člověk se může strhat aby si koupil mašinu, pak ho nějaký dement sejme a ještě ujede, to aby pak zůstali jednomu oči pro pláč. No snad ti to dobře dopadne.
FENDA (179.6) 07.12.2005 12:22
Ahoj chlape.Při čtení tvého přiběhu mi jezdil mráz po zádech.Jako bychom na silnice nepatřili.Přeju brzké uzdravení a stan se tomu hajzloj noční můrou.
DannySklipkan (comanet.cz) 30.01.2006 21:22
Je to až k nevíře. Přitom o co jde. Žiješ. Sice máš zranění, ale snad nebude mít trvalé následky. Já to prostě nemůžu pochopit. Kdyby zastavil, tak co mu hrozí. Ublížení na zdraví z nedbalosti - max podmínka, tvoje škoda by se uhradila z jeho povinného ručení (pokud ho má - v případě že ne hradí kancelář pojistitelů a pak vymáhá po viníkovi) Škodu co si způsobil on sám na vozidle, by si tak jako tak musel dát dohromady sám. Takhle pokud to dotáhnou do konce a podaří se to zdokumentovat, tak mu k tomu přibide ještě neposkytnutí pomoci ( i když co si budem povídat taky dle mého max. podmínka) a co se týče škody tak tu musíš vymáhat občanskoprávní cestou a tam to není nikdy jisté vzhledem k jeho majetkovým poměrům z něja taky nikdy nemusíš nic dostat a tak prostě držím palce jako ostatní a dej tady vědět jak to dopadlo ;-)
Renata (36.162) 04.05.2009 18:42
Tak to je docela síla.... Takovejch článků a příběhů je moc... A ne vždy to zkončí happy endem, ale i smrtí, jako třeba mého kamaráda, taky za to nemohl... Ale věřím, že u tebě, to ten happy end bude.... A držím palce....
 
   

zpět na úplný začátek WEBu
   
    Chopper a cruiser