|
|
|
Hlavně
jeďte opatrně, ať se vrátíte v pořádku... |
13.06.2008 |
|
 |
|
|
|
|
Pomalu jsme se začínali chystat na naší vytouženou letní jízdu do
Rakouska včetně zdolání Grossglockneru – mety všech motorkářů. |
| |
Mluvili jsme o
tom celou zimu, přečetli řadu článků a rad a na tuto chvíli jsme se
těšili jako malí kluci. Všechno už bylo připraveno, zbývalo jen
dohodnout, kdo co vezme, abychom netahali všichni všechno. Ten den –
4. června jsme se měli sejít s kamarády v hospodě Na Marjánce, kde
se mělo vše domluvit. |
| |
Dopoledne zavolal Martin, že Mluvil s Generálem, že pro něj něco má
a že bychom tam odpoledne mohli zajet. Mě se to líbilo, protože jsem
chtěl trochu doladit u Introše motor, aby jel ochotněji do alpských
kopců. Počasí sice nevypadalo moc vesele, ale Martin po internetové
špionáži |
|
|
|
počasí ve Středních a Jižních Čechách
vyhodnotil sice jako „nic moc“, ale stabilní. Tak jsme jeli. |
 |
„Máme to do Bechyně 93
km, tak sebou musíme mrsknout, abysme tam byli včas, musíme se taky brzy
vrátit, večer máme spicha Na Marjánce se Slávou a Michalem a těma jeho
kámošema, co jedou s náma na GG“, říkali jsme u Martina před domem jeho
mámě. „Hlavně jeďte opatrně, ať se vrátíte v pořádku“, křičela ještě za
námi. |
|
Martinova máma nám a stylu chopper hodně fandí. Martin u nich doma
garážuje všechny svoje stroje. Jezdí i jeho přítelkyně na osmistovce
Intruder, ale naštěstí ten den návrh, aby jela s námi, odmítla - asi
věděla proč. |
|
|
Jelo se
kupodivu docela dobře, ani se nám nezdál při jízdě provoz mezi Benešovem a
Táborem tak hustý. „Ve Voticích dáme Shell V-Power, ten má Introš nejradši“
pochvaloval si Martin. Vše bylo OK až na začátek dálnice D3. Jel jsem zrovna
první, když jsem se musel rozhodnout, jestli po staré cestě přes centrum
Tábora nebo po dálnici a pak rovnou směr Písek. I když jízdu na motorce po
dálnici nemám vůbec rád, tentokrát jsem zvolil dálnici. Říkal jsem si, kdyby
začalo pršet, tak je lepší jet rovně než se motat v zatáčkách (teď už
vím, že to byl nesmyslný úsudek). |
|
Před Táborem u odbočky
na Chotoviny nás chytil liják a mě navíc se udělalo nějak slabo, občas mám
takové vnitřní chvění, tak jsme zastavili pod mostem. Hned jsme přeskočili
přes svodidla a vyběhli až nahoru pod těleso mostu. Já jsem rozdýchával
nevolnost a Martin rozháněl mraky (dělám si z toho trochu srandu, teď už je
dobře). Byl docela provoz, už se nám nezdál tak slabý, jelo hodně kamionů. |
 |
|
Uběhly 2 možná 4 minuty, když
v tom přiletěla vzduchem světlá dodávka jako v seriálu Kobra 11, odrazem od
levého svodidla dodávka přeletěla vzduchem přes celou dálnici na |
 |
naši stranu na
svodidlo. Po něm se klouzala rotujíc kolem podélné, příčné i svislé osy.
Narazila do Martinovy motorky, tu katapultovala k levému jízdnímu pruhu
a potom převálcovala moji a nacpala ji částečně pod svodidlo.
Pokračovala dále po boku do škarpy. Při těch rotacích se otevřely zadní
křídlové dveře a z nich létaly palety, celkem asi deset kusů. Naštěstí
nás všechny minuly. |
| Martin začal křičet
směrem k dodávce (nelze reprodukovat …), ale v tom přijela další
dodávka a chytla kolem o Martinovu motorku a roztrhla si o zdemolovaný
blatník pneu. |
|
|
Pohled na to, jak se během vteřiny změní sen v marnost,
byl úděsný.
|
|
Dále
projelo několik aut, začínalo to být dost nepřehledné a schylovalo se
k hromadné havárii, na silnici bylo docela dost vody a evidentně to pěkně
klouzalo . Pak snad někdo konečně zastavil a po chvíli se objevili celníci,
kteří opodál hlídali mýtnou bránu, a docela odvážně vyrazili v protisměru
proti jedoucím autům a zastavili je. Okamžitě odklonili dopravu na blízkém
sjezdu. |
|
Z dodávky
vylezl mladý řidič s krvácející rukou. Já jsem mezi tím volal na 158 z
mobilu, který kupodivu přežil demolici v koženém pásu na nádrži, která to
pěkně odnesla. |
 |
|
Za chvíli
přijeli Hasiči s vyprošťovacím vozidlem, Záchranka a Policie. Oddychli jsme
si. Teprve později jsem si uvědomil, že mě moje slabost opustila výměnou za
tlak na prsou a zadrhávající hlas při telefonním rozhovoru. |
|
Pak už běželo všechno
tak nějak samozřejmě, všichni kolem dělali svou práci a pořád se nás někdo
ptal jestli jsme v pořádku. Nemohli asi pochopit, jak jsme mohli takovou
bouračku |
|
přežít bez úhony, dokola
jsme vysvětlovali, že jme na strojích neseděli … |
|
Jasnou
příčinou havárie dodávky byla nezodpovědnost řidiče, který nepřizpůsobil
rychlost vozidla stavu a povaze vozovky v době prudkého lijáku. Tak to také
zaznělo v protokolu Policie. Auto se smýkalo několik stovek metrů od |
 |
svodidla ke svodidlu něž se mu na
krajnici zabořilo přední kolo a pak vzlétlo a následně převrácené
přistálo na svodidlech a cestou páchalo takové škody. |
|
Pokud
se týká toho zastavení na dálnici, udělal jsem to krajně nerad, ale v tu
chvíli se mi to zdálo být bezpečnější, než pokračovat v lijáku s
nepříjemným vnitřním chvěním a s kamiony za zády. Na motorce jsem najel
za poslední 3 roky celkem cca 12-13 tis. km, ale po dálnici z toho tak
150 km, právě proto, že se mi zdají naše dálnice pro vyznavače našeho
stylu dost nebezpečné (všichni mě předjíždí a jsou dost často
bezohlední). Máme raději pěkné |
|
|
silnice, které
postavením dálnice ztratily svůj původní význam, např. silnici Vlašim –
Čechtice – Pelhřimov je „naše Route 66“ v českém vydání. |
|
Na závěr
našeho příspěvku chceme ještě jednou poděkovat všem, kteří nám na místě
pomohli - Hasičům, Záchranářům, Policajtům. Všichni byli fakt profesionální
a ohleduplní. |
|
Zvláštní
dík patří Generálovi, který nám radil po telefonu jak postupovat a pomohl
zprostředkovat pomoc našim strojům v opravně. Její majitel p. Klecán je
opravdu člověkem na pravém místě, který svému řemeslu rozumí, je
optimistou a oplývá chutí se popasovat s osudem našich plechových miláčků.
Hlavně rozumí nám motorkářům, vždyť je také jedním z nás. |
|
V neposlední řadě patří také dík taky našemu kamarádovi Michalovi, který pro
nás přijel a odtahovkou motorky i s námi odvezl do bezpečí a strávil celé to
chmurné odpoledne až do půlnoci s námi a našimi starostmi i když má práce
jako živnostník jistě dost. |
|
Je dobré
mít se na koho spolehnout! |
|
Ahoj a zase
někdy (snad v polovině prázdnin) |
|
v sedlech s Vámi. |
|
Váš Aleš
a Martin - Sázava |
|
|
Text : Aleš |
spojení na autora článku |
|
Foto : Martin a Aleš |
|
|
 |
+420
724 477189 |
|
|
|
|
 |
 |
///// |
|
|
 |
|
|
Zpět do sekce :
napsal Život
|
 |
|
|
|
|
|
|
