Motto : "co dělat když ...." je otázka kterou klademe až po nějaké hodně špatné zkušenosti. Ptejte
  se raději : "co dělat aby ....."
   Když to praskne ... část II. - pneu  
 

   
     V létech - ne až tak dávno minulých, byl defekt pneumatiky naprosto běžná záležitost  a opravu (třeba i uprostřed hlubokých lesů) zvládal takřka každý motorkář. Nejen naši dědové a otcové, ale i starší z nás si jistě velice snadno vzpomenou, že lepící souprava
 
  a montajzny, byla úplně běžná (povinná) výbava stroje a dle tehdy platných předpisů jste museli vozit kompletní soupravu pro opravu pneumatiky, nebo - rezervní duši.
     Tento úvod u nejmladších motorkářů jistě vyvolá úsměv a mnozí budou možná marně přemýšlet co to je montajzna (pro ně jsem zařadil foto č.1). Za to, že lepení není již tak běžná výbava motorkáře (dalo by se říct, že potka takto vybaveného motorkáře je dnes skoro taková rarita jako  potkat osmnáctiletou panu) vděčíme nejen zlepšenému stavu vozovek (nyní se nesmějte - je to tak, ještě v šedesátých létech se mnohdy i v
zahraničí jezdilo na šotolině) a enormnímu rozšíření servisní sítě, ale především obrovskému pokroku v kvalitě pneumatik. Přes obrovský pokrok který pneumatika za posledních třicet let udělala musíme mít na paměti, že kolo motocyklu není pás obrněného transportéru a ať už je kvalitní jakkoli jsou na motocyklu (na rozdíl od auta) stále jenom dvě. A proto defekt kterékoli kola znamená (přinejmenším), okamžitou ztrátu stability a znepojízdnění stroje. Proražení pneumatiky, které bylo dříve naprosto normální a většinou se obešlo pouze časovou ztrátou, maximálně nějakým tím "silničním lišejem", dnes končí velice často nepojízdným stroje a v tom horším případě ... Proč tomu tak je? Na tuto spíše řečnickou otázku jistě každý odpověď

foto č.1

zná a tak je pro pořádek připomenu, že dnešní stroje se na jedničku pohybují mnohdy rychleji nežli byla maximálka většiny motocyklů ještě v polovině sedmdesátých let. A jaký může být výsledek rovnice : rychlost x hmotrnost / pneu x vozovka? To nejlépe dokumentuje foto č.2

   Přestože pneumatiky prodělali obrovský pokrok a to nejen v konstrukci ale též v používané směsi - příčiny  píchnutí, proražení, či bouchnutí pneumatiky zůstávají stále stejné. A) defekt způsobil cizí předmět. B) k proražení došlo vlivem nepřizpůsobení rychlosti stavu a povaze vozovky. C) došlo k závažnému a velmi hrubému porušení pravidel používání pneumatiky.
   Rozebírat zde první příčinu je zcela zbytečné, neboť tu nedokáže nikdo z nás ovlivnit a ta

foto č.2

druhá je již tak "okřídlená", že má dokonce přidělen svůj paragraf. To co však dokážeme ovlivnit je třetí příčina. Přestože pravidla pro používání pneumatiky jsou výrobcem více nežli jasně stanovená, setkáváme se dnes a denně s jejich velmi hrubím porušením, které bohužel mívá i ty nejtragičtější následky. Možná řeknete, že je zbytečné zde rozebírat jak je důležité dodržet předepsaný tlak v pneumatikách a minimální hloubku vzorku. Řeknete si - to  snad musí být jasné každému, že gumu s mizerným vzorkem (viz foto č.3) se velice snadno propíchne a to třeba i o ostrý kamínek. Ale nebezpečí proražení pneumatiky není jediné čemu se vystavujeme. Podhuštěním pneumatik výrazným způsobem zkrátíme nejen jejich životnost, ale takováto pneumatika je též příčinou bantamového efekt a na pneumatice s mělkým vzorkem si na mokré vozovce přímo "koledujeme" o aquaplaning. Obě tyto krajně nepříjemné a nebezpečné situace se s rychlostí jízdy umocňují.
   Bantamový efekt :
většina z vás velice dobře ví co toto slovo ve spojení s motorizmem znamená. Bantamový efekt (neboli neřízené a nekontrolovatelné pružení stroje v pneumatikách) vzniká vždy a je přímo úměrný rychlosti, stavu vozovky, kvalitě a stavu pneumatik. Většina z vás si velice dobře dokáže představit jak takový bantamový efekt v praxi vypadá, ale je nutné si uvědomit, že vedle vertikálního (nahoru a dolu) vniká daleko horší horizontální (stranové) pružení. V praxi to vypadá tak, že při průjezdu zatáčky se vlivem odstředivé síly přesouvá veškerá hmotnost stroje i jezdce na vnější stranu zatáčky. Čím více je pneumatika podhuštěná tím více se tomuto tlaku podá a po průjezdu zatáčky se vrací do své původní polohy ovšem o mnoho rychleji nežli vlastní stroj. Tento i když zdánlivě malý pohyb (přímo úměrný na stavu podhuštění a boční výšce pneumatiky) dokáže stroj v mnoha případech doslova rozvlnit a pokud motorkář zazmatkuje je na průšvih zaděláno. Výrazného potlačení bantamového efektu se dosáhlo tím, že byli zkonstruované nízkoprofilové pneumatiky a litá kola (viz foto č.4). Ovšem něco je vždy za něco, takže jízda na takovýchto pneumatikách je obzvláště u nás jako by jste na stroj osadili kola ze žebřiňáku.
   Aquaplaning - co o něm víme :

   Zde si můžeš stáhnout ilustrační AVI video. Klikni na kameru a než dočteš článek, tak budeš mít video stažené.

Video
3,53 MB
rovněž toto slovo (na kterém by si jeden zlámal jazyk) bude zřejmě většina motoristů řadit k výrazům jejichž význam chápe. Rovněž bude každému jasné, že se jedná o velmi vážnou situaci o které již přinejmenším slyšel. Málo kdo si však spojuje aquaplaning s motocyklem, přestože nebezpečí vzniku je zde z mnoha příčin  ještě větší a následky mnohem hrozivější nežli u automobilu. Připomenu proto jen několik zcela zásadních věcí, které by měl každý znát a dodržovat neboť opět platí moto našeho článku.
   Mnohdy stačí krátký a důkladný liják k tomu, aby se cesta, kudy jindy jezdíme bez
problémů proměnit v zákeřnou past. Jde o ta místa, kde během deště vznikají velké kaluže nebo souvislé vodní plochy. Touto vodní plochou se musí pneumatika "proříznout", aby zůstala na pevném podkladu vozovky. Pokud je vzorek dostatečně hluboký, pak "stíhá" vodu odvádět mimo styčnou plochu vozovky a pneumatiky. Čím je vzorek menší a rychlost jízdy větší - tím je nebezpečí vniku aquaplaning pravděpodobnější. Jestliže totiž již vzorek nestíhá odvádět vodu vně styčné plochy vozovky a pneumatiky - začnete jet po vodní vrstvě. A z toho vyplývá první způsob obrany před aquaplaningem : kvalitní pneumatiky s dostatečně hlubokým vzorkem, ale především přizpůsobení rychlosti jízdy. Musíte si též uvědomit, že

foto č.3

pneumatiky cestovních motocyklů jsou jakýmsi kompromisem, který umožňuje jízdu za such i mokra, ovšem u pneumatik (nízkoprofilových) pro výkonnější stroje je tendence se přibližovat ke konstrukci pneumatik určených pro suchou trať, kde je vzorek spíše symbolický (viz. č.4). Proto mějte na paměti, že ani kvalitní guma není samospasitelná. Je-li před námi vrstva vody na vozovce, musíme tomu v každém případě přizpůsobit techniku jízdy. Než na tuto souvislou hladinu  najedete snažte se snížit svou rychlost. Pokud jste však nestihli snížit rychlost a již jedete "po vodě" v žádném případě se nesnažte brzdi - ani motorem. Naopak - vymáčkněte

spojku, aby se kolo mohlo snázeji "odvalovat" a nedostalo se do smyku. Velmi důležité je

foto č.4

nepodlehnout panice, nezmatkovat a vyvarovat se prudkých reakcím. Udržujte přímý směr, protože jakýkoli pokus o změnu směru jízdy povede k pádu.  Musíte si uvědomit, že pokud již jedete "po vodě" je to takřka stejné jako by jste jeli na ledě a zrovna tak se bude chovat i váš stroj . To že se okamžik vnikl aquaplaningu blíží vám bude signalizovat takřka neexistující stopa za vašim strojem a že jste se octli "na vodě" neboli vnikl aquaplaning poznáte hned podle několika indicií. Nejmarkantnějších je, že se sami od sebe výrazným způsobem zvýší otáčky motoru.
   Defekt :
   jedny z nejhorších "polízanic" bývají, pokud za jízdy "rupne" guma na předku. (Pánové, samozřejmě myslím na předním kole motocyklu). Teoretizovat zde jak se v danou vteřinu zachovat je více nežli zbytečné, neboť to co se děje bezprostředně po prasknutí předního kola již plně řídí náš instinkt, který buď máme nebo se musíme spolehnout pouze na pudu sebezáchovy. Snad jediné co se dá pro tuto - asi jednu z nejkrizovějších chvil poradit je to, aby jste se snažili maximálně odlehčit přední kolo a za každou cenu se vyhnuli čelnímu střetu. Pro tuto chvíli, která může potkat doslova každého se opravdu víc poradit nedá protože po

prasknutí předního kola bude váš stroj do značné míry neovladatelný (neřiditelný) a pojede v

foto č.5

naprosto nepředvídatelném směru.
   Jak předejít případnému defektu jsme si již řekli a pokud k němu přece jenom dojde (tato možnost je zde vždy obzvláště pak po zimním období) potom bude hodně záležet na tom, jakým způsobem k defektu došlo a jak dalece je poškozená pneumatika případně duše. Pokud dopadnete jako je tomu na snímku č. 5 pak jiná varianta nežli servis prakticky není.
   Sprej není všelék
   v poslední době se stalo takřka módní vozit sebou sprej na rychlou opravu defektu. Pokud mám říci pravdu pak neinformovaný motorkář sebou může vozit takovýto sprej spíše nežli pro opravu na dojetí - jako talisman pro štěstí. Vždyť pouze přečtení návodu na použití jej musí přivést do rozpaků. Jen pro představu jak zavádějící můžou být údaje oficiálního dovozce na výrobcích, které nám jsou nabízeny jako výrobky renomovaných fy. uvádím dva návody na totožný výrobek - tedy : Spreje pro rychlou opravu defektu. Zatímco prvním uvádí : "Příčinu
defektu pokud možno odstraňte" druhý nabádá : " Předmět který je příčinou defektu, pokud foto č.6
možno neodstraňujte (viz foto č.6). Jestliže jste vyřešily dilema : vytáhnout či nevytáhnout (pánové stále hovoříme o pneumatice motocyklu) čeká vás další rébus. Neboť první přípravek v návodu pro aplikaci uvádí : "kolo natočte ventilkem do polohy na 10 nebo 2 hodiny zatímco druhý nabádá kolo natočte ventilkem na 6 hodin  (viz foto č.7). Zatímco jeden přípravek říká, že sprej je možné použít pouze na bezdušové pneumatiky a u vozidel alespoň dvoustopých druhý láká koupěchtivé prohlášením, že je určený pro automobily a motocykly. Ovšem o duších se pro jistotu raději vůbec nezmiňuje. Ale, abych nekřivdil - v jednom se oba
přípravky (návod na použití) zcela vzácně shodují - a to v upozornění, že sprej    se má foto č.7

našroubovat na ventilek poškozené pneumatiky .............
   Jak tomu doopravdy je
   Na první pohled by se zdálo, že se jedná o dva naprosto rozličné přípravky. Ale, není tomu tak - neboť pravidlo že voda do kopce neteče platí všude. V žádném případě nechci říct, že jsou tyto přípravky k ničemu. Jen je nutné znát pravidla pro jejich použití. Předně by jsme se tedy měli zajímat zda tento přípravek lze aplikovat na pneumatiky

foto č.8

které mají duši či nikoli. Odpověď z hlediska prodejce by měla být jednoznačná. Nelze.
Ovšem mimo kameru vám mohu říct, že v některých případech tento sprej můžete použít i na pneumatiku která má duši. Oč se jedná. Jestliže máte ve své pneumatice duši a použijete sprej tehdy - když došlo k defektu průrazem neostrého předmětu (šroubem, kamenem....), může dojít k tomu, že se sprej dostane mezi duši a plášť což je silně nežádoucí. Ale pokud je pneu "pouze" píchnutá ostrým předmětem, který duši nepotrhal je většinou možné zatěsnit i pneumatiku s duší. A tímto se rovněž dostáváme k dilema : vytáhnout či nevytáhnout. Pokud je jisté, že po vytažení cizího předmětu nebude otvor příliš velký pak je lepší : vytáhnout. Pokud na vás však z pneumatiky kouká hlava M10 šroubu pak jej tam nechte. Sprej který aplikujete do pneumatiky by měl utěsnit unikající vzduch kolem tohoto předmětu a mělo by se nechat dojet do servisu. A jak je to s polohou ventilku? Je úplně jedno jestli bude
na jedenáctou nebo třetí hodinu - v žádném případě však nemůže být na šestou. (Pánové hovoříme o ventilku pneumatiky) Pokud by byl ventilek na šestou pak by jsme "učily téct vodu do kopce", neboť sprej a to je rovněž důležité se má aplikovat do úplně vypuštěné pneumatiky. Proč například poloprázdnou pneumatiku úplně vypustit? Je to z toho důvodu aby proti tlaku spreje nepůsobil tlak z pneumatiky. Nemusíte se obávat pneumatiku vypustit. Naopak - pokud jí úplně nevypustíte pak se vytavujete tomu, že bude aplikováno méně tekutiny ze spreje nežli bylo potřeba. Bezprostředně po aplikování spreje je nutné pokračovat

v jízdě a to z důvodu, aby byl obsah spreje plynule rozložen po celém vnitřním běhounu

foto č.9

pneumatiky, avšak prvních pět kilometrů by rychlost jízdy neměla překročit 30km/hoď. Další rychlost jízdy by v žádném případě neměla odpovídat normálu. Jedná se vždy pouze o opravu na dojetí! A měli bychom též vědět, že tento sprej se nedá aplikovat na pneumatiku která byla poškozena (píchnutá, proražená .....) z boku!

   Co říci v závěru?
   můj názor je takový, že opravená pneumatika nebo duše bude vždy pouze opravenou. Nikdo ani ve specializovaném servisu vám nezaručí, že například svářečka duší neměla poškozený termostat..... a v případě duše se ve srovnání s cenou opravy havarovaného

foto č.10

stroje jedná skutečně o korunové hodnoty. Rovněž svůj názor na sprej jsem již řekl, ale
k případné opravě defektu si neodpustím připomenu ještě jednu věc.
   Každý stroj výrobce vybavuje takzvanou povinou výbavou. Pokud si jí člověk prohlédne tak by mnohdy uronil slzu neboť výbava stroje, který stojí ne desítky, ale statisíce je taková, jako by byla určená pro kroužek mladého modeláře. Mnohdy při jejím prohlížení marně přemýšlíte : co my to tam ten šikmoočko dal za klíč. Ale vše se vyjasní ve chvíli kdy budete potřebovat vyndat kolo. Neopomeňte tedy tuto zdánlivě nepotřebnou sadu vozit sebou neboť se vám může velice snadno stát, že se vám podaří dojet do pneuservisu - případně servisu jiné značky nežli sedláte a až tam zjistíte že například ten obrovský imbus klíč byl na povolení kola a je více nežli pravděpodobné, že takový pneuservis ani servis jiné značky mít nebude.
   Nezapomínejte též na tu skutečnost, že pneumatika stárne - a to dost podstatnou rychlostí. Takže pokud jí neujezdíte v jedné ani druhé sezóně potom budou její vlastnosti úplně jiné nežli by se dalo očekávat. Avšak nejen pneumatiky - ty máme alespoň na očích takže jejich zpuchření lze pozorovat, ale i duše by jste měli alespoň jednou za tři roky vyměnit.
   A na úplný závěr?
   Možná je můj názor trochu konzervativní, ale montejzna má své neopakovatelné kouzlo a zcela nezastupitelné místo. Generace která vyrůstala na Jawě si s její pomocí dokáže v hluboké tmě poradit s opravou pneumatiky 200 metrů pod vrcholem Grossglockneru  (viz foto č.9). A pokud máte za zády pneuservis potom vám vyndání kola, zalepení a opětovná montáž nemůže zabrat více času nežli je zapotřebí k vykouření jedné cigarety (viz foto č.10).....
 
   Volné pokračování série článků : co dělat když to...... budeme věnovat problémům se startováním.
   Mějte se fajn

 
Foto : archiv K 1400 a Internet

Spojení na autora článku :  

       

Zpět do sekce - Co dělat...   

   
       
 
   

zpět na úplný začátek WEBu

   
    Chopper a cruiser