13.06.2008

   Pomalu jsme se začínali chystat na naší vytouženou letní jízdu do Rakouska včetně zdolání Grossglockneru – mety všech motorkářů.

   Mluvili jsme o tom celou zimu, přečetli řadu článků a rad a na tuto chvíli jsme se těšili jako malí kluci. Všechno už bylo připraveno, zbývalo jen dohodnout, kdo co vezme, abychom netahali všichni všechno. Ten den – 4. června jsme se měli sejít s kamarády v hospodě Na Marjánce, kde se mělo vše domluvit.

   Dopoledne zavolal Martin, že Mluvil s Generálem, že pro něj něco má a že bychom tam odpoledne mohli zajet. Mě se to líbilo, protože jsem chtěl trochu doladit u Introše  motor, aby jel ochotněji do alpských kopců. Počasí sice nevypadalo moc vesele, ale Martin po internetové špionáži

   Jelo se kupodivu docela dobře, ani se nám nezdál při jízdě provoz mezi Benešovem a Táborem tak hustý. „Ve Voticích dáme Shell V-Power, ten má Introš nejradši“ pochvaloval si Martin. Vše bylo OK až na začátek dálnice D3. Jel jsem zrovna první, když jsem se musel rozhodnout, jestli po staré cestě přes centrum Tábora nebo po dálnici a pak rovnou směr Písek. I když jízdu na motorce po dálnici nemám vůbec rád, tentokrát jsem zvolil dálnici. Říkal jsem si, kdyby začalo pršet, tak je lepší jet rovně než se motat v zatáčkách (teď už vím, že to byl nesmyslný úsudek).

Před Táborem u odbočky na Chotoviny nás chytil liják a mě navíc se udělalo nějak slabo, občas mám takové vnitřní chvění, tak jsme zastavili pod mostem. Hned jsme přeskočili přes svodidla a vyběhli až nahoru pod těleso mostu. Já jsem rozdýchával nevolnost a Martin rozháněl mraky (dělám si z toho trochu srandu, teď už je dobře). Byl docela  provoz, už se nám nezdál tak slabý, jelo hodně kamionů.

   Za chvíli přijeli Hasiči s vyprošťovacím vozidlem, Záchranka a Policie. Oddychli jsme si. Teprve později jsem si uvědomil, že mě moje slabost opustila výměnou za tlak na prsou a zadrhávající hlas při telefonním rozhovoru.

   Jasnou příčinou havárie dodávky byla nezodpovědnost řidiče, který nepřizpůsobil rychlost vozidla stavu a povaze vozovky v době prudkého lijáku. Tak to také zaznělo v protokolu Policie. Auto se smýkalo několik stovek metrů od

   V neposlední řadě patří také dík taky našemu kamarádovi Michalovi, který pro nás přijel a odtahovkou motorky i s námi odvezl do bezpečí a strávil celé to chmurné odpoledne až do půlnoci s námi a našimi starostmi i když má práce jako živnostník jistě dost.

   Je dobré mít  se na koho spolehnout!