|
|
| S
Valachy na Korsiku |
červen - 2006 |
|
|
 |
|
|
|
| |
Kdo a s čím:
Pepa a Eva BWM 1200 LT
Zbyňa a Jarka BMW 1200 LT
Aleš a Hela Yamaha 850 TDM
Jirka a Jana Suzuki DL 1000 V-Strom
Kouťasovi Honda VTX 1300 S
Honza s Mirkou Renault Espace - doprovodný vůz |
| |
Loni touhle dobou uzrála myšlenka vyrazit
s Honďulí trochu dál. Co takhle Korsika? Rozhlížím se po webech a vida,
jedna parta z Valašska plánovala Korsiku s odjezdem na konci srpna. Čtyři
motorky, doprovází je dodávka a jsou to samé páry zhruba našeho věku! A
dokonce že se můžeme připojit! Motorky různé a náš |
|
|
|
|
cruiser jen doplní rozmanitost stylů. Začala čilá
korespondence, oni byli zvědaví na nás, my na ně. Zbyňa, samozvolený :o)
vedoucí výpravy našel na webu naprosto nevídanou možnost, jak se na
Korsiku dostat přepychově a velmi levně trajektem z italské Savony.
Přepychovost spočívala v tom, že nalodění bylo pozdě večer, všichni v
|
 |
 |
 |
čtyřlůžkových kabinách, v noci se krásně vyspat
minimálně šest hodin a ráno odpočinutí vyrazíme po krásách ostrova. Tam i
zpět za dva lidi a motku 6tis. Kč! Všechno zařízeno přes internet z
domova, včetně lodních lístků. Na Korsice pak pojezdíme týden a stejným
způsobem se vrátíme. Obě cesty neuspěcháme, užijeme si Alp a v Itálii se
porozhlédneme. |
|
|
Na Korsice budeme využívat kempy - čili stanovat, jinde
na cestě budeme v penzionech. Zbyňa byl na Korsice už dvakrát, dokonce
jako cyklista s Jarkou nejkrásnější trasy i projeli, a tak nebylo divu, že
to vymyslel tak dobře. |
|
Poprvé jsem se s polovinou našich nových
přátel potkal na březnové Motovýstavě v Praze. Bylo to přesně v době a
místě, kdy se tam po dlouhé zimě potkala i naše K1400. Hned poté, co jsem
pomohl Generálovi najít v jeho ošacení účtenku (bez ní by bylo drahé
odejít) a pozdravit se s mnohými z vás, jsem s bušícím srdcem předstoupil
před Valachy a vzápětí zjistil, že nám s nimi bude fajn. |
|
|
|
přestřelka mezi mnou a Bubákem, byl totiž v té době na
opačné straně GG a protože my jsme chtěli následující den GG přejet, měl
jsem mu koupit to, co při svém prvním přejezdu nestačil: nášivky,
samolepky atd. Počasí však rozhodlo jinak. Ráno lilo, nahoře byla mlha a
tak jsme GG objeli do Itálie Felbertauern tunelem přes Matrei. Za Alpami
|
 |
 |
však jak mávnutím proutku azuro a my se vydali pod
Veronu, kde jsme měli u Zbyňova kamaráda zajištěm nocleh na statku a to
gratis. Nechtěje použít v Itálii placené dálnice, jeli jsme mimo ně.
Přátelé, již nikdy více. 200 km jsme jeli skoro
šest hodin. Pořád ve vsích a městečkách, všude semafory, přechody - a
šílené vedro. Po příjezdu na statek a přípravě spaní nás několika auty
vzali do obrovské pizzerie a tam začala pařba, o které se mi zdá ještě
teď. |
|
|
Další den už jen po dálnici směr Savona.
Placené úseky na severu začínají mýty, kde na stisk tlačítka vyjede lístek
a na výjezdu z úseku budka s člověkem. Platit nejlépe kartou. Byli jsme už
sehraní tak, že první stiskl tlačítko a po zisku lístku hned siskl tl.
znovu. Pro následující stroj už byl lístek připraven, totéž udělal další
jezdec a tak průjezd mýty probíhal velice rychle. Pod Milánem jsou úseky
bez obsluh a na výjezdech je placení jenom kartou. Kdo ji nemá, veliká
smůla. Všichni jsme byli ve spojení vysílačkami typu MPR a tak bylo pořád
veselo i během cesty.
|
|
|
|
u pasu, přečte co máme na palubních lístcích, ze čtečky
vyjedou lepíky, lípne je na motku a je jasno o koho se jedná a s čím jede.
Ukáže rukou na pruh, do kterého máme vjet a vše probíhá nesmírně rychle.
Samo, že jsem byl jako motorka první a těšil jsem se, že si vyberu místo,
kam zakurtuju stroj. Kurtovací řemeny mám pověšeny na zrcátkách, všechnu
výstroj svou i Zdeňky svlečenu a připnutou pavoukem k nosiči.
|
 |
 |
 |
Nejdříve se naloďují kamiony, pak
autobusy, auta s přívěsy, motorky nakonec. Vše je již uvnitř, čekám až
lodní důstojník pustí motorkovou řadu a startuji. Ale ouha! Ukazuje na mě,
že nemám přilbu na hlavě a stopuje mě. Než ji z pavouka vydoluju, všichni
jsou už uvnitř. Jako poslední marně hledám místo podél boku lodi. Ostatní
už dokončují kurtování svých strojů, nikde |
|
|
kus volného místa. Nalézám jen takovou skulinu mezi
žebrem lodi a trubkou - akorát na šíři přední gumy. Naperu to tam - kolmo
ke všem ostatním. Popruhama zakurtuju brejle přední vidle vlevo a vpravo
na všelijaké výstupky v boku lodi. Zadní kolo vyvazuju ke kurtovací díře v
podlaze. Trajekt je už na moři, je vítr, velké vlny a pořádně to
houpe. Přichází lodní personál (samí černoši), kontrolují úvazy na motkách
a čumí na můj kurtovací výtvor. Kroutí hlavou, že takhle teda ne. Ukazuju
jim, ať si zkusí s motkou pohnout. Zkouší to jeden, druhý, pak oba
najednou - a nic, ani se nepohla. Zdvihají palec vzhůru a tlemí se,
neznají holt naší lidovou tvořivost. |
|
Cesta trajektem má trvat sedm hodin,
procházíme si všechny paluby, bazén, restarace, bary, je to nádhera. Už je
noc, světla mizí za obzorem, jdem si do kajuty lehnout. Houpání z boku na
bok je fajn, změna nastává ve chvíli, kdy se postel houpe tak, že se
střídá hlava s nohama, co bude výš. Ale spánek vše rychle řeší. . |
 |
 |
 |
|
Ráno ryk stewarda, Korsika a přístav
Bastia je na dohled. |
|
|
Dekurtáž a vyjíždíme z trajektu směr severní výběžek
ostrova. Po úzkých silničkách bez kousku přímého úseku, nekonečném počtu
zatáček potkáváme občas na šílených místech hlavně cyklisty. S autobusy a
plechovkami je trochu průšvih, manévrovat se tam moc nedá. Vracečky v
horách jsou na pětníku a někam nesmí ani obytný vůz. Prostě by se
nevytočil. Pepa to odhalil řka: "Děcka, teď jak jsem jel těma serpentinama,
tak jsem si koukal na vlastní koncová světla!" Dobrá nálada nás však
provázela pořád. Každý den se odehrával zdravotní rituál, za úkolem |
 |
 |
 |
preventivní dezinfekce našich útrob. Rider (díky
moc, kluku šikovná) nás na cestu vybavil třemi litry své švestkové léčivky
a jediný lok po vzbuzení a před ulehnutím nás všechny dostal do absolutní
zdravotní pohody. Když došla, vždy se z báglů vynořila nějaká další
lahvinka podobného obsahu. |
|
|
Příjezd do Calvi, poprvé stavíme v campu
stan a šup na pláž rochnit se v moři. Další den je odpočinkový, jdeme si
prohlédnout pevnost a staré město, doplnit zásoby. Chutnají nám hlavně
bagety o délce jednoho metru. Celé odpoledne máme na pláži představení v
podobě dvou obrovských hydroplánů, které přilétávají v
osmiminutových intervalech. Nabírají za letu mořskou vodu a letí hasit
kamsi do hor. Nazítří tam jedeme taky. Snažím se brát benzin pokaždé, jak
potkám Shellku či Total. Jen jednou jsem to neudělal a bral jinde. Chyba.
Po kilometru mi motka chcípala při vymačknutí spojky a že těch řazení
bylo! Takže držet ji pod plynem a co nejrychleji najít něco značkového.
Podařilo se to po 70ti km a po kilometru už zase pohoda. Zkušenost, která
zabrnkala na nervy.
|
|
|
|
a v zatáčkách proražené zídky, které nikdo (snad pro
výstrahu) neopravuje. Vychutnávání zatáček ale není to, co známe třeba z
Alp. Častá potřeba řazení 1,2,1,2,3,2,1 mi dala pořádně zabrat. Kvůli
vedru jsme pak jezdili i v šortkách, ale chvála všem svatým, motky šlapaly
jak hodinky. Ano, jsou tam i široké silnice, jenže to pak z tamní nádherné
přírody nic moc neuvidíte. Ideální stroje pro Korsiku se mi jeví jejich
skůtry 250ccm. Zdejším holkám v plavkách sluší i rezaté (ty skůtry) a
peláší s nimi jak Rosi při GP. Stroj typu chopper or cruiser je tam rarita
a domorodci si jej prohlížejí s opravdovým zájmem. Zbyňa nás vedl zkušeně
a neomylně a tak jsme viděli snad nejkrásnější pasáže ostrova. Další věcí,
která stojí za zmínku, je to, že v září (ale už i v červnu) neuvidíte
téměř žádnou pohyblivou vodu. V průvodcích vyhlášené potoky, řeky a
vodopády se nekonají, všude je neskutečné sucho. Jo, pláže, to je něco
jiného. Taková pláž Santa Julia, to je zážitek jak ze Seychel. Já třeba
oceňoval, že na každé jsou stinné putyky s chladným mokem, kde jsem mohl
přežít nemilosrdné slunko. Obrovským zážitkem bylo Bonifacio. Je na |
|
jižním konci Korsiky na strmých skalách vysoko nad
mořem. Najmuli jsme si loď, vyjeli na moře a hned u vjezdu do přístavu
je jeskyně, která vás dostane. Vpluje se do ní a obrovská kopulovitá
prostora má ve stropě velikou díru. Mořská voda má všechny barvy od
světle zelené po tmavě modrou. Po výjezdu z jeskyně se představí ve
svislé skále vytesané schody krále Aragonského. Podle pověsti je
vysekali ve skále jeho věrní za jedinou noc, aby mohl z Bonifácia utéct.
Odjezd z jihu ostrova byl skoro šok, protože je tam 4 km úplně rovný
úsek! Využili jsme ho k tomu, abychom dopřáli našim strojům to, co jim
moc a moc chybělo - trochu rychlosti. Když nás předjížděl Jirka s Janou
na V-Stromu, měli jsme tam 165km/hod. Byla to radost, jako bychom jeli
po Bechyňské krátké vzletové. Po týdnu na
|
 |
 |
Korsice jsme přijeli zpátky do Bastie. V přípravě na
odjezd trajektem už jsem nenechal nic náhodě, byl jsem opět první a helmu
na hlavě. V polovině září už byl trajekt poloprázdný. Noční přeplutí do
Savony proběhl jak po Tálinském rybníce - naprostý klid. V Itálii znovu na
dálnici a přejezd až na jezero Lago di Garda. Tady camp (s pivem za 5
euro), koupačka v jezeře - ale hlavně v bazénu přímo na terase restaurace. |
|
|
Další den pod GG, tentokrát z italské
strany. Našli jsme motorkářský hotel se snídaní za 25 euro/os. Snaha
přejet GG nás neopustila ani při návratu. V noci ale taková bouřka,
jakou jsem ještě neviděl. Blesky pražily do země - ale jak! Vodorovně!
Prostě údolí a vodorovné blesky z jedné stráně na druhou. Ještě teď mi
běhá mráz po zádech. Ráno prší, na GG opět mlha a tak se s Valachy
loučíme a mažeme opět přes Matrei a Zell am See domů... Možná jsem tu
leccos podal až moc rozvláčně, jenže pokud se najde jediný biker,
kterému přijde vhod znalost třeba toho, že má mít při nájezdu na trajekt
plembák - jsem šťastný člověk. Já tohle info neměl a jak jsem dopadl.
Děkujeme tímto všem zúčastněným. Bylo to parádní, naprosto žádné
problémy, Valaši jsou úžasní lidé se srdcem na dlani. Fakt. Ještě jednou
DÍKY VŠEM!
|
|
|
|
|
|
Foto : Kouťasovi |
 |
|
 |
|
|
|
 |
Spojení na autora článku : |
|
Zpět do sekce : Velký flám |
|
|
|
|
|
|
