Trenažér pro adepty jedné stopy....

   Nerad se ohlížím neboť jak se říká : éto prašlóje .... přesto se tomu člověk občas neubrání a při pohledu  na snímek vlevo který ve mne vyvolává smíšené pocity se mi do mysli přímo vkrádá vzpomínka na dobu kdy jsem dělal autoškolu na "velkou" motorků. Bylo to na podzim v pětasedmdesát roce. Moje první jízda v autoškole se odehrála při pravém dušičkovém počasí a již pouhý pohled na instruktora zabaleného do vatovaného kabátu, který mu sahal až k filcovaným válenkám (starší určitě znají) dával tušit, že má bundička do pasu a polobotky nebude pro dnešní jízdu tou nejlepší kombinací a nic na tom zřejmě nezachrání ani svářečské rukavice, které mi kamarád vyfasoval v socialistickém sektoru. Inu frajeřina zebe - pomyslel jsem si a šli jsme na to. Popisovat svou první jízdu by nemělo absolutně žádný smysl neboť hodina která stejně jako ve škole trvá i v autoškole 45 minut skončila již po cca 20minutách a instruktor mi se slovy : "nechápu co tu vlastně děláš......."  dopsal zbývající jízdy do průkazky žáka autoškoly a já mohl vyrazit za kamarády na Bráník (restaurace v Táboře) zapít absolvování tehdy tuším šesti povinných hodin jízd v autošlole v rekordně krátkém čase.
   Dnes je ale jiná doba a každý nemá možnost seznamovat se s řidítky současně se svých prvních krůčků po matičce zemi
(rok 1960 - foto č.1) A že mě to za řidítky vždy bavilo dokazuje i foto č. 2 - kdy jsem zcela striktně odmítal za ně pustit o tři roky staršího bratra. Jenže kývačka na mě byla ještě hóóódně dlouho těžká (rok 1963 - foto č.3) a tak jsem své první jízdy podnikal na
foto č.1 foto č.2 foto č.3
ČZ 100, která je trochu vidět na fotu č.2 (v pravé části snímku). Je jasné že objem 100cm3 není nic moc, ale v 11ti letech kdy jsem na ní začínal a mojí vrstevníci měli k dispozici maximálně pareza to bylo neskutečné dělo, které vyžadovalo docela dost zručnosti neboť na tomto stroji se řadilo ručně - na pravé straně nádrže!!!  - páčkou s aretací poloh zařazené rychlosti. Ale jak jsem psal nemá smysl se ohlížet zpět a tak opusťme tuto nostalgickou vzpomínku a věnujme se realitě - která je v posledních létech stále drsnější.
   V jedné stopě nás každým rokem přibývá neskutečných tempem. Celosvětová statistika autoškol není k dispozici (nebo se mi jí nepodařilo nikde nalézt), ale již z pouhého jediného údaje, že Honda za jediný rok vyprodukuje 12.000.000  motocyklů (v tomto čísle jsou zahrnuty i ATV - tedy čtyřkolky) je jasné, že každoroční nárůst nových motorkářů bude obrovský a toto sebou musí zákonitě nést i nárůst velmi vážných dopravních nehod, které mnohdy pramení nejen z nezkušenosti, ale také z nedostatku návyků. Tento fakt je všeobecně znám a tak byla jen otázka  času kdy se objeví první moto - trenažéry. Mezi průkopníky tohoto zařízení patří Honda a jednu z variant využívanou v Kanadě máte možnost shlédnout na snímku č.4.
   Jedná se o skutečný trenažér (nejde tedy o počítačovou hru), který adepta jedné stopy nejprve seznámí se základním ovládáním stroje (ovládací prvky na řidítkách jsou věrohodné) a poté je čas strávený na trenažéru rozdělen do několika částí (hodin) v nichž se "žák" nejprve naučí rozjíždět a udržovat přímý směr (viz foto č.5 - všimněte si jak jsou vyřešená zpětná zrcátka). V další části výuky jsou na trenažéru již simulovány složitější situace (viz foto č.6) při nichž má
foto č.4 foto č.5
instruktor jedinečnou a naprosto skvělou možnost zastavit a vrátit jízdu - "děj" a neprodleně sdělit žákovy chybu které se dopustil viz. úvodní foto. Na trenažéru je přirozeně možnost nasimulovat také extrémní podmínky jako je například
jízda při zhoršené viditelnosti, jízda v noci (viz foto č.7) atd, atd....
   Jestliže jsem v úvodu dnešního povídání uvedl, že toto zařízení ve mně vyvolává smíšené pocity nebylo to dost šťastně řečeno neboť tyto smíšené pocity ve mne vyvolal spíše názor odborníků, kteří tvrdí že tyto trenažéry napomohou snížit stále se zvyšující počet velmi vážných nehod jenž jsou připisovány na vrub právě začínajícím 
motorkářům. Nejsem odborník, ale můj názor je takový že tyto trenažéry mají sice foto č.6 foto č.7
svůj nesporný velmi kladný význam při získání určité části návyků (nikoli všech). To, že se na trenažéru adept naučí jistým návykům může v některých případech pomoci tom, že mu stroj "nezdechne" při rozjezdu, že včas zapne směrovku, bude sledovat co se děje v zrcátkách ...... ale pokud nemá patřičnou dávku sebekázně a tak trochu toho pověstného od boha - pak mu nepomůže ani pokud si na trenažéru připlatí 100 hodiny navíc.
   Skutečně nejsem proti a myslím si, že do budoucna budou tyto trenažéry (jako vše kolem nás) stále dokonalejší, ale pokud se kdokoli z vás co má již xx sezon za zády podívá na současnou konstrukci trenažéru s absencí simulace klimatických podmínek, náklonu stroje (myslím fyzický náklon - nikoli graficky) atd atd...... pak vás možná napadne celá řada velmi jednoduchých vylepšení, neboť nafocené připomíná spíše - sterilní skleníkové podmínky o kterých je všeobecně známo, že pokud se jejich produkt (jakýkoli) později octne v reálném prostředí - velmi rychle hyne.
   Tyto trenažéry jsou zatím (jak již bylo řečeno) využívány v Kanadě. US o nich neuvažuje neboť tam ještě nemají jasno ani v tom, zda by nebylo dobré uzákonit nošení helmy i když po havárii "Švajcíka" se o tomto (tedy o povinném nošení helem) již začalo (dokonce nahlas) mluvit - mimochodem, teprve po havárii kterou absolvoval Arni se svým synem bylo zjistilo, že démonický Terminátor nevlastní řidičský průkaz na motocykl !!! (za což mu prý hrozí

pokuta 100 až 140$ ).

 spojení na autora článku
 
Foto : archiv K1400  

informace o bezplatném SKYPE

volací SKYPE znak :

k1400cz

   +420 777 812288

volání naleznete zde - klikni -

 

 

 Zpět do článků : nezařazené  

       
 
   

zpět na úplný začátek WEBu

   
    Chopper a cruiser